Nejen solární energie je „hudbou budoucnosti“, své k tomu má co říct také vítr. Přeměnou z kinetické energie vzduchu proudícího oblastmi s různým tlakem na elektrickou energii se zabývají větrné elektrárny.
Zařízení je tvořeno vysokým sloupem s hřídelí na vrcholu s větrným kolem nebo vrtulí. Vítr vrtuli následně roztáčí a připojený elektrický generátor vyrábí elektrickou energii. Značnou výhodou je obnovitelný charakter a nepatrný vliv na životní prostředí.
Ale i zde se najdou nevýhody, jako např. nevypočitatelnost, nestálost dodávek energie a ohrožení ptáků pohybujících se v blízkosti zařízení.
Přes nepříznivé dopady jsou větrné elektrárny pokládány za perspektivní zelenou technologii. Výkonné větrné elektrárny můžete dnes najít na více než osmdesáti místech v České republice. Nezajišťují však ani jedno procento spotřeby elektřiny na našem území, a dodávají tak do sítě méně energie než další ekologické zdroje, jako jsou solární či vodní elektrárny.
Po roztočení vrtule elektrárny se pohybová energie větru přeměňuje na rotační mechanickou energii. Ta je následně vedena prostřednictvím převodovky do generátoru, kde z ní vzniká energie elektrická. Na základě údajů naměřených zabudovaným anemometrem, který snímá rychlost proudění větru, lze zvyšovat výkon elektrárny nakláněním listů vrtule.
Větrné turbíny vyrábějí sice elektrický proud bez emisí, jenže jsou hlučné, v krajině mnohdy působí jako pěst na oko. Kromě samotné nestálosti větru, je u způsobu získávání energie prostřednictvím turbín ještě jeden problém – mrtví ptáci.
Podle norské studie lopatky rotorů ročně zabíjejí sta tisíce opeřenců. Skupiny ochránců přírody odhadují, že celosvětově za rok zabijí až milion ptáků a netopýrů. Jak tomu zabránit? Větrné elektrárny by se tak daly nazvat ptačími gilotinami.
Lopatky největších větrných elektráren při rotaci opisují kruh o průměru 154 metrů a jejich konce rozrážejí vzduch rychlostí 270 až 320 kilometrů za hodinu, pro ptáky tak jde o jakési obří gilotiny. Pro výzkumníky z Norského institutu pro výzkum přírody (NINA) existuje celkem snadný „recept“ na to, jak to změnit.
„Naštěstí existují nákladově efektivní opatření, která lze použít ke snížení rizika kolizí s ptáky. V jedné z našich studií ve větrné elektrárně Smøla jsme zjistili, že úmrtnost se snížila o 70 % po natření jednoho ze tří listů rotoru černou barvou.
Díky zvýšenému kontrastu jsou větrné turbíny pro ptáky viditelnější, aby se zabránilo kolizi,“ říká Roel May, výzkumný pracovník Norského institutu pro výzkum přírody. Experti skutečně shromáždili data o zabitých ptácích čtyřmi turbínami v norské větrné farmě Smøla mezi roky 2006 až 2013.
Zkoumané turbíny v průběhu tohoto období zabily celkem 18 ptáků. Od roku 2013, kdy jednu z lopatek natřeli po následujících 7 let, jich bylo „jen“ šest. Počet obětí se tedy snížil o dvě třetiny. Pravda, studie operovala s nízkými počty.
Lze však věřit tomu, že natřené lopatky mohou ptáci lépe vidět. Rotující černá lopatka vizuálně vystupuje z krajiny. Toto opatření bude mít velký význam, pokud jde o snížení rizika kolizí pro orly běloocasé, Norsko má zvláštní odpovědnost za ochranu tohoto i dalších druhů.