Stres je evoluční záležitost, kterou zažívali už lovci mamutů, oni ho však zažívali především krátce před lovem. Zato moderní člověk trpí pandemií stresu. Od první světové války dodnes je člověk vystavený nějaké jeho formě.

Práce, škola, rodina… to a zhruba dalších „milion“ věcí se dnes řadí mezi faktory, které kromě dalších neracionálních pocitů vyvolávají především stres. Co stres dělá s člověkem? Jaké pochody v těle probíhají?

Jak ovlivňují a zkracují život? A co na to říká medicína, psychiatrie, věda?

Nenápadný zabiják

S typickými příznaky akutního stresu, jako je např. pocení, bušení srdce, zrychlený dech a zvláštně svíravý pocit kolem žaludku, se čas od času setkal snad úplně každý. Pro lidské tělo je to zcela přirozený jev, jenž většinou neznamená pro zdraví jednotlivce nic devastujícího.

Je však zcela logické, že všeho moc škodí, a výraznější problém nastává ve chvíli, kdy se tyto všechny faktory spojí dohromady a vytvoří u pacienta stres chronický, který u něj následně může přetrvávat po celé roky a někdy nemusí zmizet už vůbec.

Čelit chronickému stresu znamená pro lidský organismus obrovskou zátěž, která s sebou nese celou řadu zdravotních následků. Většina lékařů a odborníků se dnes shoduje na tom, že stresu se není možné v současné hektické době vyhnout.

Kolem jednotlivců se nachází tak obrovské množství stresorů, že se těžko dají spočítat. Od únavy přes úzkost či strach až po různé osobní nebo pracovní problémy, a odolnost vůči stresu je u každého jiná.

Zatímco jsou pro jednoho stresové zcela banální situace, druhého nerozhodí ani konec světa. Důležité však je, aby každý jedinec uměl rozpoznat, kdy jde takříkajíc do tuhého a každodenní problémy mu začínají přerůstat přes hlavu.

Náplastí proti stresu

S možností léčby stresu se každý rok snaží přijít mnoho výzkumníků, nic však prozatím nebylo úspěšné natolik, aby tato epidemie byla vymýcena. Problémem je podle vědců také fakt, že stresorů je již tolik, že najít ten pravý a zaměřit se na něj, je skutečně nadlidský úkol.

V uplynulých letech se do povědomí odborné obce dostala jakási „chytrá“ náplast Vita Scout, ta by měla přinášet podrobné informace o míře i času stresu svého nositele. Aby správně fungovala, musí být vždy umístěna kousek nad srdcem, kde dokáže měřit požadované hodnoty po dobu tří dnů, než je třeba znovu nabít baterii.

Schopnost zaznamenávat informace o nositeli má Vita Scout díky unikátním senzorům pro sledování elektrokardiografické aktivity (EKG) srdce, náplast tak dokáže spolehlivě odhalit výkyvy v srdečním rytmu, čímž rovněž odkryje míru stresu v daný čas.

Získané informace o srdečním tepu, frekvenci dechu či kvalitě spánku náplast následně posílá přes Bluetooth do chytrého telefonu, kde jsou data následně analyzována. Když je informací nasbírán dostatek, vyhodnotí program situace, kdy se nejvíce stresujeme, a také chvíle, kdy nejlépe relaxujeme. Zda bude možné náplast využívat v běžném životě ukáže až další výzkum.

V Brně vědí, jak zvládat stres

S další studií ohledně toho, jak zvládat stres, přišli v roce 2020 čeští vědci, lidem trpícím stresem by mohla pomoci nová studie vědců z Lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Tamním odborníkům se podařilo vyvinout metodu, která se postupně zaměřuje na problematiku člověka a vyrovnávání se se stresem.

„Stres je reakce organismu na jakýkoliv podnět vyvinutý na tělo. Lidé si pod tím většinou představí psychosociální stres, ale pro nás je to také stres biologický, například reakce na nějakou infekci nebo cizí chemickou látku,“ vyjadřují se k situaci odborníci z Masarykovy univerzity.

Dosud neexistovala žádná metoda, jež by byla schopna objektivně měřit stres. Skupina výzkumníků pod vedením docentky Julie Dobrovolné tedy takovou metodu vytvořila.

„Vycházíme z toho, že když reagujete na nějaký příznivý, nebo nepříznivý podnět, musíte spotřebovat nějakou energii na to, abyste se adaptoval. Měříme tedy nepřímo, kolik energie tělo vydává, a od toho odvozujeme úroveň stresu,“ popisuje Peter Lenárt z Masarykovy univerzity.