Domů     Vesmír
Dosud nevysvětlená vlastnost černých děr byla poprvé vyfotografována
Martin Janda 30.4.2023

Astronomové poprvé zachytili na jednom snímku stín černé díry v centru galaxie Messier 87 (M87) a mohutný výtrysk, který z ní vychází. Pozorování byla pomocí dalekohledů Global Millimetre VLBI Array (GMVA), Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a Greenland Telescope (GLT).

Tento nový snímek pomůže astronomům lépe pochopit, jak mohou výtrysky černých děr vznikat..

Většina galaxií ukrývá ve svém středu supermasivní černou díru. Zatímco černé díry jsou známé tím, že pohlcují hmotu ve svém bezprostředním okolí, mohou také vypouštět silné výtrysky hmoty, které sahají až za hranice galaxií, v nichž se nachází.

Jak černé díry vytváří tyto obrovské výtrysky je v astronomii dlouhodobým problémem. „Víme, že výtrysky vychází z okolí černých děr,“ říká Ru-Sen Lu z Astronomické observatoře v Šanghaji v Číně, „ale stále plně nerozumíme tomu, jak se to vlastně děje.

Abychom to mohli přímo studovat, potřebujeme pozorovat výtrysk co nejblíže černé díře.“.

A právě to poprvé ukazuje dnes zveřejněný snímek: jak se spodní část výtrysku spojuje s hmotou vířící kolem supermasivní černé díry. Pozorovaným objektem je galaxie M87, která se nachází ve vzdálenosti 55 milionů světelných let v našem vesmírném sousedství a je domovem černé díry 6,5 miliardkrát hmotnější než Slunce.

Při předchozích pozorováních se podařilo zobrazit oblast v blízkosti černé díry a výtrysk odděleně. „Tento nový snímek nám poskytuje ucelený pohled na tuto problematiku tím, že zobrazuje oblast kolem černé díry a výtrysk současně,“ dodává Jae-Young Kim z Kyungpook National University v Jižní Koreji a Max Planck Institute for Radio Astronomy v Německu.

Snímek byl pořízen pomocí dalekohledů GMVA, ALMA a GLT, které dohromady tvoří celosvětovou síť radioteleskopů sloužících jako virtuální dalekohled o velikosti Země. Takto rozsáhlá síť dokáže rozeznat velmi malé detaily v oblasti kolem černé díry M87.

Nový snímek ukazuje výtrysk vznikající v blízkosti černé díry a také to, co vědci nazývají stín černé díry. Jak hmota obíhá kolem černé díry, zahřívá se a vyzařuje světlo. Černá díra ohýbá a zachycuje část tohoto světla, čímž vytváří prstencovou strukturu kolem černé díry při pohledu ze Země.

Temná část ve středu prstence je stín černé díry, který byl poprvé zobrazen dalekohledem Event Horizon Telescope (EHT) v roce 2017. Jak tento nový snímek, tak snímek EHT kombinují data pořízená několika radioteleskopy po celém světě.

Dnes zveřejněný snímek však ukazuje rádiové světlo vyzařované na delší vlnové délce než snímek EHT: 3,5 mm namísto 1,3 mm. „Na této vlnové délce můžeme vidět, jak výtrysk vystupuje z prstence kolem centrální supermasivní černé díry,“ říká Thomas Krichbaum z Max Planck Institute for Radio Astronomy.

Velikost prstence pozorovaného sítí GMVA je zhruba o 50 % větší ve srovnání se snímkem z Event Horizon Telescope. „Abychom pochopili fyzikální původ toho, proč je prstenec větší a silnější, museli jsme pomocí počítačových simulací otestovat různé scénáře,“ vysvětluje Keiichi Asada z Academia Sinica na Tchaj-wanu.

Výsledky naznačují, že nový snímek odhaluje více materiálu padajícího směrem k černé díře, než jaký bylo možné pozorovat pomocí EHT.

Budoucí pozorování pomocí této sítě dalekohledů budou nadále odhalovat, jak mohou supermasivní černé díry vypouštět silné výtrysky. „Plánujeme pozorovat oblast kolem černé díry v centru M87 na různých rádiových vlnových délkách, abychom mohli dále studovat záření výtrysku,“ říká Eduardo Ros z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii.

Taková pozorování by týmu umožnila rozplést složité procesy, které se odehrávají v blízkosti supermasivní černé díry. „Nadcházející roky budou vzrušující, protože se budeme moci dozvědět více o tom, co se děje v blízkosti jedné z nejzáhadnějších oblastí ve vesmíru,“ uzavírá Ros.

FOTO: Evropská jižní observatoř

Související články
Vesmír Zajímavosti 7.12.2025
Pulsary, rychle rotující neutronové hvězdy, představují jedny z nejpozoruhodnějších objektů ve vesmíru. Jejich intenzivní paprsky elektromagnetického záření, vycházející z magnetických pólů, vytvářejí efekt podobný majákům na moři. A podobně mohou i sloužit. Pravidelná blikání činí z pulsarů nejen fascinující objekty pro astrofyzikální výzkum, ale také potenciální nástroje pro kosmickou navigaci. A to i přes to, […]
Vesmír 29.11.2025
Temná hmota je pro naši vědu stále tvrdým oříškem. Víme, že musí existovat, protože její gravitace drží galaxie pohromadě, ale nějakým způsobem ji zachytit? V této kolonce máme zatím zapsanou velkou červenou nulu. I když… Tým vedený astronomem Tomonori Totanim z Tokijské univerzity tvrdí, že ve starých datech z Fermiho gama observatoře našel signál, který […]
Vesmír Zajímavosti 28.11.2025
Asi před 4,5 miliardami let kolosální srážka mezi mladou Zemí a záhadným planetárním tělesem zvaným Theia změnila všechno – přetvořila Zemi, vytvořila Měsíc a na obou zanechala chemické stopy své existence. Zkoumáním těchto jemných izotopových otisků ve vzorcích ze Země a Měsíce vědci rekonstruovali možné složení a místo zrození Theie. Srážka změnila velikost, strukturu i […]
Objevy Technika Vesmír 27.11.2025
Jihomoravský kraj, dlouhá léta proslulý precizní strojírenskou výrobou a mikroelektronikou, se v posledních letech proměnil v jedno z nejživějších evropských center kosmického průmyslu. A minulý týden tuto pověst potvrdil naplno, když se zdejší firmy prezentovaly na mezinárodním veletrhu Space Tech Expo Europe v Brémách, a ukázaly světu, jaký technologický klenot se v Brně skrývá. Více […]
Vesmír Zajímavosti 21.11.2025
Odolnost mechu známého jako čepenka odstálá (Physcomitrella patens) podle vědců naznačuje, že by v budoucnu mohl pomáhat s tvorbou kyslíku či obohacováním půd během vesmírných misí, ačkoliv sám není poživatelný. Vědci o odolnosti tohoto druhu mechu již něco vědí, často se totiž vyskytuje v oblastech s neúrodným bahnem, jedná se tak o průkopnický druh rostliny. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz