Odpověď na tuto otázku se rozhodl najít Ian Hatton a jeho kolegové z německého Institutu Maxe Plancka. Zanalyzovali proto více než 1500 publikovaných vědeckých prací, které se zaměřovaly na to, kolik typů buněk se v lidském těle nachází, kolik jich je v jednotlivých tkáních a kolik váží..

Na základě toho odvodili, že v šedesáti různých typech tkání lidského těla se nachází více než 400 známých typů buněk. Následně na základě údajů Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu týkajících se toho, jakou hmotnost má každá z tkání u 70 kilogramů vážícího muže, jakou u dospělé 60 kilogramů vážící ženy a u 32 kilogramů vážícího dítěte, spolu s vědomím, jaké buňky je tvoří a kolik váží, byli pak vědci schopni odhadnout, kolik buněk tvoří tělo průměrného muže, ženy a dítěte.

36 bilionů buněk v těle muže

Eric Galbraith z kanadské McGillovy univerzity, který se na výzkumu podílel, k tomu říká: „Klíčem k úspěchu bylo hledání prací, které popisovaly počet buněk v různých tkáních.“ A pokračuje: „Pak jsme věděli, že tyto druhy tkání jsou tvořeny určitými buňkami, a znali jsme rozsah velikostí těchto buněk.“ Na základě těchto svých analýz vědci odhadli, že tělo dospělého muže se skládá z 36 bilionů buněk, tělo dospělé ženy tvoří 28 bilionů buněk a tělo dítěte ze 17 bilionů buněk.

Vědci závěry své studie publikovali v odborném časopise PNAS a věří, že by mohly být přínosem pro mnoho oblastí biologie a medicíny. Je ovšem nutné podotknout, že údaje pro ženu a dítě jsou převážně odvozeny od údajů pro muže.

Eric Galbraith to vysvětluje: „Bohužel stále existuje více informací pro muže než pro ženy nebo děti.“ Vedle počtu buněk v lidském těle se vědcům podařilo zjistit ještě jednu zajímavost. A to, že hmotnost všech velikostí buněk v těle je přibližně stejná.

Stejná hmotnost souborů různě velkých buněk

„Člověk by si tipnul, že existuje průměrná velikost buněk a že budeme většinou tvořeni touto průměrnou velikostí buněk,“ uvádí k tomu Eric Galbraith. „Ve skutečnosti to ale není pravda,“ dodává. V našem těle se co do hmotnosti nachází zhruba stejné množství velmi malých i velmi velkých buněk, stejně jako všech buněk mezi nimi.

To je podle vědců překvapující, vezmeme-li v úvahu fakt, že všichni začínáme z jediné buňky. Proto si kladou otázku, proč se vývoj buněk tak rozprostře, aby obsadil celou škálu velikostí buněk.

Údaje o počtu buněk v lidském těle nicméně nemusejí být zcela přesné, jak vědci uvádějí v závěru své studie. Mnoho měření buněk se totiž opírá o 2D mikroskopii a aproximace tvaru buněk než o přímá měření jejich hmotnosti.

U některých typů buněk zase existuje jen omezený počet dostupných zdrojů týkajících se jejich velikosti, přičemž odhadované průměrné velikosti se mezi jednotlivými zdroji mohou lišit až čtyřnásobně. Je třeba také uvést, že se jedná o tělu vlastní buňky, protože lidské tělo je rovněž hostitelem minimálně stejného, spíše však většího počtu mikrobiálních buněk.