Jsou to již dva roky, co byl do vesmíru vypuštěn Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Teleskop, na který astronomové čekali velmi dlouho, nahlédl až do míst, která byla dosud lidským očím zapovězena..

Na základě dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba zveřejnila NASA minulý měsíc snímek kupy galaxií zvané Vánoční strom, což je mrkající soubor galaxií vzdálených od Země 4,3 miliardy světelných let.

A minulý týden byl v rámci nového adventního kalendáře Bílého domu představen manželkou amerického prezidenta Jill Bidenovou také snímek Cassiopeia A (viz úvodní obrázek), pozůstatku hvězdy, která explodovala před 340 lety.

V pozadí kupy galaxií Vánoční strom (obr. 2) stálo pozorování čtrnácti hvězd, které blikají v průběhu několika dnů nebo měsíců, podobně jako světýlka na vánočním stromku. „Spatřit jednotlivou hvězdu ve vzdálené galaxii je velká událost,“ řekl astronom z Missourijské univerzity Haojing Yan, který studii vedl. „Je to téměř zázrak,“ dodal.

Není to zdaleka poprvé, co byly vzdálené hvězdy objeveny, ale dříve to byla vzácnost. Na druhou stranu, nové technické možnosti otevírají astronomům netušené možnosti. „S Webbem se to stalo rutinou,“ řekl Rogier Windhorst, astronom z Arizonské státní univerzity, který se na objevu podílel.

Pozorování je možné díky efektu gravitačního čočkování, při kterém gravitace struktur ve vesmíru zkresluje a zvětšuje světlo objektů v pozadí, čímž je zviditelňuje pro astronomy.

Na rozdíl od kupy galaxií Vánoční strom je Cassiopeia A mnohem blíže k našemu domovu. Vědci již dlouho studují tuto prudkou hvězdnou explozi a jí podobné, aby zjistili jejich roli ve vesmírné evoluci. „Pomáhají galaxiím růst,“ podotkl astrofyzik Danny Milisavljevic, který se Cassiopeiou A zabývá.

Pozůstatky supernov také vytvářejí prvky potřebné k udržení života, jako je „kyslík, který dýcháme, železo v naší krvi a vápník v našich kostech,“ dodal.

Cassiopeia A, vzdálená od Země 11 000 světelných let, byla pozorována řadou vesmírných teleskopů ve viditelném, rentgenovém a infračerveném oboru vlnových délek. Webbův nový infračervený zrak však umožňuje lepší pohled.

V dubnu NASA zveřejnila snímek pozůstatku supernovy pořízený pomocí přístroje teleskopu ve střední infračervené oblasti. Nejnovější snímek využívá Webbovu kameru pro blízkou infračervenou oblast, která zachytila plyn, prach a molekuly vyzařující při vyšších teplotách.

Růžové a oranžové struktury zahalené kouřovým materiálem na třpytivém pozadí hvězd připomínají ozdobu visící na větvi stromu.

Ale i před vypuštěním Webbova teleskopu astronomové pořizovali snímky, které souzněly s duchem Vánoc. V roce 2008 sdílela Evropská jižní observatoř snímek hvězdokupy připomínající třpytivé drobnosti zdobící vánoční stromeček.

V dolní části snímku se nachází příznačně pojmenovaná mlhovina Kužel, oblast, kde se tvoří hvězdy, vzdálená asi 2 500 světelných let od Země.

Hubbleův vesmírný teleskop NASA také rozproudil sváteční náladu. V roce 2010 byl zveřejněn červené bubliny SNR 0509-67.5 (obr. 3), která vypadala jako ozdoba vznášející se uprostřed hvězd. Tuto bublinu tvoří plyn vyvržený supernovou rychlostí milionů kilometrů za hodinu.

O rok později Hubbleův teleskop pořídil úchvatný snímek vesmírného sněhového anděla; hvězdu, kterou obklopují modrá „křídla“ horkého plynu (obr. 4). Tato oblast, která se nachází uvnitř hvězdné školky, je domovem stovek hnědých trpaslíků, objektů, které neakumulují dostatek materiálu na to, aby se zformovaly v hvězdu.