Domů     Příroda
Danajský dar planetě Zemi: Energie z 25 miliard atomových bomb
Martin Janda 6.8.2023

25 miliard jaderných bomb. To je fantaskní a šílené číslo. Ale právě tolik energie, kolik vytvoří 25 miliard jaderných bomb velikosti té, která před 78 lety zničila Hirošimu, vyslalo lidstvo od roku 1971 do pozemského klimatického systému. A to se nutně musí někde projevit..

Od 18. století lidé vytahují fosilní paliva z jejich úložišť hluboko pod zemí a spalují je k výrobě elektřiny nebo pohonu strojů. Od té doby lidská civilizace přeměnila uhlí, ropu a plyn na více než dva biliony tun oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které zachycují teplo, a přidali je do atmosféry.

Výsledek? Průměrná teplota na povrchu planety je asi o 1,2 °C vyšší než v preindustriální éře.

Podle nového výzkumu mezinárodního týmu vědců pod vedením Kariny von Schucmannové působící v institutu Mercator Ocean International ve francouzském Toulouse vyslalo lidstvo za posledních půl století do svého prostředí energetický ekvivalent 25 miliard jaderných bomb.

Klimatický systém Země se tak ocitl mimo energetickou rovnováhu a v posledních desetiletích se v něm neustále hromadí teplo, které ohřívá oceán, pevninu, kryosféru i atmosféru. Podle šesté hodnotící zprávy pracovní skupiny Mezivládního panelu pro změnu klimatu je toto oteplování planety v průběhu několika desetiletí způsobeno lidskou činností a má za následek bezprecedentní a závazné změny zemského systému s nepříznivými dopady jak na ekosystém, tak pochopitelně i na lidstvo samotné.

Ohřátí planety o 1,2 °C nevypadá na první pohled nijak dramaticky. Ale mezi jednotlivými oblastmi na planetě jsou velké rozdíly, přičemž se nejvíce zahřívají polární oblasti. Navíc, většinu zmíněné energie pohltil světový oceán.

A tam je oteplování už více než patrné. Konkrétní čísla, ke kterým výzkum došel, jsou následující: Nejvíce vyprodukovaného tepla, přibližně 89 %, je uložena v oceánech, dále asi 6 % na pevnině, 1 % v atmosféře a asi 4 % v kryosféře.

Lidstvo ke svému rozvoji mělo štěstí. Jeho civilizace vznikla v neobvykle mírném období 10 000 let po poslední době ledové, kdy na většině území světa nebylo ani příliš horko, ani příliš chladno. Nyní nám však velmi reálně hrozí, že se dostaneme mimo příjemné klimatické podmínky, které lidem dovolily expandovat, hospodařit, stavět města a tvořit.

Paliva, která umožnila vznik průmyslové civilizace, s sebou nesou dosti nepříjemný vzkaz: když nyní spalujete, později zaplatíte.

Jak vědci vědí, že se nejedná o nějaké dohady nebo údajné zelené šílenství? Satelity obíhající Zemi měří rychlost, s jakou povrch vyzařuje teplo. V každém okamžiku jsou oceány posety tisíci robotických monitorů Argo.

Ty jsou téměř neustále pod vodou, kde měří tepelnou výměnu, a vynořují se jen tehdy, když mají předat data. Třetí možností je pak měření hladiny moře za pomoci nejen družic, ale i přílivu a odlivu.

Výsledky měření nejsou nijak potěšující. Množství oxidu uhličitého v atmosféře jsme již zvýšili asi o 50 % a přidali jsme také značné množství metanu a oxidu dusného. Podle nedávné studie tak vznikla energetická nerovnováha, která je rovna zachycení zhruba 380 zettajoulů tepla navíc v letech 1971 až 2020. A jeden zettajoule se rovná 1 000 000 000 000 000 000 000 joulů. Odtud pochází příměr s 25 miliardami jaderných pum.

Téměř každý joule dodatečné energie, tedy asi 90 procent, se dostal do našich oceánů, zejména do horního kilometru vody. Voda je sice vynikajícím chladičem a k jejímu ohřátí je zapotřebí spousta energie, avšak my ji máme.

Teplejší oceány mají hlavní podíl na odumírání korálů, na které je navázáno spousta mořských živočichů, a zvyšování hladiny moří.

Je naše civilizace za bodem, ze kterého se už nelze vrátit? Na to se pohledy různí. „Úplně zvrátit globální oteplování nemusí být nemožné. Jen zastavit zvyšování teplot znamená napravit nerovnováhu a snížit hladinu CO2 na úroveň 280 ppm před průmyslovou revolucí,“ vysvětluje klimatolog Andrew King z Melbournské univerzity.

Pokud se lidstvu podaří dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů, s největší pravděpodobností zastaví další globální oteplování a koncentrace oxidu uhličitého začne pomalu klesat.

„Bohužel, tak daleko ještě nejsme. Emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností jsou téměř rekordně vysoké. Výroba čisté energie se však zrychluje. Letošní rok by mohl být prvním, kdy emise z energetiky začnou klesat,“ uzavírá Andrew King.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz