Domů     Medicína
Inventura našich buněk: Kolik čeho v těle máme?
Jan Zelenka 18.4.2024
Zdroj: Pixabay

Od loňska známe celkem přesnou odpověď: U štíhlého dospělého muže vědci napočítali celkem 36 bilionů buněk, u ženy 28 bilionů a u desetiletého dítěte 17 bilionů. Zjistili i počty jednotlivých typů buněk.

Do mravenčí práce s počítáním buněk se pustil tým Iana A. Hattona z Institutu Maxe Plancka pro matematiku ve vědách, který sídlí v Lipsku. Dali si za cíl co nejpřesněji odhadnout nejen celkové množství buněk lidského těla, ale i počet a velikost jednotlivých typů a jejich buněčnou hmotu.

Rozhodli se také podrobně prozkoumat vztah mezi velikostí buněk a jejich počtem, čemuž se nikdo dříve nevěnoval. Museli nastudovat a porovnat údaje z více než 1 500 literárních zdrojů. Nakonec se jim podařilo zmapovat více než 400 typů buněk v přibližně 60 různých tkáních a orgánech.

Při nemoci se mění

U zdravých lidí mají všechny buňky tu správnou velikost pro svou funkci a v tkáních jsou uspořádané v optimálním počtu. Velikost buněk je přímo provázaná s jejich metabolismem a biosyntézou. Podle odborníků se buňky stejného typu velikostně přizpůsobují prostředí, ve kterém se nacházejí.

Příkladem mohou být svalové a smyslové buňky v obličeji, které jsou mnohem menší než buňky stejného typu v nohách. Ke změnám v počtu a velikosti dochází u řady onemocnění, což má následky a vede k narušení metabolismu a dalších buněčných funkcí.

Aby bylo možné tyto změny sledovat, tak je třeba znát detailně normální stav. Výsledky projektu zveřejněné v roce 2023 v prestižním vědeckém časopise PNAS tedy nejsou jen pro zajímavost, ale přináší i cenné údaje využitelné v medicínském výzkumu.

3 modely

Když vědci procházeli literární zdroje týkající se počtu a velikosti buněk, tak naráželi na to, že se většina čísel týká mužů. Údaje k ženám a dětem však z nich nelze jednoduše odvodit, Ian A. Hatton se svým týmem musel použít složité koeficienty.

Nejsou to totiž jen počty červených krvinek, které se u mužů, žen a dětí výrazně liší.

Převažují malé buňky

Kromě spousty čísel vyplynulo ze studie vícero zajímavých zjištění. Například to, že lidské buňky se velikostně liší až o sedm řádů. A že velkých buněk je v organismu méně než těch malých. Matematická analýza ukázala, že podobný vzor distribuce velikostí byl už v přírodě opakovaně pozorován.

Ian A. Hatton jako příklad uvádí oceán, ve kterém se nejdrobnější mořské bakterie podílejí na biomase přibližně stejným dílem jako velryby, kterých je početně o mnoho řádů méně. Podobné poměry panují i v lidském těle, kde se každá buněčná velikostní třída podílí na buněčné biomase přibližně stejným množstvím.

Stejný počet bakterií

Kromě našich vlastních buněk lidské tělo osidluje velké množství bakterií. Ron Sender z Weizmannova vědeckého ústavu v Izraeli přišel se svým týmem v roce 2016 s odhadem, že tělo 70kg muže hostí 38 bilionů bakterií s buněčnou masou pouhých 0,2 kg. Znamená to tedy, že bakterií je přibližně stejný počet jako lidských buněk.

V lidském těle jsou z daleka nejpočetnější krevní buňky. Bezjaderných červených krvinek je u 70kg dospělého muže kolem 7,2 bilionů (7,2 × 10 na 12), destiček (což jsou v podstatě útržky buněčné cytoplazmy) 7 bilionů a bílých krvinek 3,4 bilionů.

Pokud se však hodnotí buněčná biomasa, tak zcela převažují méně početné buňky kosterních svalů (22 kg) a tukové tkáně (13 kg).

Foto: Shutterstock

Nervový systém: 170 × 10 na 9

Přibližně polovinu tvoří vlastní nervové buňky, tedy neurony. Zbývající část je podpůrná a skládá se především z gliových buněk, které zajišťují správnou funkci neuronů.

Játra: 3,9 × 10 na 11

Kromě jaterních buněk jsou v celkovém počtu zahrnuty i makrofágy, lymfocyty a buňky tvořící výstelku žlučovodů.

Žaludek: 2,8 × 10 na 10

Samotný žaludek váží pouhých 150 g, z čehož tvoří 100 g buněčná masa, zbytek je mezibuněčná hmota.

Střeva: 8,6 × 10 na 11

Větší část buněk připadá na tenké střevo, a to 7,2 × 10 na 11. V tlustém střevě jsou v porovnání s tenkým střevem početnější fibroblasty, což jsou buňky pojivové tkáně.

Kosterní svaly: 5,8 × 10 na 11

U štíhlého muže váží kolem 22 kg a u štíhlé ženy asi 14 kg, což odpovídá přibližně 3,6 × 10 na 11 buněk.

Kůže: 6,1 × 10 na 11

Do celkového počtu zahrnuli vědci kromě obvyklých kožních buněk například i Langerhansovy buňky, které jsou zapojené do imunitní obrany.

Plíce: 2,3 × 10 na 11

K tomu ještě průdušky tvoří dalších 2,8 × 10 na 10 buněk a průdušnici 2,9 × 10 na 9 buněk.

Cévy: 2,5 × 10 na 12

Údaj se týká pouze počtu výstelkových buněk, které tvoří stěnu cév. Koluje v nich přibližně 2,7 × 10 na 13 buněk, což je asi 2,6 kg krevní buněčné masy.

Ledviny: 1,1 × 10 na 11

K nim přiléhají nadledviny, které jsou složeny z dalších přibližně1,7 × 10 na 10 buněk.

Tuková tkáň: 3,2 × 10 na 11

I u štíhlého muže vážícího 70 kg tvoří tuková tkáň asi 13 kg. Z poloviny jde o podkožní tuk a zbytek je rozmístěný v břiše, některých orgánech a kostní dřeni.

Kloubní chrupavky: 1,5 × 10 na 10

Jsou tvořeny pouze jediným typem buněk, a to chondrocyty.

Kosti: 9 × 10 na 10

Samotné kostní buňky váží pouze kolem 120 g, přitom kosti tvoří přibližně 10 % hmotnosti těla.

Údaje počtu buněk se týkají dospělého muže ve věku 20 až 50 let, který je vysoký 176 cm a váží 70 kg. Vědci z Institutu Maxe Plancka spočítali buňky i u ženy stejného věkového rozmezí, která váží 60 kg a měří 163 cm.

Posledním modelem bylo desetileté dítě s výškou 138 cm a váhou 32 kg. Podrobné výsledky jsou na webových stránkách humancelltreemap.mis.mpg.de.

Kateřina Pavelcová

Související články
Mezinárodní vědecký tým se snažil odhalit spojení mezi placentou, orgánem, který poskytuje kyslík a živiny vyvíjejícímu se plodu v matčině děloze, a původem duševních chorob. Domnívá se, že za nimi stojí epigenetické modifikace v placentě. Jedná se o chemické změny v molekulách DNA, které nemění geny v nich, ale ovlivňují, které geny jsou zapnuty a […]
Nejen, že hrozí, pravděpodobně už tu je, jak ukazují terénní výzkumy z jiných evropských zemí, včetně sousedního Německa. Takže otázkou spíš je, natolik je tato infekce nebezpečná.   V dubnu 2017 přijala nemocnice v Chölönbujru v čínské provincii Vnitřní Mongolsko pacientku s vysokou horečkou a velkými bolestmi hlavy. Když ji lékaři prohlíželi, všimli si pár výrazných červených pupenců na […]
Medicína 22.4.2025
V poslední době zažívá boom tak zvaná buněčná terapie, při které je při léčbě mnoha chronických nemocí využíván hojivý potenciál vlastních kmenových buněk pacienta. Lékaři nyní testovali schopnost neuronů, neviditelných pro imunitní systém, zmírnit příznaky Parkinsonovy choroby u myší a uspěli. To dává naději na budoucí úspěšnou léčbu tohoto neurodegenerativního onemocnění i u lidí. Buněčná […]
Medicína Technika 21.4.2025
Vědecký tým z Kalifornské univerzity v Berkeley oznámil  objev, který poněkud rozčeřil vody optiky a neurovědy: badatelé údajně identifikovali zcela novou barvu, která se vymyká běžnému lidskému vnímání. Tento nový barevný vjem pojmenovali „olo“ a podle samotných autorů experimentu jej nelze reprodukovat ani zobrazit na žádné běžné obrazovce či tiskovině. Objev je výsledkem experimentu, při […]
Medicína 18.4.2025
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tento přístup pomohl pomoci významně posunout screening a diagnostiku rakoviny. Test je poháněn umělou inteligencí, která zkoumá rozdíly v molekulách, nacházejících se v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz