Dýchat musí každý z nás a zhruba 99 % všech lidí na planetě dýchá znečištěný vzduch, varování vydala začátkem roku Světová zdravotnická organizace (WHO). Lze ještě někde dýchat zdravě?
Je zcela alarmující, že podle aktuální zprávy, která počítá s novými normami, právě v důsledku znečištěného ovzduší každoročně předčasně zemře přibližně 7 milionů lidí. Komplikovat dýchání může všudypřítomný prach, jenž se dostává do plic a poškozuje oběhový systém, což v závěru může vést až k mozkové příhodě. Nebezpečný je také oxid dusičitý ve vzduchu.
Monitorují ovzduší
Rekordní počet více než 6000 měst ve 117 zemích nyní monitoruje kvalitu ovzduší, lidé však v nich stále dýchají nezdravé úrovně jemných částic a oxidu dusičitého, přičemž nejvyšší expozici jsou vystaveni lidé v zemích s nízkými a středními příjmy.
Nová databáze kvality ovzduší je dosud nejrozsáhlejší, pokud jde o pokrytí expozice znečištění ovzduší na zemi. Zjištění podnítila WHO, aby zdůraznila důležitost omezení používání fosilních paliv a podnikla další hmatatelné kroky ke snížení úrovně znečištění ovzduší.
„Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší,“ uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.
WHO zavádí pozemní měření průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého. (NO2) a také měření částic s průměrem rovným nebo menším než 10 μm (PM10) nebo 2,5 μm (PM2,5). Obě skupiny znečišťujících látek pocházejí převážně z lidských činností souvisejících se spalováním fosilních paliv.
Doufali ve změnu
Jak říká šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, vědci doufali, že během světové pandemie koronaviru klesnou hodnoty znečištění na přijatelnou mez, to se ale nestalo, a nyní to vypadá, že je situace ještě horší než dříve.
WHO sice lobuje za okamžité snížení globální závislosti na fosilních palivech, to je však, i v důsledku války na Ukrajině, v nedohlednu. Důkazní základna o škodách, které znečištění ovzduší působí na lidské tělo, mezitím rychle narůstá a poukazuje na značné škody způsobené i nízkými úrovněmi mnoha látek znečišťujících ovzduší.
„Současné energetické obavy zdůrazňují důležitost urychlení přechodu na čistší a zdravější energetické systémy. Vysoké ceny fosilních paliv, energetická bezpečnost a naléhavost řešení dvou zdravotních problémů znečištění ovzduší a změny klimatu podtrhují naléhavou potřebu postupovat rychleji směrem ke světu, který je mnohem méně závislý na fosilních palivech,“ uvedl Ghebreyesus.
Jeden problém střídá druhý
Ve 117 zemích, které monitorují kvalitu ovzduší, je vzduch v 17 % měst v zemích s vysokými příjmy nižší, než určuje nová směrnice WHO pro kvalitu ovzduší. V zemích s nízkými a středními příjmy však kvalita ovzduší v méně než 1 % měst splňuje doporučené prahové hodnoty.
Hodnoty, se kterými Světová zdravotnická organizace pracuje, uvádějí šestinásobný nárůst od spuštění databáze v roce 2011. Důkazní základna o škodách, které znečištění ovzduší působí na lidské tělo, mezitím rychle narůstá a poukazuje na značné škody způsobené i nízkými úrovněmi mnoha látek znečišťujících ovzduší.
Globálně jsou země s nízkými a středními příjmy stále více vystaveny nezdravým úrovním PM ve srovnání s celosvětovým průměrem, ale vzorce NO2 jsou odlišné a vykazují menší rozdíly mezi zeměmi s vysokými a nízkými a středními příjmy.
Přibližně 4000 měst/lidských sídel v 74 zemích shromažďuje údaje o NO2 na úrovni terénu. V souhrnu jejich měření ukazují, že pouze 23 % lidí v těchto místech dýchá roční průměrné koncentrace NO2, které odpovídají hodnotám v nedávno aktualizované verzi Směrnic WHO pro kvalitu ovzduší.
