Domů     Objevy
Kometa ZTF mezi „nebeskými vozy“
Jan Zelenka 7.2.2023
foto: Mgr. Petr Horálek

V úterý 7. února 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Comet and Two Dippers“ (Kometa a dva vozy), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. .

Snímek vznikl 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se autor snímku vydal za jasným počasím nad hladinu inverze pozorovat kometu C/2022 E3 ZTF. Kometa se v té době nacházela mezi fotogenickými hvězdnými uskupeními „Malého“ a Velkého vozu“.

Autor nasnímal celkem 90 jednotlivých půlminutových expozic světelným teleobjektivem na plnoformátový tzv. modifikovaný aparát (díky čemuž vynikly barvy ohonu komety). Aby hvězdy zůstaly ostré, byla použita přenosná montáž Vixen GP-2, která kompenzovala zemskou rotaci.

Jednotlivé snímky pak byly složeny do jediného obrazu metodou tzv. matematického kombinování dat, která výsledný obraz očistila od digitálního šumu a odhalila slabší struktury v ohonu komety i prašné mlhoviny v okolí hvězdy Polárky (na snímku vlevo nahoře). Jde již o 11. snímek NASA Fyzikálního ústavu v Opavě.

Pohled z Vysokých Tater

Na snímku je zachycena kometa C/2022 E3 ZTF mezi „Velkým“ a „Malým vozem“ (hvězdy ze souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda). V době snímání, v časných ranních hodinách 26. ledna 2023, se kometa ještě přibližovala k Zemi, takže se pozvolna zjasňovala a její ohon byl fotograficky velmi výrazný – dosahoval 10 úhlových stupňů, což odpovídá úhlovému rozměru 20 měsíčních úplňků vedle sebe.

Vizuálně kometa tak výrazná nebyla, nicméně i bez použití dalekohledu byla v místě pozorování ve Vysokých Tatrách viditelná pouhýma očima. Kometa ZTF dosáhla největšího přiblížení k Zemi 1. února 2023 ve vzdálenosti asi 42 milionů kilometrů a nyní se už od Země vzdaluje.

Díky její periodě zhruba 50 tisíc let ji nikdo z žijících už při jejím dalším návratu ke Slunci nespatří.

Na snímku je zachycena kometa C/2022 E3 ZTF mezi „Velkým“ a „Malým vozem“ (hvězdy ze souhvězdí Velké medvědice a Malého medvěda). Foto: Mgr. Petr Horálek

Když technika zamrzne

Samotné focení komplikoval silnější mráz: „Při pohledu na vývoj počasí jsem si byl jist, že jasno bude nad 1200 metry nad mořem, v nižších polohách se držela hustá inverze. Díky severovýchodnímu proudění se vytvořila díra v oblačnosti ve Vysokých Tatrách, konkrétně okolo Štrbského Plesa.

V samotné oblasti okolo plesa ale rušilo mnoho silného pouličního osvětlení, a tak jsem se vydal po silnici 537 dále na východ, až k odbočce na Popradské Pleso. Tam jsem zastavil, připravil montáž a začal snímat.

Teplota v té době klesala prudce dolů, pod -15 °C, díky čemuž selhávaly i baterie a zamrzaly objektivy. Naštěstí jsem data stihl nafotit dříve, než technika zcela selhala,“ rekapituluje Horálek všechny okolnosti vzniku snímku ve Vysokých Tatrách.

Astronomický snímek dne NASA

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof.

Jerry Bonnell (z Michiganské technologické univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě.

Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

Související články
Objevy Ostatní 22.11.2024
Paleontologové vědí, že spolu s mamuty pobíhali po povrchu naší planety i šavlozubé kočky, které je lovily. Ovšem téměř dvě stě let se mohli jen dohadovat, jak tito predátoři ve skutečnosti vypadali, a to na základě nálezů zkamenělých kostí, tesáků či občasné stopy. Nyní bylo ale objeveno v permafrostu Sibiře dokonale zachované tělo mláděte. Jedná […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová […]
Objevy Ostatní Technika 11.11.2024
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz