Říká se jim něžně houbičky a někteří lidé je vyhledávají kvůli jejich halucinogenním účinkům. Nové výzkumy ovšem ukazují, že lysohlávky v sobě skrývají zajímavé možnosti týkající se léčby duševních problémů..

Lysohlávky, které se vyskytují v mnoha druzích, svoje kloboučky zpravidla ukazují od srpna až do zimy. Lysohlávky české (Psilocybe bohemica) rády vyhledávají rozkládající se dřevo z listnatých stromů a nejsou to žádní samotáři, obvykle rostou ve skupinkách.

Objevují se třeba u lesních cest, ale nepohrdnou ani jiným prostředím. Není to tak dávno, co ve velkém rostly na krkonošských sjezdovkách, na kterých se záhy objevili i lidé, kteří na lyžích v životě nestáli…

Ne všechny lysohlávky patří mezi halucinogenní houby, ale ty, které ano, obsahují ve velké míře dvě látky: psilocin a také psilocybin. Ten je předmětem výzkumu řady vědeckých pracovišť, mimo jiné i Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. A v případě léčby depresí psilocybin vykazuje slibné výsledky.

Potvrzuje to i čerstvá studie, podle které psilocybin pomáhá snížit fixaci na negativní vzorce myšlení. Podle jejích výsledků psilocybin činí mozek pružnějším a funguje výrazně jinak než běžná antidepresiva.

Navíc jeho účinky přetrvávají i několik týdnů po užití. Podle vědců tato zjištění potvrzují, že psilocybin by mohl být vhodnou alternativou léčby deprese.

Vzorce mozkové aktivity u deprese bývají strnulé a omezené. Právě psilocybin by mohl pomoci mozku vymanit se z vyjetých kolejí způsobem, který tradiční terapie nedokážou. „Poprvé zjišťujeme, že psilocybin působí jinak než běžná antidepresiva, díky čemuž je mozek pružnější a plynulejší a méně se utvrzuje v negativních vzorcích myšlení spojených s depresí,“ řekl David Nutt, který vede centrum pro výzkum psychedelik na londýnské vysoké škole Imperial College.

Hlavní autor studie, profesor Robin Carhart-Harris, který nyní působí na Kalifornské univerzitě v San Franciscu, k výzkumu podotkl: „Účinek pozorovaný u psilocybinu je konzistentní ve dvou studiích týkajících se zlepšení stavu lidí a nebyl pozorován u běžných antidepresiv.“.

Psilocybin je jedním z řady psychedelik, která jsou zkoumána jako potenciální léčba psychických poruch. Není toxický, nezpůsobuje poškození žádného orgánu ani nenavozuje závislost. Při jeho užívání ve formě hub je však třeba opatrnosti, protože houby mohou obsahovat dosud neprozkoumané látky, které mohou zatěžovat játra. Kombinace lysohlávek s alkoholem a léky tak mohou být potenciálně nebezpečné.

Nová zjištění vycházejí z analýzy skenů mozku asi šedesáti lidí léčených na depresi, kterou vedlo centrum Imperial. Tým se domnívá, že se mu podařilo objasnit, jak psilocybin na mozek působí.

Lidé, kteří podstoupili experimentální léčbu psilocybinem, vykazovali zvýšenou mozkovou konektivitu nejen během léčby, ale i tři týdny po ní. Podle vědců nebyly podobné změny v mozkovém propojení pozorovány u osob léčených běžným antidepresivem Escitalopramem, což naznačuje, že psychedelikum působí při léčbě deprese jinak.

Podle týmu jsou výsledky publikované v časopise Nature Medicine slibným pokrokem v léčbě psilocybinem, přičemž účinky byly zopakovány ve dvou studiích. Autoři však upozorňují, že ačkoli jsou tato zjištění povzbudivá, pacienti s depresí by se neměli pokoušet o samoléčbu psilocybinem, protože užívání lysohlávek bez odborného dohledu nemusí mít pozitivní výsledek, ba právě naopak.