Domů     Zajímavosti
Kdy začínají děti logicky myslet? Je to dříve či později, než řeknou první slova?
Zdroj: Pixabay

Neurovědci si již dlouho kladli otázku, zda jsou kojenci a batolata, kteří se ještě nenaučili mluvit, případně se u nich řeč teprve vyvíjí, schopni logického uvažování. Na její zodpovězení se ve své studii zaměřili odborníci z Pompeu Fabra University ve španělské Barceloně..

Logické myšlení je základní kognitivní proces, který jedincům umožňuje činit racionální a informovaná rozhodnutí. Jedná se o schopnost analyzovat, hodnotit a vyvozovat závěry na základě argumentů a důkazů.

Zahrnuje v sobě kritické myšlení, deduktivní uvažování a analytické myšlení. Lze ho uplatnit v různých oblastech života při řešení problémů, rozhodování, v komunikaci i učení. Je to nástroj sloužící k ověření správnosti myšlenkových postupů.

Tým odborníků pod vedením Lucy Lorenza Bonattiho z Pompeu Fabra University, kde je ředitelem Centra pro mozek a kognici, analyzoval, jaké strategii pro řešení nejistot dávají batolata přednost, zda asociaci či eliminaci.

První strategie by znamenala, že v případě, kdy dítě slyší nové slovo, které může odkazovat na dva neznámé předměty, které vidí, si tento termín v duchu spojí s každým z nich. Následně ho propojí s předmětem, ke kterému se název lépe hodí.

Asociační a eliminační strategie

V případě eliminační strategie využije dítě logické uvažování k tomu, aby odstranilo alternativu. Pokud batole například uvidí dva objekty (A a B) a zaslechne neznámý výraz, o kterém ví, že není A, protože jméno A zná, zjistí, že je to jméno B. Podle závěrů studie právě tato strategie u batolat převládá.

Výzkumný tým provedl dva experimenty s devatenáctiměsíčními batolaty. Prvního testu se zúčastnilo 26 jednojazyčných a 35 dvojjazyčných dětí, druhého pak 19 dětí dorozumívajících se pouze jedním jazykem a 14 bilingvních dětí.

Zdroj: Pixabay

V prvním experimentu se děti nejprve musely podívat na dva předměty, které znaly, například lžící a sušenku, a když slyšely slovo lžíce, měly ji správně přiřadit k jednomu z nich. Následně jim byly ukázány jiné dva předměty, z nichž jeden znali, například jablko, a druhý, který neznaly, třeba vrtačku.

Pak slyšely slovo odpovídající známému předmětu (jablko), který měly identifikovat. Poté se test opakoval s tím, že slyšené slovo odpovídalo neznámému předmětu, vrtačce.

Batolata uvažují logicky

V druhém experimentu byly dítěti ukázány dva předměty, například auto a gumová kachnička, každý spojený se zvukem, který vydává. Následně byly oba předměty zakryty, aby je batole nevidělo. Poté byl odkryt pouze jeden předmět, druhý byl schovaný pod poklopem.

Dítě muselo eliminací uhodnout, který předmět chyběl. V dalším testu byly použity stejné předměty, jejichž pozice se nezměnila. Dítě uslyšelo zvuk spojený s jedním z předmětů a bylo analyzováno, zda se podívalo správným směrem.

Kinga Anna Bohus, která se na studii výrazně podílela, k tomu říká: „Zkoumali jsme přítomnost konceptu logického myšlení u devatenáctiměsíčních batolat. Test jsme prováděli u jednojazyčných i bilingvních děti, abychom vyloučili vliv jazykových dovedností.

Hodnotili jsme, kam během testování směroval pohled dětí. U obou skupin dětí byly prokázány stejné znaky logického myšlení, které jsou vlastní i starším dětem a dospělým lidem.“ Přirozené logické myšlení by přitom mohlo být přítomno i před dosažením věku 19 měsíců, stále však neexistuje dostatek vědeckých důkazů, které by prokázaly jeho přítomnost v dřívějším věku.

Související články
Mozek, náš nejcennější orgán, čelí ve 21. století bezprecedentním hrozbám. Stárnutí populace s sebou přináší dramatický nárůst neurodegenerativních onemocnění, stejně jako výskytů nádorů mozku. Mozky mladých pak ohrožují závislosti na chytrých telefonech. To vše představuje komplexní hrozbu pro lidskou neurobiologii i společnost. Můžeme mozku nějak pomoci? Se stárnutím populace se potýkají především vyspělé ekonomiky, které […]
V biologii již dávno neplatí, že jeden člověk rovná se jedna DNA. Jedním z hlavních důvodů je tak zvaný mikrochimerismus, při kterém může lidské tělo obsahovat více genetických linií zároveň, přičemž k nim „přijde“ velmi přirozeně, například během těhotenství či transplantace. Škodí tento cizí genetický materiál tělu, nebo je mu naopak prospěšný? Řecká mytologie nazývala […]
Krvácení dásní – to je jeden z typických příznaků paradontózy, odborně parodontitidy Ta jen v České republice trápí celou řadu lidí. Jeden ze způsobů, jak proti ní bojovat, vyvinuli s pomocí dalších expertů vědci z Technické univerzity v Liberci. Společně vytvořili zcela unikátní dentální nit. „Nejčastěji se zánětlivá onemocnění zubů začnou projevovat mezi 35 a […]
Vědci zjistili, že hladiny šesti specifických molekul RNA v krvi mohou sloužit jako biomarkery stárnutí a předpovídat pravděpodobnost krátkodobého přežití lépe, než tradiční zdravotní ukazatele, jako je věk, hladina cholesterolu v krvi či další… Výzkumníci z Duke University odebrali vzorky krve 1200 dobrovolníkům ve věku 71 let a starším v rámci dlouhodobé studie zabývající se […]
Jaci obývají bezlesé vrchoviny, náhorní plošiny a hory Nepálu, Bhútánu a Tiberu, žijí v nadmořských výškách mezi 3200 až 5400 metrů. Pro život v těchto vysokých nadmořských výškách disponují genetickou mutací, která by mohla naznačovat nové způsoby léčby mozkových onemocnění lidí, jako je roztroušená skleróza. Jaci divocí jsou mohutná zvířata dorůstající výšky v kohoutku až […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz