Když se řekne kyanovodík mnohým z nás přeběhne mráz po zádech. S tímto extrémně prudkým jedem si neradno nahrávat. Ale paradoxně, jeho přítomnost ve vesmíru může být signálem, že někde poblíž se vyskytuje život..

S kyanovodíkem opravdu není legrace. Smrtelná dávka této látky je 1,5 mg/kg těla, smrtelná koncentrace je pak 25 ppm. Toxický účinek kyanovodíku spočívá v blokování enzymů tkáňového dýchání, konkrétně inhibuje funkci enzymu dýchacího řetězce cytochromu c oxidázy.

Smrt nastává po pár minutách. Přesto, když je někde ve vesmíru kyanid objeven, každý astrobiolog zbystří. Jako třeba kdysi u protoplanetárního disku u hvězdy AA Tauri nebo teď, mnohem blíž, u Saturnova měsíce Enceladu.

Enceladus je bezesporu jedním z nejzajímavějších objektů ve Sluneční soustavě. Svými rozměry je nevelký, mezi měsíci v našem systému mu patří až čtrnácté místo. Ale pod ledovým příkrovem ukrývá vodní oceán a poslední výzkumy ukazují, že obsahuje všech šest prvků podstatných pro život, jak jej známe na Zemi: kyslík, uhlík, dusík, draslík, síru i fosfor.

Už sonda Cassini, která Saturn a jeho měsíce zkoumala mezi lety 2004 a 2017, zachytila výtrysky ledové tříště z Enceladova povrchu. Vědci o nich do té doby neměli ponětí. Tehdejší objev aktivního kryovulkanismu na Enceladu způsobil, že se v průběhu mise dostalo měsíci mnohem větší pozornosti a sonda Cassini se mu věnovala podrobněji, než bylo původně plánováno.

S její pomocí experti zjistili, že vody je na Enceladu víc než na Zemi nebo že ledový příkrov je zde mocnější než na Jupiterově Europě, takže případné provrtání či protavení až k tekuté vodě by zde bylo mnohem náročnější.

Nyní vědci objevili v Enceladových výtryscích nalezli další nečekanou látku. Je jím zmíněný kyanovodík, bezbarvý plyn, který je nekompromisním zabijákem. Mohl však hrát klíčovou roli v chemických reakcích, při nichž vznikly složky, které připravily půdu pro vznik života.

„Je to výchozí bod pro většinu teorií o vzniku života,“ řekl doktorand z Harvardovy univerzity Jonah Peter. „Lze jej popsat jako takový švýcarský armádní nůž prebiotické chemie.“.

Na novém objevu se podílel právě on a jeho kolegové z Laboratoře tryskového pohonu NASA v Kalifornii. Kromě kyanovodíku badatelé nalezli také organické molekuly, jako je acetylen, propen a etan, které by mohly pohánět chemické reakce a poskytovat energii mikroorganismům žijícím v podpovrchovém oceánu Enceladu.

Data rovněž poukazují na přítomnost alkoholu podobného metanolu, ačkoli vědci nedokázali s konečnou platností určit, o jaký konkrétní alkohol se jedná.

Chemické experimenty už dříve ukázaly, že kyanovodík by mohl být důležitým prekurzorem molekul, které musely být přítomny pro vznik života. „Lze jej různými způsoby kombinovat a vytvářet tak aminokyseliny, které jsou prekurzory pro bílkoviny, a také jaderné báze a cukry, které jsou potřebné pro tvorbu RNA a DNA,“ uvedl Jonah Peter.

Klíčové prvky a sloučeniny typu amoniaku, kyanovodíku a samozřejmě kapalné vody koncentrované na nevelkém tělese jsou samozřejmě pozoruhodné. „Vyhlídky na možnost života na Enceladu jsou skutečně stále lepší,“ řekl planetolog Frank Postberg ze Svobodné univerzity v Berlíně, který nedávno vedl studii, která na Enceladu objevila fosfor.

Data, ze kterých výzkumníci čerpali nyní, sesbírala již zmíněná legendární sonda Cassini. Množství kyanovodíku je příliš malé na to, aby se dalo bezprostředně pozorovat. Místo toho vědci svůj výzkum započali se seznamem padesátky sloučenin, o kterých se domnívali, že by se na Enceladu mohly vyskytovat.

Poté sestavili modely 10 až 15 těchto sloučenin a testovali, které modely nejlépe odpovídají tomu, co pozorovala sonda Cassini. „Je to zajímavá analýza, která byla provedena tak, aby z ní bylo možné vytěžit další informace o tom, co můžeme vidět ve výtryscích,“ řekla planetární vědkyně z Laboratoře aplikované fyziky Johna Hopkinse v Marylandu Kathleen Craftová.

Pro Craftovou a nejen pro ni je Enceladus zajímavým místem, ale ne jediným. Podobnou vnitřní skladbu s vodním podpovrchovým oceánem má mnohem více těles ve Sluneční soustavě. Mimo jiné Ganymedes, Dionne, Triton, Pluto nebo Europa.

Právě k ní se letos vydá americká sonda Europa Clipper. Ta ponese na své palubě přístroj podobný tomu, který byl využit na Cassini, a který by mohl přinést podobné.

„Všechny oceánské světy jsou nesmírně vzrušující,“ podotkla Kathleen Craftová. „Všechny se od sebe trochu liší, ale mají i spoustu podobností.“

Odpověď na otázku, zda je na Enceladu život alespoň na té nejjednoduší úrovni, je stále zahalena tajemstvím. Přítomnost kyanovodíku a dalších nově zjištěných organických sloučenin ve výtryscích „neodhaluje zdroj složitých organických látek v oceánu,“ řekl výzkumný pracovník v exobiologickém oddělení Amesova výzkumného střediska NASA v Kalifornii Alfonso Davila. „K odpovědi nás však výrazně přibližuje.“.

FOTO: NASA, Universe today