Domů     Příroda
Drony jako nástroj boje s komáry
Zdroj: WikiCommons by Muhammad Mahdi Karim

Komár je právem nazýván „nejnebezpečnějším zvířetem na světě“. Je totiž přenašečem řady nebezpečných onemocnění. Ročně má tento malý krvežíznivý a dotěrný hmyz na svědomí více než 700 000 lidských životů. Na Floridě se ale rozhodli s komáry zatočit..

Ve Spojených státech bojují především s komárem tropickým či egyptským (Aedes aegypti). Tento 4 až 7 milimetrů dlouhý, tmavý komár s bílými tečkami pochází z Afriky, odkud se do Nového světa rozšířil prostřednictvím obchodu s otroky.

Nyní se vyskytuje v tropických, subtropických a mírných oblastech po celém světě. Jsou přenašeči nebezpečných nemocí, jako je žlutá zimnice, horečka dengue, chikungunya či virus zika.

Krvežíznivý a nemoci přenášející komár

Zatímco komáří samci se živí ovocem, samice potřebují sát krev zvířat, aby u ní došlo ke zrání vajíček. Svoji oběť lokalizuje podle vydechovaného oxidu uhličitého. Silně je přitahuje lidský pot. Vejce kladou komáří samičky do vody, na rozdíl od jiných druhů jsou vajíčka tropického komára od sebe oddělena, brzy po nakladení dojde k jejich zčernání.

Larvy se živí bakteriemi a rostou po dobu několika týdnů, poté se dostanou do stádia kukly.

Zatímco dospělý komár žije, v závislosti na podmínkách, asi 4 týdny, vajíčka mohou být životaschopná více než rok v suchém stavu, což umožňuje komárů i po chladné zimě či suchu obnovit své populace.

Jihovýchodní pobřeží americké Floridy pokrývají rozlehlé parky a špatně přístupné mokřady, které jsou jako komáří líheň ideální. Dříve trávili pracovníci, kteří měli na starosti provádění postřiku proti komárům, celé dny prosekáváním hustých porostů a brodění se bahnem, aby se dostaly do obtížně přístupných oblastí, kam komáři kladli vajíčka.

Zdroj: DALL-E

Efektivnější než člověk, levnější než letadlo

Nyní je vše jinak, v boji s komáry v těžko přístupných oblastech pomáhají lidem drony. Dron s nákladem asi 7 kilogramů postřiku dokáže na jeden let pokrýt přibližně 12 000 metrů čtverečních, což šetří čas, peníze i snižuje zátěž pracovníků, kteří dříve postřik museli aplikovat ručně.

Poprvé je v okrese Broward County začali používat před více než dvěma lety, zpočátku ale pouze k monitoringu oblastí, ve kterých je potřeba postřik provádět. Od roku 2023 drony provádějí i postřikování.

Na rozdíl od lidí jsou drony výkonnější, oblast o rozloze 0,5 km2 ošetří dron za 4 hodiny, člověku by to trvalo dva až čtyři dny. Oproti letadlům a helikoptérám jsou drony méně nákladné, navíc nejsou tak hlučné.

Jejich použití lze také lépe lokalizovat, proto jsou drony využívány i k rozstřikování herbicidů na polích. Pilotní program na Floridě prokázal „významné snížení počtu komárů“, je tak možné, že se drony uplatní jako zbraň proti komárům i jinde.

Štítky:
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz