Domů     Vesmír
Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil nejstarší známou galaxii ve vesmíru
Zdroj: NASA

Nejstarší galaxie byly pro lidstvo dlouho prakticky neviditelné, vyzařují totiž světlo v infračervených vlnových délkách. Webbův teleskop, vyslaný do vesmíru v roce 2021, je ale schopen toto záření zachytit.

Díky tomu umožnil vědcům spatřit galaxie, které vznikly jen 300 milionů let po Velkém třesku..

Teleskop Jamese Webba, pojmenovaný po Jamesi Edwinu Webbovi (1906–1992), který byl mezi roky 1961 až 1968 druhým ředitelem NASA, je určen především k pozorování objektů v infračervených vlnových délkách.

To mu umožňuje zobrazovat objekty s až 100krát slabší světelností než nejslabší objekty detekovatelné slavným Hubbleovým dalekohledem. Do vesmíru byl vynesen dne 25. prosince 2021 nosnou raketou Ariane 5 z Kourou ve Francouzské Guyaně.

Přínosy Webbova dalekohledu

Jeho primární zrcadlo se skládá z 18 šestiúhelníkových zrcadlových segmentů vyrobených z pozlaceného beryllia, které dohromady vytvářejí zrcadlo o průměru 6,5 metru. Díky tomu má světelnou sběrnou plochu přibližně 5,6krát větší než Hubbleovo 2,4metrové zrcadlo.

Má za úkol pozorovat vesmírné objekty v nižším frekvenčním rozsahu, od dlouhovlnného viditelného světla (červené) po střední infračervené spektrum (0,6–28,3 μm). Díky tomu vidí objekty, které jsou pro Hubbla příliš staré, slabé a vzdálené.

Zdroj: NASA

Na konci května oznámil mezinárodní tým vědců, že se s pomocí dalekohledu Jamese Webba podařilo objevit dvě nejstarší a nejvzdálenější galaxie, pojmenované JADES-GS-z14-0 a JADES-GS-z14-1, jaké kdy viděli.

Kvůli rozpínání vesmíru se od nás ostatní galaxie vzdalují a to tím rychleji, čím jsou vzdálenější. Dopplerův jev způsobuje, že se světlo ze zdrojů, které se od pozorovatele vzdalují, posouvá do delších vlnových délek, tedy do červené části světelného spektra.

Díky tomuto takzvanému kosmologickému rudému posuvu se pak nejvzdálenější a tedy i nejstarší galaxie dají pozorovat jen v infračervenému spektru, a proto je může spatřit jen Webbův teleskop.

Vyvrácené vědecké teorie

Ten je vidí tak, jak vypadaly před 13,5 miliardami let, protože světlu trvá cesta při rychlosti 299 792 458 metrů za sekundu právě tak dlouho. Galaxie JADES-GS-z14-0 je větší a jasnější. Astronom Daniel Eisenstein z Harvard University k tomu říká:

„Velikost této galaxie jasně dokazuje, že většinu světla tam vytváří velké množství mladých hvězd. Více než materiál, který dopadá na supermasivní černou díru v centru galaxie.“.

Existence překvapivě živých raných galaxií, kterých přibývalo s tím, jak Webbův teleskop pozoroval hlubiny vesmíru, byla v rozporu s očekáváními vědců. Podle jejich teorie by mladý vesmír takové objekty vůbec neměl obsahovat.

„Tento úžasný objekt ukazuje, že tvorba galaxií v raném vesmíru je velmi rychlá a intenzivní,“ uvádí astrofyzik Ben Johnson, „a Webbův teleskop nám umožní najít více takových galaxií, možná i z doby, kdy byl vesmír ještě mladší. Je to úžasná příležitost studovat, jak galaxie vznikají.“.

Štítky:
Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz