Domů     Medicína
Inventura našich buněk: Kolik čeho v těle máme?
Jan Zelenka 18.4.2024
Zdroj: Pixabay

Od loňska známe celkem přesnou odpověď: U štíhlého dospělého muže vědci napočítali celkem 36 bilionů buněk, u ženy 28 bilionů a u desetiletého dítěte 17 bilionů. Zjistili i počty jednotlivých typů buněk.

Do mravenčí práce s počítáním buněk se pustil tým Iana A. Hattona z Institutu Maxe Plancka pro matematiku ve vědách, který sídlí v Lipsku. Dali si za cíl co nejpřesněji odhadnout nejen celkové množství buněk lidského těla, ale i počet a velikost jednotlivých typů a jejich buněčnou hmotu.

Rozhodli se také podrobně prozkoumat vztah mezi velikostí buněk a jejich počtem, čemuž se nikdo dříve nevěnoval. Museli nastudovat a porovnat údaje z více než 1 500 literárních zdrojů. Nakonec se jim podařilo zmapovat více než 400 typů buněk v přibližně 60 různých tkáních a orgánech.

Při nemoci se mění

U zdravých lidí mají všechny buňky tu správnou velikost pro svou funkci a v tkáních jsou uspořádané v optimálním počtu. Velikost buněk je přímo provázaná s jejich metabolismem a biosyntézou. Podle odborníků se buňky stejného typu velikostně přizpůsobují prostředí, ve kterém se nacházejí.

Příkladem mohou být svalové a smyslové buňky v obličeji, které jsou mnohem menší než buňky stejného typu v nohách. Ke změnám v počtu a velikosti dochází u řady onemocnění, což má následky a vede k narušení metabolismu a dalších buněčných funkcí.

Aby bylo možné tyto změny sledovat, tak je třeba znát detailně normální stav. Výsledky projektu zveřejněné v roce 2023 v prestižním vědeckém časopise PNAS tedy nejsou jen pro zajímavost, ale přináší i cenné údaje využitelné v medicínském výzkumu.

3 modely

Když vědci procházeli literární zdroje týkající se počtu a velikosti buněk, tak naráželi na to, že se většina čísel týká mužů. Údaje k ženám a dětem však z nich nelze jednoduše odvodit, Ian A. Hatton se svým týmem musel použít složité koeficienty.

Nejsou to totiž jen počty červených krvinek, které se u mužů, žen a dětí výrazně liší.

Převažují malé buňky

Kromě spousty čísel vyplynulo ze studie vícero zajímavých zjištění. Například to, že lidské buňky se velikostně liší až o sedm řádů. A že velkých buněk je v organismu méně než těch malých. Matematická analýza ukázala, že podobný vzor distribuce velikostí byl už v přírodě opakovaně pozorován.

Ian A. Hatton jako příklad uvádí oceán, ve kterém se nejdrobnější mořské bakterie podílejí na biomase přibližně stejným dílem jako velryby, kterých je početně o mnoho řádů méně. Podobné poměry panují i v lidském těle, kde se každá buněčná velikostní třída podílí na buněčné biomase přibližně stejným množstvím.

Stejný počet bakterií

Kromě našich vlastních buněk lidské tělo osidluje velké množství bakterií. Ron Sender z Weizmannova vědeckého ústavu v Izraeli přišel se svým týmem v roce 2016 s odhadem, že tělo 70kg muže hostí 38 bilionů bakterií s buněčnou masou pouhých 0,2 kg. Znamená to tedy, že bakterií je přibližně stejný počet jako lidských buněk.

V lidském těle jsou z daleka nejpočetnější krevní buňky. Bezjaderných červených krvinek je u 70kg dospělého muže kolem 7,2 bilionů (7,2 × 10 na 12), destiček (což jsou v podstatě útržky buněčné cytoplazmy) 7 bilionů a bílých krvinek 3,4 bilionů.

Pokud se však hodnotí buněčná biomasa, tak zcela převažují méně početné buňky kosterních svalů (22 kg) a tukové tkáně (13 kg).

Foto: Shutterstock

Nervový systém: 170 × 10 na 9

Přibližně polovinu tvoří vlastní nervové buňky, tedy neurony. Zbývající část je podpůrná a skládá se především z gliových buněk, které zajišťují správnou funkci neuronů.

Játra: 3,9 × 10 na 11

Kromě jaterních buněk jsou v celkovém počtu zahrnuty i makrofágy, lymfocyty a buňky tvořící výstelku žlučovodů.

Žaludek: 2,8 × 10 na 10

Samotný žaludek váží pouhých 150 g, z čehož tvoří 100 g buněčná masa, zbytek je mezibuněčná hmota.

Střeva: 8,6 × 10 na 11

Větší část buněk připadá na tenké střevo, a to 7,2 × 10 na 11. V tlustém střevě jsou v porovnání s tenkým střevem početnější fibroblasty, což jsou buňky pojivové tkáně.

Kosterní svaly: 5,8 × 10 na 11

U štíhlého muže váží kolem 22 kg a u štíhlé ženy asi 14 kg, což odpovídá přibližně 3,6 × 10 na 11 buněk.

Kůže: 6,1 × 10 na 11

Do celkového počtu zahrnuli vědci kromě obvyklých kožních buněk například i Langerhansovy buňky, které jsou zapojené do imunitní obrany.

Plíce: 2,3 × 10 na 11

K tomu ještě průdušky tvoří dalších 2,8 × 10 na 10 buněk a průdušnici 2,9 × 10 na 9 buněk.

Cévy: 2,5 × 10 na 12

Údaj se týká pouze počtu výstelkových buněk, které tvoří stěnu cév. Koluje v nich přibližně 2,7 × 10 na 13 buněk, což je asi 2,6 kg krevní buněčné masy.

Ledviny: 1,1 × 10 na 11

K nim přiléhají nadledviny, které jsou složeny z dalších přibližně1,7 × 10 na 10 buněk.

Tuková tkáň: 3,2 × 10 na 11

I u štíhlého muže vážícího 70 kg tvoří tuková tkáň asi 13 kg. Z poloviny jde o podkožní tuk a zbytek je rozmístěný v břiše, některých orgánech a kostní dřeni.

Kloubní chrupavky: 1,5 × 10 na 10

Jsou tvořeny pouze jediným typem buněk, a to chondrocyty.

Kosti: 9 × 10 na 10

Samotné kostní buňky váží pouze kolem 120 g, přitom kosti tvoří přibližně 10 % hmotnosti těla.

Údaje počtu buněk se týkají dospělého muže ve věku 20 až 50 let, který je vysoký 176 cm a váží 70 kg. Vědci z Institutu Maxe Plancka spočítali buňky i u ženy stejného věkového rozmezí, která váží 60 kg a měří 163 cm.

Posledním modelem bylo desetileté dítě s výškou 138 cm a váhou 32 kg. Podrobné výsledky jsou na webových stránkách humancelltreemap.mis.mpg.de.

Kateřina Pavelcová

Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz