Domů     Vesmír
Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil nejstarší známou galaxii ve vesmíru
Zdroj: NASA

Nejstarší galaxie byly pro lidstvo dlouho prakticky neviditelné, vyzařují totiž světlo v infračervených vlnových délkách. Webbův teleskop, vyslaný do vesmíru v roce 2021, je ale schopen toto záření zachytit.

Díky tomu umožnil vědcům spatřit galaxie, které vznikly jen 300 milionů let po Velkém třesku..

Teleskop Jamese Webba, pojmenovaný po Jamesi Edwinu Webbovi (1906–1992), který byl mezi roky 1961 až 1968 druhým ředitelem NASA, je určen především k pozorování objektů v infračervených vlnových délkách.

To mu umožňuje zobrazovat objekty s až 100krát slabší světelností než nejslabší objekty detekovatelné slavným Hubbleovým dalekohledem. Do vesmíru byl vynesen dne 25. prosince 2021 nosnou raketou Ariane 5 z Kourou ve Francouzské Guyaně.

Přínosy Webbova dalekohledu

Jeho primární zrcadlo se skládá z 18 šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyrobených z pozlaceného beryllia, které dohromady vytvářejí zrcadlo o průměru 6,5 metru. Díky tomu má světelnou sběrnou plochu přibližně 5,6krát větší než Hubbleovo 2,4metrové zrcadlo.

Má za úkol pozorovat vesmírné objekty v nižším frekvenčním rozsahu, od dlouhovlnného viditelného světla (červené) po střední infračervené spektrum (0,6–28,3 μm). Díky tomu vidí objekty, které jsou pro Hubbla příliš staré, slabé a vzdálené.

Zdroj: NASA

Na konci května oznámil mezinárodní tým vědců, že se s pomocí dalekohledu Jamese Webba podařilo objevit dvě nejstarší a nejvzdálenější galaxie, pojmenované JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, jaké kdy viděli.

Kvůli rozpínání vesmíru se od nás ostatní galaxie vzdalují a to tím rychleji, čím jsou vzdálenější. Dopplerův jev způsobuje, že se světlo ze zdrojů, které se od pozorovatele vzdalují, posouvá do delších vlnových délek, tedy do červené části světelného spektra.

Díky tomuto takzvanému kosmologickému rudému posuvu se pak nejvzdálenější a tedy i nejstarší galaxie dají pozorovat jen v infračervenému spektru, a proto je může spatřit jen Webbův teleskop.

Vyvrácené vědecké teorie

Ten je vidí tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta při rychlosti 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho. Galaxie JADES-GS-z14-0 je větší a jasnější. Astronom Daniel Eisenstein z Harvard University k tomu říká:

„Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie.“.

Existence překvapivě živých raných galaxií, kterých přibývalo s tím, jak Webbův teleskop pozoroval hlubiny vesmíru, byla v rozporu s očekáváními vědců. Podle jejich teorie by mladý vesmír takové objekty vůbec neměl obsahovat.

„Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ uvádí astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná i z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“.

Štítky:
Související články
Vesmír 23.5.2026
Když vědci z NASA v srpnu 2025 zachytili rádiový signál přicházející ze Slunce, zpočátku se nad ním nijak zvlášť nepozastavili. Rádiové erupce se na Slunci objevují poměrně běžně a většinou během několika hodin nebo dnů zmizí. Jenže tentokrát se stalo něco nečekaného. Signál přetrval neuvěřitelných 19 dní a vytvořil nový rekord. Dosud zaznamenaný nejdelší podobný […]
Vesmír 17.5.2026
Mléčná dráha bývala dlouho vykreslována jako klidný a elegantní spirální disk, který se beze spěchu rovnoměrně otáčí kolem svého středu. Evropská kosmická sonda Gaia však toto chápání našeho širšího domova do značné míry obrátila naruby. Díky nejpřesnějšímu mapování hvězd v dějinách astronomie Gaia odhalila galaxii plnou pohybu, vlnění a pozůstatků dávných srážek. Nový katalog, který […]
Vesmír 9.5.2026
Pomocí Webbova teleskopu astronomové pořídili dosud nejdetailnější snímky planety mimo naši Sluneční soustavu. Exoplaneta LHS 3844 b obíhá kolem červeného trpaslíka asi 49 světelných let od Země a čerstvá pozorování naznačují, že těleso zřejmě postrádá atmosféru, přičemž jeho povrch připomíná rozpálenou kamennou pustinu podobnou Merkuru. LHS 3844 b patří mezi takzvané superzemě. Je asi o […]
Vesmír 7.5.2026
Major Aleš Svoboda, záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) a bojový pilot Armády ČR, úspěšně dokončil třetí a závěrečnou fázi základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Česká republika zároveň jedná o dalších krocích směřujících k realizaci národní mise v roce 2027. Základní astronautský výcvik, který Aleš Svoboda absolvoval mezi podzimem […]
Vesmír 6.5.2026
Měla by být tma jako v ranci. To by ale nesměla oblohu zalít polární záře! Ta rozsvítila celou planetu jako vánoční stromeček! Ne všichni ale mají čas kochat se tímto úkazem. Místo toho musejí hasit propukající požáry. Zemi právě za sáhla extrémně silná geomagnetická bouře. Sluneční bouře si nelze představovat jako ty klasické, kdy nebe […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz