Domů     Vesmír
Herkules mezi kamerami pro astrofyziku se hlásí do služby
Veronika Tyrková 29.5.2024
FOTO: Rubin Obs/NSF/AURA / Creative Commons / CC BY 4.0

Větší digitální astronomickou kameru svět neviděl. Celou jednu generaci na ní pracovaly vědecké týmy celého světa, aby v dubnu konečně mohly bouchnout šampaňské. Kamera, která se stane součástí teleskopu na vrcholku chilských And dost možná revolucionizuje naše porozumění kosmu. Největší dalekohled na světě se hlásí do služby….

Observatoř Very C. Rubinové s dalekohledem o průměru 8,4 metru, tyčící se k obloze v chilském pohoří Cerro Pachón, se blíží momentu svého dokončení. Na konci května dorazil poslední důležitý díl skládačky, vysoce citlivá kamera LSST.

A šlo o velkou událost.

Jen vývoj kamery trval v kalifornském Menlo Parku, v Národní urychlovačové laboratoři SLAC více než 20 let. Za několik měsíců, během kterých se podrobí sérii testů v čisté místnosti, už bude připravena řešit vesmírné záhady v bezprecedentním měřítku.

Kamera, jakou svět neviděl

Srdcem optické soustavy zařízení jsou tři čočky, z nichž největší má průměr 1,57 metru – větší čočku se ještě odlít nepodařilo. Jedná se o širokoúhlý optický zobrazovač s velkou clonou, který dokáže zachytit světlo od blízké ultrafialové až po blízkou infračervenou oblast.

O váze 2800 kg a velikosti 1,65 × 9,8 metru má kamera rozměry osobního automobilu a je navržená tak, aby pracovala společně s dalekohledem na observatoři. V létě 2025 odstartuje projekt, který přinese 500 petabajtů snímků a dat z kosmických hlubin oblohy jižní polokoule.

Vysoce detailní obrázek celé jižní oblohy bude pořizovat každých několik nocí po dobu 10 let, dokud nevytvoří mapu tak detailní, že ji vědci nazvou 3D filmem. Jak uvedl astronom Washingtonské univerzity pracující na observatoři Željko Ivezić:

„Brzy začneme vytvářet největší film všech dob a nejinformativnější mapu noční oblohy, jaká kdy byla sestavena.“.

Extrémní rozlišení

Jestliže na první pohled působí impozantně, technologie uvnitř je ještě působivější. Rozlišení kamery, které činí 3,2 miliardy pixelů, je tak vysoké, že k zobrazení jediného snímku v plné velikosti by bylo zapotřebí stovek televizorů s ultra vysokým rozlišením.

„Kamera LSST pořizuje snímky tak detailní, že by dokázala rozlišit golfový míček ze vzdálenosti asi 24 km,“ uvedl profesor Aaron Roodman ze SLAC.

Očekávání spojená s LSST jsou vysoká. Metoda snímání umožní pozorovat změny ve více než 20 miliardách galaxií a studovat mnoho kosmologických fenoménů. Od zrození hvězd a kolizí galaxií, po asteroidy křižujících naší sluneční soustavu.

Data umožní vědcům studovat evoluci vesmíru v průběhu času, identifikovat shluky temné hmoty a pozorovat supernovy, což vše může přispět k dalšímu pochopení temné hmoty a temné energie. V centru pozornosti ovšem bude stát také dění v naší domovské části vesmíru, vytvoření mnohem podrobnější mapy Mléčné dráhy, která obsahuje mnoho malých a slabých hvězd, které díky citlivosti kamery LSST už nebudou mizet z dohledu.

Související články
Vesmír 12.4.2026
Daleko za oběžnou dráhou Neptunu se rozkládá mrazivá hranice Sluneční soustavy, kde obíhají pradávné relikty z dob jejího vzniku. Tato říše ledu a temnoty, známá jako Kuiperův pás, se nachází přibližně 30 až 50krát dál od Slunce než Země. A možná ještě dál. Nikdo totiž zatím přesně neví, kde vlastně končí. Od chvíle, kdy byl […]
Vesmír 11.4.2026
Po deseti dnech a více než milionu zvládnutých kilometrech nastala pro misi Artemis II nejkritičtější fáze letu: vstup do zemské atmosféry a samotné přistání. Ne, že by to byla procházka pověstným růžovým sadem, ale vše nakonec proběhlo naprosto hladce. Artemis II měla být jen jednou z generálek před samotným návratem lidí na Měsíc. Nakonec se […]
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud […]
Vesmír 4.4.2026
Více než půl století po misi Apollo 17 se lidé znovu vydávají k Měsíci. Program Artemis má vrátit člověka na jeho povrch, ale než k tomu dojde, přichází testovací mise Artemis II. Ta sice nepřistane, ale má jiný, stejně důležitý úkol: znovu otevřít otázky, které o Měsíci zůstávají překvapivě nezodpovězené. Čtyřčlenná posádka v lodi Orion […]
Posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, byl 14. prosince 1972 Eugene Cernan. Shodou okolností měl české předky. Jeho matka se za svobodna jmenovala Rozálie Cihlářová a pocházela z jižních Čech, rodiče jeho otce pak byli ze Slovenska. Během mise Apollo 17 se proto mezi jeho osobními předměty nacházela i malá česká vlajka. Po více než […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz