Podle nové studie, která zkoumala nejhlubší části naší planety pomocí seismických vln vyvolaných zemětřeseními, se vnitřní jádro Země nedávno přestalo otáčet a nyní zřejmě obrací směr své rotace.

Tyto překvapivé závěry naznačují, že zemské jádro se zastavuje a obrací směr v periodickém cyklu trvajícím přibližně 60 až 70 let. Pokud se tato teorie potvrdí, mohlo by to pomoci vyřešit dlouholeté záhady týkající se klimatických a geologických jevů, které probíhají v podobném časovém rámci a které ovlivňují život na naší planetě..

Možná to na první pohled připomíná zápletku katastrofického filmu Jádro z roku 2003. Ale opravdu jen na první pohled, bombardovat vnitřní zemské jádro skutečně nebude potřeba. Rotace jádra sice ovlivňuje prostředí na zemském povrchu, ale vědci se domnívají, že toto periodické přepínání rotace je normální součástí jeho chování, které nepředstavuje riziko pro život na naší planetě.

Vnitřní jádro Země je pevná kovová koule, která je velká asi jako tři čtvrtiny Měsíce. Může se otáčet různými rychlostmi a směry, protože je zasazeno do kapalného vnějšího jádra, ale vědci si nejsou jisti, jak přesně se otáčí a zda se jeho rychlost mění v čase.

Jádro zároveň hraje roli v mnoha procesech, které činí náš svět obyvatelným pro život, například při vytváření ochranného magnetického pole Země, které brání smrtícímu vesmírnému záření proniknout na povrch.

Nyní výzkumníci z Pekingské univerzity Yi Yang a Xiaodong Song uskutečnili „překvapivá pozorování, která naznačují, že vnitřní jádro v posledním desetiletí téměř přestalo rotovat a možná zažívá obrat v několikadenní oscilaci, přičemž předchozí bod obratu nastal počátkem 70. let 20. století,“ uvádí studie zveřejněná v pondělí v časopise Nature Geoscience.

„Na vnitřní jádro působí dvě hlavní síly,“ uvedli oba vědci. „Jednou z nich je elektromagnetická síla. Magnetické pole Země je generováno pohybem tekutin ve vnějším jádře. Předpokládá se, že magnetické pole působící na kovové vnitřní jádro pohání vnitřní jádro k rotaci pomocí elektromagnetické vazby.

Druhou je gravitační síla. Plášť i vnitřní jádro jsou vysoce heterogenní, takže gravitace mezi jejich strukturami má tendenci přitahovat vnitřní jádro do polohy gravitační rovnováhy, tzv. gravitační vazba.

Pokud se obě síly nevyrovnají, vnitřní jádro se zrychlí nebo zpomalí,“ dodali. „Jak magnetické pole, tak rotace Země mají silnou periodicitu 60-70 let. Domníváme se, že navrhovaná sedmdesátiletá oscilace vnitřního jádra je poháněna elektromagnetickými a gravitačními silami.“.

Oba badatelé studovali seismické vlny procházející vnitřním jádrem, které vznikly při zemětřeseních, k nimž došlo od 60. let 20. století. Hledali zejména události typu „doublet“, což jsou „opakující se zemětřesení s téměř identickým průběhem vln.

Analýzou nepatrných časových změn mezi těmito dublety byli Yang a Song schopni prozkoumat rotaci vnitřního jádra.

Ukázalo se, že časové změny dosáhly minima kolem roku 2009, což naznačuje, že vnitřní jádro v této době pozastavilo rotaci a vytvořilo seismická pozorování, která se zdají být více statická. Ještě více badatele překvapilo, když identifikoval podobný bod obratu na počátku 70. let 20. století, což naznačuje, že jádro zastavuje a obrací rotaci v periodickém cyklu.

Nedá se vyloučit, že změna rotace zemského jádra může mít vliv na délku dne. Rovněž jeho pohyb může přispívat ke klimatickým změnám.