Domů     Medicína
Máme regeneraci našeho softwaru na dosah?
Zdroj: Freepik

Opravit poškozený mozek představuje největší medicínskou výzvu posledních dekád. Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu však nedávno učinili první krůček k velké revoluci…

Skupina neurologů vedená Markem Tuszynskim totiž během svého výzkumu dospěla k závěru, že jakmile se mozkové buňky poškodí, vrací se zpět do embryonálního stavu.

Díky tomu však získávají schopnost znovu rozvíjet nová spojení, která ovšem za správných podmínek mohou přispět k rozvoji ztracených mozkových funkcí. „Ještě před 20 lety jsme považovali dospělý mozek za statický, plně rozvinutý a vlastně neměnný,“ reagoval na zjištění americký odborník.

Novým směrem…

„Pomocí neuvěřitelných nástrojů moderní neurovědy, molekulární genetiky, virologie a masivní výpočetní síly jsme poprvé dokázali identifikovat, jak se celá sada genů v mozkové buňce dospělých obnovuje, aby tak mozek regenerovala.

To nám dává základní vhled do toho, jak se dokáže mozek uzdravovat,“ dodal neurolog.

Byla to zejména práce profesora Freda Cage ze Salkova ústavu pro biologická studia v Kalifornii, která odbornému týmu vytyčila směr. Ukázala totiž, že nové mozkové buňky neustále vznikají v hipokampu i v tzv. subventrikulární zóně – a to po celý život.

…vstříc poznání

Tuszynskiho tým ale profesorův koncept posléze radikalizoval. Schopnost mozku opravit se anebo obnovovat totiž podle něj není omezená pouze na výše zmíněné oblasti. Jakmile se poškodí mozková buňka v dospělé mozkové kůře, vrátí se do méně zralého stavu. Ačkoli to na první dobrou nezní příliš přívětivě, je tomu přesně naopak.

I v tomto stadiu je totiž schopna znovu pěstovat axony, neboli výběžky nervových buněk s jejichž pomocí si neurony předávají informace. „Podle mého názoru je to nejdůležitější výsledek studie a pro mě je přímo šokující,“ popsal Tuszynski.

Pátrání pokračuje

Aby se však mohl mozek tímto způsobem uzdravit, je třeba mu zajistit vhodné prostředí. A právě to má být předmětem dalšího výzkumu. Vědci proto začali prostřednictvím myší a potkanů zkoumat, jak při poranění míchy takových podmínek v těle dosáhnout.

Pokud by se je totiž podařilo pochopit a následně popsat, s největší pravděpodobností by došlo k otevření dveří vedoucích k regeneraci nervových buněk i u lidí – a to nejen při onemocněních mozku ale i při léčbě poškozené míchy.

Související články
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Švédská studie, provedená na 100 000 ženách, ukázala, že využití umělé inteligence při vyhodnocovaní snímků z mamografického screeningu, zvyšuje míru včasné detekce a zároveň snižuje počet diagnóz v letech následujících po vyšetření. Jedná se o dosud největší studii zkoumající využití umělé inteligence při screeningu rakoviny. Bylo do ní zahrnuto 100 000 švédských žen, které se […]
Období dospívání je vnímáno jako doba, během které se teenageři pomalu odpoutávají od rodičů, aby byli následně schopni samostatného života. Tráví více času se společnosti svých přátel a doma se raději před rodiči „schovávají“ v bezpečí svých pokojů. Kdy je to ještě v pořádku a kdy se začít obávat? Trávení času s přáteli, randění a […]
Před desítkami let vytvořili lékaři test, jež určuje, které pacientky s rakovinou prsu budou mít prospěch z hormonální terapie a které nikoliv. Nyní se stejnou taktiku snaží lékaři využít i při léčbě rakoviny prostaty u mužů, ačkoliv cesta k ní byla mnohem trnitější… Velmi dlouhou dobu věděli onkologové, specializující se na léčbu rakoviny prostaty u […]
Medicína Objevy 29.1.2026
Nanočástice stříbra byly považovány za zbraň č. 1 v boji s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Vědci z přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého však upozorňují, že bakterie se systematicky adaptují i na nanomateriály včetně stříbra. Je to další facka vědě? Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz