Domů     Příroda
Orly bělohlavé zabíjí sinice, jejichž toxin by však mohl léčit lidi
Zdroj: Pixabay

Už v 90. letech 20. století docházelo ke zpočátku nepochopitelným úhynům orlů bělohlavých v blízkosti vodních nádrží na jihovýchodě Spojených států. Příčinou jejich smrti byla vakuolární myelinopatie, neurologické onemocnění mozku.

Vědci však dlouhou dobu marně pátrali po tom, co ji způsobilo. Když viníka našli, ukázalo se, že by mohl být přínosem pro lidský boj s rakovinou..

Sinice jsou velmi staré bakterie, které Zemi obývají již více než 3,5 miliardy let. Přežít do dnešních dnů se jim podařilo díky jejich neuvěřitelné adaptabilitě a odolnosti. Zároveň se o nich ví, že vytvářejí řadu látek, které mají negativní dopady nejen na lidské zdraví, ale i na zdraví dalších živých organismů.

Sinicemi produkované toxiny mohou postihovat játra či nervový systém. Nyní se ukazuje, že mohou působit i na buněčné úrovni, například tak, že zastaví buněčné dělení.

Jedna sinice, dvě toxické látky

Vakuolární myelinopatie je neurologické onemocnění, charakterizované tvorbou dutinek (vakuolizací) v bílé hmotě mozku. U orlů bělohlavých byla poprvé diagnostikována v roce 1994. Vědci však po mnoho let netušili, proč se u těchto dravců rozvinula.

Až v roce 2021 bylo zjištěno, že za tím stály neurotoxiny uvolněné sinicí Aetokthonos hydrillicola. Ta se vyskytuje na invazivní rostlině Hydrilla verticillata, která osidluje umělé sladkovodní plochy.

Zdroj: Mikrobiologický ústav AV ČR

Nyní se mezinárodnímu týmu vědců, jehož součástí byli i Češi z Biologického centra Akademie věd ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, podařilo v této sinici objevit další silné toxické látky.

Jedná se o sloučeniny z rodiny dolastatinů, které byly dosud známé pouze u mořských sinic. Vědci se jejich zkoumáním zabývají už od 80. let minulého století. „Přítomnost dvou různých silně toxických látek v jediném druhu sinice, navíc žijící ve sladkovodních nádržích, je určitě důvodem k pečlivému sledování jejich výskytu,“ říká k tomu Jan Mareš z Biologického centra AV ČR.

Naděje pro léčbu nádorů

Původně byly dolastatiny izolovány z vodního plže zvaného mořský zajíc, až později bylo zjištěno, že jejich původcem jsou mořské sinice, kterými se tento plž živí. Výzkum dolastatinů, který trval téměř třicet let, vedl k uvedení syntetických variant těchto látek na trh, jakožto léků proti určitým typům leukémií.

Dosud však nebylo známo, jak dolastiny v přírodě vznikají. To se nyní podařilo rozluštit jihočeským vědcům ve spolupráci s kolegy z univerzity v německém Halle. Zjistili také, že je produkují i sladkovodní sinice Aetokthonos hydrillicola, které byly odpovědné za úhyn orlů.

„Poprvé se podařilo vypěstovat v laboratoři kmen sinice produkující tyto látky a přečíst jeho celý genom. To nám umožnilo studovat způsob, jakým dolastatiny v přírodě vznikají,“ vysvětluje Jan Mareš z Biologického centra AV ČR. „Izolované látky velmi silně poškozují buňky a jejich struktura zároveň obsahuje nové prvky.

Společně se znalostí jejich biosyntetické dráhy to v budoucnu otevírá dveře k tvorbě nových variant pro farmakologický výzkum, například pro léčbu nádorových onemocnění,“ dodává Pavel Hrouzek z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu.

Štítky:
Související články
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz