Domů     Příroda
Ekologické hnojivo z peří drůbeže vymysleli čeští vědci
Zdroj: Pixabay

V České republice jsou za rok zkonzumovány miliony kuřat, nakládání se zbytky, jako jsou pařátky, odřezky či peří, však zaostává. Peří tvoří až 8 % hmotnosti kuřete a představuje těžko upotřebitelný odpad.

To se nyní podařilo změnit vědcům z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR..

Najít upotřebení pro některé části z kuřat usmrcených na jatkách je obtížné. Zatímco pařátky lze vyvézt do Asie a odřezky zpracovat do krmiv pro domácí mazlíčky, sto tisíc tun peří ročně však nemělo až dosud téměř žádné využití.

Končilo buď ve spalovnách, nebo v kompostu, kde se ovšem rozkládalo velice dlouhou dobu. Nyní se českým vědcům podařilo vymyslet způsob, jak tento nepotřebný odpad užitečně využít jako hnojivo. Projekt financovala Technická agentura ČR.

Hnojivo z peří drůbeže pomocí hydrolýzy

Celých 80 až 90 % peří tvoří bílkovina zvaná keratin, kterou je možné rozštěpit na směs volných aminokyselin a peptidů, a to prostřednictvím procesu zvaného hydrolýza. Získané aminokyseliny je pak možné využít jako ekologické hnojivo stimulující růst rostlin.

„Jako optimální se jeví metoda takzvaného vaření v papiňáku, kterou jsme vyvinuli,“ vysvětluje Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů, hlavní řešitelka projektu.

A dále popisuje proces, na jehož konci je nažloutlý roztok plný aminokyselin: „Použije se míchaná vytápěná uzavřená nádoba umožňující pracovat za vyššího tlaku. Do ní se vloží proprané peří s vodou, a to přibližně čtyři kilogramy peří do třiceti litrů vody.

Kromě zvýšeného tlaku mezi 1,5 až 3 atmosférami při teplotě od 115 až 135 stupňů Celsia se pro nastartování reakce přidá do vodné reakční směsi pouze malé množství kyseliny citronové či jablečného odpadu pro iniciaci reakce.“ Návod na přípravu hnojiva z peří si vědci nechali patentovat.

Zdroj: Olga Šolcová

Zlepšuje růst topolů i feferonek

Hnojivo nejprve vědci testovali na malém záhonku feferonek. Stanislav Šabata, který se na vývoji hnojiva podílel, komentuje výsledky: „Ty rostliny, které byly našim hnojivem zalévané, měly asi trojnásobné množství krásných, velkých červených feferonek.“ Následně byl roztok testován i na rychle rostoucích dřevinách, konkrétně na topolech určených pro produkci biomasy.

„Stromky vyrostly za vegetační období o pětinu více než ty neošetřené biostimulantem z peří a tloušťka kmínků v jednom metru byla o polovinu větší, což potvrzuje významný vliv postřiku na růst rostlin,“ uvádí Jan Weger z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Hnojivo z peří se jeví výhodným jak z hlediska životního prostředí, tak i ekonomického hlediska. Zdá se ale, že tím jeho výhody nekončí. V navazujícím projektu totiž věci testovali, zda by se nedalo využít i k odstraňování těžkých kovů z půdy.

Nyní se k tomu používá kyselina, která škodí životnímu prostředí, a tak má být její používání brzy zakázáno. „Počáteční testy potvrdily, že hydrolyzát z peří je při odstraňování manganu, zinku a železa ze zemin několikanásobně účinnější, a navíc odstraňuje i arzen, což je unikátní.

Také jsme zjistili, že má významný vliv na půdní bakterie, jejichž množství se v průběhu pěti dnů navýšilo v centimetru krychlovém o tři řády,“ komentuje možnosti dalšího využití biostimulantu z peří Šolcová.

Štítky:
Související články
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
Příroda 26.1.2026
Krokodýli patří mezi evolučně nejúspěšnější predátory. Nutno zároveň podotknout, že jde o velmi rozmanité živočichy. Dnes žijící krokodýli se člení do celkem tří čeledí. První zahrnuje aligátory a kajmany, další takzvané pravé krokodýly a třetí gaviály. Samozřejmě pak existuje řada rodů a jednotlivých druhů. Aligátory a pravé krokodýly lidé často zaměňují. Existují však mezi nimi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz