Až dosud se předpokládalo, že multitasking je vlastní výhradně člověku. Nyní se ale ukázalo, že tomu tak není. Zvládat hned dvě věci současně totiž dokážou i sobi – žvýkat i spát. K překvapivému zjištění dospěli vědci po důkladném zkoumání jejich spánkových cyklů..

„Domníváme se, že schopnost spát i v době přežvykování je zvláště důležitá v době krátkého léta, kdy jsou sobi během celého dne velmi aktivní a snaží se sežrat dostatek píce, aby nashromáždili tuk pro zimní měsíce chudé na potravu,“ prohlásila spoluautorka studie Gabriela Wagnerová z Norského institutu pro biologii v Tromsö.

Sobí sledovačka

V arktické přírodě sledovali zoologové v různých obdobích roku čtyři sobí samice, kterým pro účely výzkumu připevnili elektrody sledující elektrickou aktivitu mozku (EEG). S jejich pomocí se jim podařilo zjistit, že sudokopytníci spí přibližně stejnou dobu bez ohledu na roční období.

A právě to je důvod, proč v letních měsících, kdy mají kvůli dostatku vegetace na odpočinkovou aktivitu méně času, potřebují spánek spojit s trávením.

Zároveň vyšlo najevo, že podíl času stráveného v jednotlivých fázích spánku – ať už se jednalo o spánek s rychlými očními pohyby (REM), nebo spánek mimo REM – byl v létě, na podzim a v zimě rovněž stabilní.

Žvýkáním k menší ospalosti?

Vědci také uskutečnili pokusy, při kterých sobům až na dvě hodiny spánek narušili.. „Necitelný“ zásah vedl ke zvýšení aktivity pomalých vln v mozku zvířat, což znamená, že pociťovala potřebu spánku. „To naznačuje, že mozek soba má představu o tom, kolik spánku potřebuje, aby dobře fungoval – stejně jako ten náš,“ okomentovala Wagnerová.

Avšak poté, co sobi strávili nějaký čas žvýkáním, se tato aktivita pomalých vln snížila. Ospalost jako by se v tu chvíli zrušila. „Myslíme si, že v přírodě může sob přežvykování provádět po poměrně podstatnou část spánkového cyklu,“ uzavřela Wagnerová.