Domů     Historie
Přenášely ve středověké Anglii lepru veverky?
Zdroj: Pixabay

Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci.

Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky!.

Lepra je infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Mycobacterium leprae, jež napadá periferní nervy, kůži a sliznice těla. Původce nákazy objevil roku 1869 norský mikrobiolog Gerhard Armauer Hansen, proto se lepře někdy říká také Hansenova nemoc.

Nejstarší zmínka o této nemoci pochází z roku 1500 př. n. l., nicméně nejstarší tělesné pozůstatky vykazující jasné známky tohoto onemocnění se datují už do 4. tisíciletí př. n. l.

Leprou je možné se nakazit i dnes, ročně se vyskytne asi 200 000 nových případů, zejména v Latinské Americe, střední Africe a na Madagaskaru či v jihovýchodní Asii, případně na Havajských ostrovech. Čas od času se případ lepry objeví i na jihu Evropy, například ve Španělsku, či v Rumunsku.

Onemocnění často probíhá bez příznaků, pro přenos nákazy je pak nutný dlouhodobý blízký kontakt s nemocným.

Lepra nebyla výhradně lidskou nemocí

Za určitých okolností se však může rozvinout destruktivní forma lepry, která napadá ve velkém Schwanovy buňky a makrofágy v periferní nervové soustavě. Ničí imunitní systém a způsobuje znetvoření na končetinách a obličeji.

Tomu se přezdívá „lví obličej“. V současnosti je lepra léčena antibiotiky, léčba však trvá několik měsíců a v některých případech dokonce i několik let. Mezi přenašeče nemoci patří i divoká zvířata, jako je pásovec devítipásý, nejnovější studie odhalila, že ve středověké Anglii byly jejími přenašeči i veverky.

Zdroj: WikiCommons by Pierre Arents

I některé dnešní veverky ve Spojeném království mají lepru, ovšem nikdy nebyl hlášen případ přenosu na člověka. Odborníci z University of Leicester a Univerzity v Basileji se na základě toho rozhodli prostudovat 25 lidských a 12 veverčích vzorků z města Winchester, v němž se ve středověku nacházelo leprosárium, stejně jako mnoho kožešníků, kteří zpracovávali zvířecí kožešiny, včetně veverčích.

Jejich kožešina se používala na jemnou podšívku, někteří bohatí měšťané, zejména ženy, veverky chovali jako domácí mazlíčky.

Veverky a lidé sdíleli stejný kmen bakterií

Zkoumané lidské ostatky pocházely z winchesterského leprosária, veverčí ostatky z nedaleké jámy využívané kožešníky ke zbavení se zbytků. Všechny studované kosti obsahovaly blízce příbuzné kmeny bakterií, které způsobují lepru.

„Nález lepry u moderních veverek byl překvapivý, o to neuvěřitelnější bylo, že jsme ji našli i u veverčích ostatků ze středověku,“ říká k tomu spoluautorka studie Sarah Inskipová z University of Leicester.

A dodává: „Je to opravdu v rozporu s příběhem, že to byla specificky lidská nemoc.“.

Není jasné, zda ve středověku došlo k přenosu lepry z lidí na veverky či opačně. Nicméně sdílený kmen naznačuje, že ve středověku tyto bakterie cirkulovaly mezi lidmi a zvířaty způsoben, který nebyl dříve zjištěn.

„Historie malomocenství je mnohem složitější, než se dříve myslelo,“ komentuje zjištění hlavní autorka studie, profesorka Verena Schünemann z Univerzity v Basileji ve Švýcarsku. „Nebylo zvažováno, jakou roli mohla hrát zvířata při přenosu a šíření této nemoci v minulosti, a jako takové je naše chápání historie malomocenství neúplně, dokud se nezohlední i tito zvířecí hostitelé.“.

Štítky:
Související články
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
Historie 23.10.2024
Tajemství krve v průběhu historie fascinovalo nejchytřejší hlavy své doby. Životodární tekutině se připisovaly mnohé vlastnosti a stala se součástí četných mýtů i rituálů. Byť krev byla odnepaměti pokládána za důležitou tekutinu, stovky let se využíval všelék v podobě pouštění žilou.  V 17. století se ale na scéně objevili lékaři, kteří se pokusili o pravý opak […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz