Kardiovaskulární onemocnění patří zejména ve vyspělých zemích mezi nejčastější příčiny smrti. Vědci z University College London zjistili, že nejvíce srdci škodí dlouhodobé sezení. I lehká aktivita, stání či spánek jsou lepší než sezení..

Mezi kardiovaskulární onemocnění se řadí všechny nemoci a poškození týkající se srdce a krevního oběhu, patří mezi ně zejména infarkt myokardu, srdeční zástava, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, vysoký krevní tlak, chronické srdeční selhávání či angina pectoris.

U většiny z nich dochází k nedostatečnému prokrvení tkání, což je důsledkem částečného nebo úplného ucpání cév. Podle statistik prodělá ročně 9 000 lidí v ČR infarkt a 3 % na něj zemřou. Onemocnění srdce a cév je příčinou 32 % úmrtí u nás. Navíc se zdá, že ohrožují čím dál mladší jedince.

Srdeční choroby metlou lidstva

Podle Aleše Linharta, předsedy České kardiologické společnosti přibývá lidí se srdečním selháním. Zatímco v roce 2011 jím trpělo 97 tisíc lidí, o deset let později už to bylo 122 tisíc lidí. Část pacientů tvoří ti, kteří přežili infarkt či mají dobře zaléčený vysoký krevní tlak, na které se dříve více umíralo, přibývá však i mladých lidí s vleklými příznaky srdečního selhání, ke kterým patří nedostatek dechu při námaze, otoky kotníků a nevýkonnost.

Aleš Linhart k tomu říká: „Příčin srdečního selhání je celá řada. Víme, že jednou z hlavních hrozeb je prodělaný infarkt, ale i neléčená hypertenze, špatně korigovaná cukrovka, obezita, fyzická neaktivita nebo ateroskleróza.“ Doporučuje proto zaměřit se na zdravý životní styl, jehož nedílnou součástí je vedle zdravé stravy i přiměřená fyzická aktivita, vyhýbat by se lidé měli rovněž kouření.

Dále by měl každý vědět, jaký má tlak a cholesterol, případně zda má či nemá cukrovku.

Srdci prospívá běh a škodí mu sezení

Odborníci z University College London si ve své studii vytkli za cíl zjistit, jak různé pohybové vzorce během dne souvisí se zdravím srdce. Analyzovali proto data ze šesti studií, které zahrnovaly údaje o 15 246 lidech z pěti zemí světa.

Každý účastník si pomocí přenosného zařízení na stehně měřil svoji aktivitu – lehké či intenzivnější cvičení, stání, sezení či spánek – během 24 hodin a nechal si rovněž posoudit zdraví svého srdce. Následně vědecký tým modeloval, co by se stalo, kdyby jedinci měnili množství času strávené jednotlivými aktivitami.

Vědci zjistili, že nejhorší dopady na zdraví srdce má dlouhodobé sezení, nejvíce mu naopak prospívá středně intenzivní aktivita, například běh či chůze do schodů, dále lehká aktivita reprezentovaná svižnou chůzí, poté stání a spánek.

Všechny tyto aktivity byly pro srdce lepší než dlouhé sezení. Jeho nahrazení pouhými několika minutami mírného cvičení denně vede ke zlepšení kardiovaskulárního zdraví. Méně intenzivní aktivitě je pak třeba věnovat se delší dobu, aby měla na zdraví srdce stejně pozitivní dopad jako intenzivnější aktivita.

Nicméně například nahrazení sezení stáním je podle vědců snadné, protože nevyžaduje žádný čas navíc.