Zkameněliny podobné korálkům zasazené do šedého rohovce, sedimentární horniny, objevili paleontologové v Indii už v 70. letech 20. století, ale netušili, k jakému druhu rostlin je přiřadit. I když jich v následujících letech bylo objeveno více, teprve nyní se vědcům podařilo přijít záhadě na kloub..
Vyhynulý druh rostliny, které patřila nalezená semena, vědci rezignovaně označili jako Enigmocarpon. Nebyli totiž schopni určit, do jaké rostlinné čeledi skutečně náležela. Nedávno se ale situace změnila.
Steven Manchester, kurátor paleobotaniky ve Floridském muzeu přírodní historie, vytvořil pomocí technologie CT skenování 3D snímky původních fosilních vzorků a ukázal je kolegovi Walterovi Juddovi. Ten mu po jejich podrobném prozkoumání řekl: „To nejsou semena, to jsou pecky.“.
Pecky představují tvrdou část oplodí, která chrání semena před poškozením. Najdeme je například v třešních, broskvích či datlích, zabraňují strávení semen spolu se zbytek ovoce. Jelikož fosilie měly velikost sněhových vloček, bylo v nich velmi obtížné odlišit semena od pecek.
Tradiční metody paleobotaniky, které zahrnují postupné rozpouštění fosilie v kyselině a pozorování každé nové vrstvy pod mikroskopem, se ukázaly jako nedostatečné.
Záhadný původ rostliny odhalen
Vědci na to proto šli jinak. Existuje totiž jen několik skupin rostlin, které obsahují pecky, navíc takové, které mají pět semen uspořádaných do pentagramu. Na základě jednoduchého procesu eliminace dospěli Manchester a Judd k závěru, že fosilie patří mezi březulovité (Burseraceae), konkrétně se jedná o vyhynulý druh kadidlovníku.
Ten disponuje tak zvanou pseudotobolkou, modifikovanou pukavou peckovicí, ze které vypadávají semena obalená tvrdou peckou.
Tento nález by mohl odborníkům pomoci s objasněním toho, jaké je původní rodiště této čeledi rostlin. Většina druhů nyní roste na jižní polokouli. Jenže dávné druhy Burseraceae, pocházející z doby po dopadu tak zvaného Chicxulubského asteroidu, byly hojně nacházeny v jižní Anglii, u nás i v části Severní Ameriky.
Vědci se proto domnívali, že ke změně preference hemisféry u těchto rostlin došlo až zhruba před 50 miliony lety, kdy se začalo ochlazovat klima, což vyústilo v poslední dobu ledovou.
Odkud pochází kadidlovník?
Fosilie objevené v 70. letech v Indii souvisí s jednou z největších erupcí v historii Země. Indie byla původně ostrovem, odtrženým od Antarktidy, který se s euroasijskou deskou srazil před 55 miliony lety, což mělo za následek vytvoření Himalájí a indického subkontinentu.
Zhruba ve stejné době, kdy dopadl Chicxulubský asteroid, tedy před 66 miliony lety, se Indie nacházela u jihovýchodního pobřeží Afriky. Když míjela Madagaskar, došlo k porušení tenké vrstvy zemské kůry, což mělo za následek obří sopečnou erupci, jež následně vedl ve vzniku tak zvaných Dekkánských trap.
Tyto erupce probíhaly přerušovaně téměř milion let a opakovaně zabíjely veškerou vegetaci, která v mezidobí vyrostla. „Fosilie byly zachovány v dobách klidu mezi erupcemi,“ říká Manchester. „Na relativně čerstvých lávových proudech se vytvořily rybníky a jezera, do kterých byla naplavena vegetace včetně dřeva a semen a pokryta sedimentem,“ dodává.
Fosilie Burseraceae nalezené v Indii jsou tak zřejmě starší než ty nalezené jinde na planetě, z čehož by mohlo plynout, že jižní polokoule mohla být skutečným rodištěm této čeledi rostlin, do níž vedle kadidlovníku patří i myrhovník.
