Domů     Technika
Know-how z vesmíru: Seznamte se, diamanty z plastu…
Zdroj: Pixabay

Planeta Země se podle odborníků postupně mění v „umělou kouli“. Aktuálně je totiž domovem 8,3 miliard tun plastu. K jejímu odlehčení by však mohla přispět revoluční technologie…

Krystalická forma uhlíku lidstvo fascinuje tisíce let. Víc než počet karátů ale vědce zajímá její výroba, kterou povýšili na novou úroveň. V polovině září totiž s pomocí laseru přeměnili plastové částice na miniaturní drahokamy.

Coby základ využili proces, jaký se podařilo zmapovat na Uranu či Neptunu. Neuvěřitelné množství zbytkových plastů by tak konečně mohlo najít své využití.

Milník překonán

Poprvé se odborným kapacitám podařilo vytvořit diamanty v roce 2017. Uhlovodíkové materiály byly za pomoci Linac Coherent Light Source, nejvýkonnějšího rentgenového laseru na světě, rozžhaveny na teplotu atakující hranici 6 000 °C. Tak vznikly silné rázové vlny o tlaku odpovídajícímu několika milionům atmosfér, jež následně vykrystalizovaly v „nanodiamanty“.

Trefa do černého

Bohužel ne v kvalitě jakou odborníci očekávali. O pět let později se proto rozhodli do experimentu pustit znovu. Tentokrát však do celého procesu zapojili polyethylentereftalát, který obsahuje nejen uhlík a vodík, ale také kyslík… „Účinek kyslíku měl urychlit štěpení uhlíku a vodíku a tím podpořit tvorbu nanodiamantů,“ uvedl vedoucí práce Dominik Kraus. Povedlo se.

Tvorba nanodiamantů probíhala v režii odborníků při tlaku o hodnotách 72–125 gigapascalů, škála teplot se pohybovala v rozmezí 3200–5700 stupňů Celsia.

Své využití našla také technologie známá jako difrakce rentgenového záření, která vědcům „sdělila“ jak rychle vlastně diamanty vznikají. Z jednoho ozáření ale vzešlo pouhých pár mikrogramů, což pro využití v praxi prozatím nestačí.

Očista planety?

V blízké budoucnosti tomu ovšem může být jinak. V představách expertů totiž „nanodiamanty“ najdou své uplatnění například coby aditiva v průmyslových brusivech. Nejenže by spotřeba skutečných diamantů znatelně klesla, ale zároveň by Země dostala znovu možnost „dýchat“.

Není totiž žádným tajemstvím, že lidstvo již stihlo nadměrným užíváním plastů zamořit nejen oceány a lesy, ale také vodu, dokonce se stopové prvky umělých hmot podařilo objevit v krevním oběhu živočichů i lidí a dešťové vodě.

Pozor, padá klenot

Diamantový déšť na Uranu či Neptunu způsobuje vysoký tlak. Podle vědců zdejší atmosférické podmínky štěpí uhlovodíkové sloučeniny, uhlík je vlivem okolních podmínek stlačen do diamantové formy a klesá k jádru planety.

Za jediný rok jich takto „naprší“ zhruba 1000 tun – o žádné „drobky“ se ale v tomto případě nejedná. V době bouře mají totiž padající nerosty takovou rychlost a sílu, že by dokázaly bez větších potíží prorazit ochranný skafandr.

Zase ta gravitace…

Samotným pádem z mraků cesta diamantů zdaleka nekončí. Přitažlivost totiž vzácné kameny stahuje do nitra nepevného těla planety, přičemž jádro tvoří kombinace kovového vodíku a hélia.

Se stále přibývající hloubkou následně roste nejen okolní teplota, ale také tlak. Důsledkem tohoto procesu je postupné roztavení/vypaření diamantů na dosud neobjevenou formu uhlíku.

..
Související články
Technika 10.4.2025
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu. Nově otevřené České polovodičové centrum (Czech Semiconductor Centre – CSC) má za cíl propojit výzkumné instituce, univerzity a technologické firmy. Pomůže především malým podnikům a startupům s vývojem čipů, […]
Společnost Toyota Engineering Society začala loni pracovat na sférickém mobilním zařízení, které bude schopné přepravovat lidi v průhledné kulaté kapsli. Po čtyřech měsících vývoje představila funkční prototyp. Připomíná mobilní kapsli, kterou se pohybovali návštěvníci parku dinosaurů ve filmu Jurský svět. Vozidlo funguje na stejném principu jako kolo pro křečky. Na vnitřní straně koule jsou položeny […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Může technologie zrušit smrt, jak ji známe? Možná ano. Uchování mozku by podle jednoho mladého australského vědce mohlo být možnou cestou k tomu, aby lidstvo překonalo své největší biologicky dané omezení. V roce 1918 bylo Elizabeth Hughes Gossettové jedenáct let. Místo, aby si hrála s jinými dětmi, pomalu umírala. Lékaři jí totiž diagnostikovali diabetes 1. […]
Technika Vesmír 31.3.2025
Skupina šestadvaceti nejtalentovanějších mladých vesmírných nadšenců z celé České republiky se po intenzivním půlročním výběrovém řízení konečně vydala na svou „vesmírnou” cestu. V neděli 30. března se měsíce příprav na misi Zero-G, která je jednou z aktivit národního programu Česká cesta do vesmíru, proměnily ve skutečný zážitek. Unikátní parabolický let, první svého druhu s českou […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz