Doba se změnila, dnes se obecně štíhlost změnila v plnoštíhlost, nicméně lidé jsou stále pro dosažení vysněné postavy schopní hladovět nebo vyzkoušet i ty diety, před kterými odborníci varují.

Některé stravovací plány však mohou zdraví naopak podpořit a nejsou primárně určeny k úpravě tělesné váhy..

Většina diet je koncipována tak, aby pomohly s úbytkem hmotnosti. Ale existují také dietní programy, které pomáhají bojovat s některými nemocemi, a slouží i jako jejich prevence.

Mezi výhody, které poskytují, se řadí například snížení krevního tlaku, stabilizace cukru v krvi nebo celkové posílení kondice. Do této skupiny „zdravých“ diet patří také tato šestice, na které je patrné, jak velký vliv má výživa na lidské zdraví.

(Ne)sladký život

Dieta: s nízkým glykemickým indexem

V čem pomáhá: udržení stabilní hladiny cukru v krvi

Různé druhy sacharidů mají odlišný vliv na hladinu cukru v krvi. Některé ji zvyšují rychleji, jiným to trvá déle. K rozlišení slouží takzvaný glykemický index (GI).

Preferovanou volbou v této dietě jsou potraviny s nízkou hodnotou glykemického indexu, protože jejich trávení a absorpce probíhá pomaleji, což způsobuje pomalejší a nižší nárůst hladiny cukru v krvi.

Patří k nim například těstoviny, quinoa, fazole, hrášek, čočka, ořechy, ovesné otruby a některé druhy rýže. Ty potraviny, které tělo rychle rozkládá, a dokážou prudce zvýšit množství cukru v krvi, mají vysoký glykemický index.

Je to zejména cukr, sladké potraviny a sladké nealkoholické nápoje, bílý chléb, brambory nebo bílá rýže. I když některé dietní programy využívají potraviny s nízkým glykemickým indexem pro hubnutí, má jejich konzumace mnohem významnější vliv na pacienty s diabetem 2. typu nebo prediabetem.

Dalším benefitem této diety je možnost, že může dojít i k poklesu hladiny LDL („špatného“) cholesterolu a k celkovému snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Óda na rostliny

Dieta: vegetariánská a veganská

V čem pomáhá: udržení kardiovaskulárního zdraví

I když mnoho lidí konzumuje vegetariánskou a veganskou stravu z kulturních, náboženských nebo ekologických důvodů, má dieta s vyloučením masa a vysokým příjmem rostlinných produktů řadu potenciálních přínosů pro zdraví.

Podle výzkumů mají vegetariáni a vegani nižší riziko vzniku chronických onemocnění, obezity, ischemické choroby srdeční, vysokého krevního tlaku i cukrovky. Rostlinná strava často obsahuje složitější sacharidy, které udrží pocit sytosti po delší dobu, dále vlákninu pro zdraví trávicího traktu, hořčík, kyselinu listovou, vitamíny C a E i antioxidanty.

To vše je spojováno se zlepšením celkového zdraví a pohody. Určitým rizikem je však možnost, že organismus ze stravy nezíská potřebné množství bílkovin nebo dalších živin, například vitamínu B12, jódu, železa, vápníku, zinku či omega-3 mastných kyselin.

Je proto důležité zaměřit se na pestrost a zařadit do stravovacího plánu v dostatečné míře například seitan, tofu, luštěniny, quinou, teff, ovesné vločky, různé druhy semen a ořechů, sóju anebo mykoproteiny (forma jednobuněčného proteinu, také známého jako plísňový protein).

Bez soli, tuků a vysokého tlaku

Dieta: DASH

V čem pomáhá: prevence a léčba hypertenze

Dieta DASH (z anglického Dietary Approaches to Stopping Hypertension ) je původně navržena k léčbě a prevenci vysokého krevního tlaku. Tento plán zdravé výživy se zaměřuje na zvýšení příjmu ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, tučných druhů ryb, ořechů a semen a zároveň omezuje maso, mléčné výrobky, vysoce průmyslově zpracované potraviny a také ty s vysokým obsahem cukru.

Jak tedy dieta DASH funguje? Omezením konzumace červeného masa, sodíku, tuků a rafinovaných cukrů se snižuje riziko vzniku hypertenze. Mnoho nasycených tuků může zvýšit LDL („špatný“) cholesterol, který má souvislost s kardiovaskulárními onemocněními, a takové tuky jsou v tomto dietním programu vyloučeny.

Studie rovněž prokázaly, že tato dieta snižuje riziko vzniku metabolického syndromu (až o 81 %), dále diabetu 2. typu i některých druhů rakoviny, včetně kolorektálního karcinomu a rakoviny prsu.

Opatrně se sacharidy

Dieta: ketogenní

V čem pomáhá: při epilepsii a diabetu 2. typu

Nízkosacharidový stravovací program, známý pod názvem ketogenní dieta nebo ketodieta, spouští metabolický stav zvaný ketóza. Ten nastává, pokud organismus nemá dostatek sacharidů, ze kterých by mohl čerpat energii, takže začíná spotřebovávat tukové zásoby těla, což vede k úbytku váhy.

Vzhledem k tomu, že během ketogenní diety se konzumuje jen minimum sacharidů, mohla by pomoci některým lidem s diabetem 2. typu, protože pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a omezuje její kolísání.

Tato vysoce specializovaná dieta s vysokým obsahem tuku a nízkým obsahem sacharidů však byla původně sestavena pro osoby s epilepsií (zejména děti), jejichž záchvaty nereagují na léky. Funguje totiž tak, že mění způsob, jakým mozek získává energii ke svému fungování.

I když mechanismus ještě není plně pochopen, tato strava úspěšně snížila počet i vážnost záchvatů u mnoha pacientů. V současné době je hitem pro hubnutí a udržení štíhlé postavy, ale odborníci poukazují na to, že takto vysoce restriktivní dieta není ideální cestou, protože vystavuje tělo riziku nedostatku živin a ovlivňuje poměrně zásadním způsobem metabolismus.

Je tedy určena jen pro situace, kdy přínos převáží nad možnými negativními vlivy. Pacienti s epilepsií, dodržující ketodietu, jsou totiž pod lékařskou kontrolou, někdy je dokonce v počáteční fázi diety nezbytná hospitalizace v nemocnici.

Když je běžné pečivo tabu

Dieta: bezlepková

V čem pomáhá: eliminuje projevy nesnášenlivosti lepku

Lepek je skupina proteinů, nacházejících se ve většině zrn, i když si ho lidé dávají dohromady především s pšenicí. U osob s celiakií, autoimunitním onemocněním, které může mít obrovský dopad na celkové zdraví, je často i stopové množství lepku schopné vyvolat problémy.

Bezlepková dieta pro celiaky tak obvykle bývá přísnější, než pro lidi s citlivostí na lepek. U těch nebývají následky požití lepku tak dramatické, přesto se nevyhnou nepříjemným trávicím obtížím. Mezi hlavní zdroje lepku patří obilná zrna, jedinci s bezlepkovou dietou se tak musí vyhnout řadě běžných potravin včetně těstovin, pečiva nebo snídaňových cereálií.

Obsahovat ho však může i řada potravin, jako třeba omáčky nebo koření, kde bývá jako přídatná látka. Bezlepková dieta v posledních letech nabývá na popularitě jako cesta ke snížení tělesné hmotnosti nebo forma předcházení zdravotním problémům, které se konzumaci lepku přičítají.

Odborníci však upozorňují, že neexistují důkazy o tom, že bezlepková strava může poskytnout nějaké podstatné zdravotní výhody těm osobám, které nemají problémy s trávením lepku a nebylo ani prokázáno, že by mohla snižovat riziko srdečních onemocnění nebo třeba cukrovky 2. typu, jak se často tvrdí.

Autor: Kateřina M. Košutová