Od vesmírného teleskopu Jamese Webba si vědci slibovali mnohé. A výkonný teleskop umístěný 1,5 milionu kilometrů od naší planety tyto naděje naplňuje. Nyní prozkoumal planetu, která se nachází v podstatě za humny, a objevil na ní řadu pozoruhodných ingrediencí..

Pozemská atmosféra si s námi leckdy umí zle pohrát, ale proti jiným planetám má pořád povahu klidného anglického lorda. Webbův teleskop nyní zkoumal planetu VHS 1256b, která je vzdálená 40 světelných let, a obíhá hned kolem dvou hvězd v periodě 10 000 pozemských let.

Badatelé tak mohli na této exoplanetě detekovat křemičitanové mraky, vodu, oxid uhelnatý, metan a zřejmě i oxid uhličitý.

Zdejší atmosféra během 22hodinového dne se neustále pohybuje a mísí se, přičemž horký materiál stoupá vzhůru a chladnější je stlačován dolů. Výsledné změny jasnosti jsou tak dramatické, že se jedná o dosud nejproměnlivější známý objekt s planetární hmotností.

V oblacích byla navíc detekována zrnka křemičitých zrnek. „Ta mohou připomínat drobné částice v kouři,“ poznamenala spoluautorka studie Beth Billerová z Edinburské univerzity ve Skotsku. „Některá větší zrnka lze připodobnit k malým a horkým částečkám písku.“.

VHS 1256 b má relativně nízkou gravitaci, což znamená, že zdejší křemičitanové mraky mohou zůstat „viset“ výše v atmosféře. To je pro Webbův teleskop štěstí, protože je tak může snáze rozpoznat. Dalším důvodem, proč je planeta tak neklidná, je její stáří.

Z astronomického hlediska je totiž poměrně mladá; od jejího vzniku uplynulo pouhých 150 milionů let.

Schopnost Webbova teleskopu detekovat infračervené vlnové délky mu umožňuje získat otisky chemických látek, jako je voda a metan, přítomných v atmosféře vzdálených světů. Různá spektra světla odpovídají různým prvkům, takže teleskop může astronomům přesně ukázat, které plyny a páry se v atmosféře jiných světů nacházejí. Badatelé tak nyní snadněji zjišťují chemické složení exoplanet.