Už záznamy ze starověké Mezopotámie, jedné z nejranějších komplexních společností, obsahují zmínky o průjmech, které její obyvatele sužovaly v době asi před 3000 a 4000 lety. Nyní se vědcům podařilo najít fyzické důkazy o výskytu parazita, stojícího za úpornými průjmy, v 2500 let starém exkrementu, pocházejícím z Jeruzaléma..

Mikroskopický parazit, prvok lamblie střevní (Giardia duodenalis), je nejčastějším původce střevních parazitárních nákaz u člověka. Má hruškovitý tvar a šíří se potravou nebo vodou kontaminovanou výkaly infikovaného člověka nebo zvířete.

Způsobuje průjmovité onemocnění zvané giardióza neboli lamblióza. I dnes se jen u nás vyskytne 300 až 400 případů tohoto onemocnění za rok. Projevuje se hlenovitým, nekrvavým průjmem s velkým obsahem tuků. Postižený jedinec hubne a trpí nechutenstvím.

2500 let staré exkrementy

Lamblie je střevní parazit, který není schopen pronikat do sliznice a žije pouze v lumen tenkého střeva. Nyní se vědcům z University od Cambridge, Tel Aviv University a Izraelského památkového úřadu podařilo parazita identifikovat ve 2500 let starých exkrementech nalezených na toaletách, které se nacházely v elitních jeruzalémských rezidencích, pocházejících ze sedmého až šestého století př.

n. l. Jeden vzorek byl ze žumpy v domě Ahiel, nacházejícího se těsně za městskými hradbami, další tři pak ze žumpy v Armon ha-Natziv, ležící asi 1,6 km jižně od města.

Toalety tvořily kamenné bloky se zakřiveným povrchem k sezení s velkým středovým otvorem pro velkou potřebu a menším otvorem, sloužícím zřejmě k močení, které byly umístěny nad žumpou. Díky tomu, že se nacházely stále na stejném místě, skýtaly ideální příležitost k identifikaci mikrobů v nich obsažených.

Předchozí výzkumy již v podobných žumpách odhalily například vajíčka tenkohlavce lidského, který způsobuje onemocnění zvané trichuruóza, hlístic, roupů a tasemnic, což naznačuje, že doba železná byla s hygienou lehce na štíru.

Důkazy o přítomnosti lamblií

Nalézt vajíčka těchto parazitů je však snazší než detekovat cysty tvořené prvoky. Vědci k tomu vyžili chemickou analýzu zvanou ELISA (enzyme-linked immunosorbent assay), s jejíž pomocí jsou schopni detekovat antigeny, tedy látky spouštějící lidské imunitní reakce, vytvořené různými organismy.

Díky tomu objevili ve vzorcích stolice z Jeruzaléma jedinečný antigen, který uvolňuje G. duodenalis. Vedoucí studie Dr. Piers Mitchell, který se soustřeďuje na výzkum paleoparazitů na univerzitě v Cambridge, k tomu říká:

„Nejsme schopni říci, o jaký počet nakažených osob se jednalo, jen na základě vzorků sedimentů ze společných latrín.“.

A dále vysvětluje: „Není totiž jasné, kdo všechno tyto toalety využíval, zda pouze rodina, nebo například i zaměstnanci. Nedochovaly se žádné záznamy popisující tento druh společenské etikety.“ V každém případě se jedná o nejstarší známý důkaz výskytu G. duodenalis kdekoliv na světě.

To podle autorů studie naznačuje „dlouhodobou přítomnost tohoto parazita v populaci Blízkého východu.“ Zároveň dodávají, že je potřeba aplikovat analýzu ELISA i na další rané společnosti, aby došlo k plnému pochopení toho, odkud tento prvok pochází a kdy se rozšířil do nových oblastí v důsledku migrace, obchodu a vojenských invazí.