V naší sluneční soustavě je Saturn považován za krále prstenců, tento druhý největší obr pojmenovaný podle po římském bohu má však problém… Postupná ztráta prstenců by ho mohla připravit o post „nejkrásnější planety“.
Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a je známý svými sedmi nápadnými prstenci, které jsou tvořeny kusy ledu a kamenů. Plynný obr je tvořen převážně vodíkem a heliem a kolem něj obíhá 82 měsíců.
Vtahuje je do sebe
Výzkum amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v roce 2018 ukázal, že planeta ztrácí své prstence, které jsou gravitací vtahovány do Saturnu jako prašný déšť ledových částic. Nyní se vědci ke studii vrátili.
„V této nové studii se rychlost proudění vody na planetu odhaduje na jeden olympijský bazén každou půl hodinu, což znamená, že prstence Saturnu zmizí za méně než 300 milionů let. Což je relativně krátká doba, vzhledem ke stáří sluneční soustavy 4,5 miliardy let,“ uvedl James O’Donoghue z Japonské letecké agentury (JAXA).
Zjištění naznačují, že obří planetární prstencové systémy nejsou stavěny tak, aby vydržely věčně.
Tak jde čas
Prsteny každým rokem ztrácí svůj materiál. Přicházející mikrometeority a sluneční záření narušují malé, zaprášené kousky prstencové hmoty a elektrizují je. Částice, které se náhle transformují, se naladí na magnetické siločáry Saturnu a začnou spirálovitě kroužit po těchto neviditelných drahách.
Když se částice dostanou příliš blízko k vrcholu atmosféry Saturnu, gravitace je vtáhne dovnitř a vypařují se v oblacích planety. „Astronomové tomu říkají „kruhový déšť“ a postupem času tento a další jevy vysají charakteristický prvek, který podle nás dělá Saturn Saturnem, dokud nezůstane nic.
Pravděpodobně se nyní díváme na Saturnovy prstence v dobách jejich největší slávy,“ řekl O’Donoghue. Nádherný pohled, který se z naší perspektivy zdá neměnný, je ale ve velkém měřítku pomíjivý. Obyvatelé Země mají stále dost času obdivovat krásu Saturnových prstenců a studovat je.
Protože ačkoli astronomové chápou, že prstence jsou na cestě k zániku, stále o těchto pásmech nevědí vše, včetně toho, jak je Saturn vůbec získal.
Úbytek zaznamenala již sonda
Úbytek prstenců dokládají data ze sondy. Americká sonda Cassini, navedená na oběžnou dráhu planety, sledovala do roku 2017 prachový déšť směrem od prstenců do nitra Saturnu, zaznamenala tak jako první úbytek materiálu prstenců.
V závislosti na tempu tohoto jevu výzkumníci odhadli věk prstenců. „Jsou překvapivé mladé. Zatímco většina těles ve sluneční soustavě je posledních zhruba 3,8 miliardy let téměř neměnná, Saturn ke svým prstencům přišel zřejmě teprve před 10 až 100 miliony let,“ popisuje O’Donoghue.
V pomalém geologickém tempu kosmických jevů je tato doba jen pouhým mrknutím oka.