Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají archeologické důkazy klíčovou roli při posuzování dopadů nákazy na původní obyvatelstvo..

Pravé neštovice existují nejméně tři tisíce let, první důkazy o jejich výskytu pocházejí z charakteristické vyrážky objevené na kůži egyptských mumií. Nemoc způsobila v průběhu staletí četné epidemie a zanechala za sebou miliony obětí.

Vymýtit se ji povedlo až díky celosvětové očkovací kampani v roce 1980. Zavlečení pravých neštovic kolonizátory do Ameriky je považováno za jednu z nejvýznamnějších příčin jejich úspěchu při dobývání říše Aztéků a Inků.

Během několika desítek let byla panenská (nákazou dosud nezasažená) populace indiánů zredukována o 90 %.

Za 120 pohřbených bylo 90 dětí

Nedávné archeologické vykopávky v Huanchaco, malém rybářském městečku na severozápadním pobřeží Peru, odhalily hřbitov s koloniálním kostelem, který byl jedním z nejstarších v regionu. Byl Španěly postaven v letech 1535 až 1540. Pohřbů se v něm konalo 120, hroby domorodých obyvatel, obsahující rákosové kříže a skleněné korálky, reprezentují počátky kulturních změn, které s sebou éra kolonialismu kolem roku 1540 nesla.

Ze 120 nalezených koster jich 90 patřilo dětem, z nichž většina (60) byla mladších 5 let. Tento nález svědčí o dalším, ovšem velice negativním důsledku kolonizace. Takto vysoký počet úmrtí mezi dětmi, které představují nejzranitelnější část populace, kvůli stále se vyvíjejícímu imunitnímu systému, svědčí podle vědců o přítomnosti nového onemocnění v oblasti.

Následná analýza kosterních pozůstatků dvou batolat, kterým bylo kolem 18 měsíců věku, když zemřely, prokázala významné změny na jejich kostech a kloubech.

Infekce kostí způsobená virem neštovic

Archeologové pod vedením Khrystyne Tschinkelové, bioarcheoložky z Hamline University v Minnesotě, na nich identifikovali četné destruktivní léze, připomínající díry od molů, zejména v ramenních, loketních a kolenních kloubech, dále v kloubech zápěstí, kyčlí a kotníků.

Tyto nálezy jsou v souladu s onemocněním, které se nazývá osteomyelitida variolosa, infekcí způsobenou virem pravých neštovic. Jedná se o nejranější případy této infekce v Jižní Americe.

Kosterní změny se vyskytují u 5 až 20 % dětí mladších 5 let. Podle vědců to svědčí o tom, že „mnohem více archeologických případů zůstává neidentifikováno.“ Khrystyne Tschinkelová k nálezu říká: „Ačkoliv jsou pravé neštovice rychle působící infekce, domníváme se, že tato dvě batolata žila s příznaky nemoci několik týdnů, což poskytlo dostatek času k vývoji změn na jejich kostech.“ A dodává:

„Pokud se nám podaří identifikovat více těchto případů, můžeme lépe porozumět tomu, jak se nemoc šířila a kde se vyskytla její ohniska během raného koloniálního období.“.