Starodávné nálezy s sebou bez výjimky přinášejí nejrůznější historky, příběhy, legendy a mýty. Některé mohou být založené na pravdě, jiné jsou pak čirým výmyslem. Další pak mají reálný základ, ovšem postupující věky na ně navály spoustu báchorek a povídaček.

Kam ovšem zařadit otázku měděného svitku, objeveného v roce 1952, na to odpověď stále neexistuje a zřejmě nějakou dobu ani existovat nebude..

Legendární měděný svitek na rozdíl od svých papyrových, kožených či pergamenových sourozenců, nalezených v oblasti Kumránu neobsahuje žádné náboženské texty, ba naopak, dá se říci, že je velmi materialistický.

Je popsán hebrejštinou, používanou ještě před přelomem věků, a pochází z doby kolem roku 100 př. n. l.

Záhadnost tohoto svitku byla dána i tím, že vědcům trvalo dlouho, než se jim ho podařilo rozluštit. Už jen jeho rozvinutí bylo náročné, protože při neopatrné manipulaci hrozilo, že se rozpadne na prach.

Svitek byl nakonec převezen do Manchesteru, kde byl koncem padesátých let v laboratořích zdejší univerzity opatrně rozřezán. Teprve poté si jej badatelé mohli pečlivě prohlédnout.

Poté, co byl dešifrován, vědcům bez nadsázky vyrazil dech. Měděný svitek popisuje pohádkový poklad z Druhého chrámu, který Židé schovali, aby nepadl do rukou Římanům. Několik tun zlata a stříbra má být podle svitku ukryto na 64 místech v okolí Jericha, Jeruzaléma a v oblasti Mrtvého moře.

V textu jsou popsány konkrétní oblasti úkrytů, jak hluboko jsou poklady zakopané a co konkrétně obsahují.

A tak se po rozluštění vědci dozvěděli, že kdesi ve Svaté zemi je ukryto 1280 talentů zlatých mincí a více než 65 prutů pravého zlata. Svitek rovněž uvádí, že součástí gigantického pokladu je kolem 600 nádob se stříbrnými mincemi a také 600 chrámových nádob plných stříbra a zlata, určených k uctívání Boha.

Ve svitcích se například píše: „V solné jámě pod schody: čtyřicet jedna talentů stříbra“ nebo: „V bazénu, který je na východ od Kohlitu, v jeho severním rohu, kopej dolů čtyři lokty: dvacet dva talentů stříbrných mincí.“ Kde je ovšem onen tajemný Kohlit, to zůstává záhadou.

I když by případný nález pokladu připadl izraelskému státu, jeho případný objevitel by si přišel rozhodně na své. „I když si vezmeme jen zlaté mince, jejichž hodnota je uvedena v talentech, což je starodávná míra odpovídající 90 librám (40,823 kg), a které dohromady představují 116 480 liber zlata (52 834 kg), měly by hodnotu přes tři miliardy dolarů,“ vypočítává historik a teolog Tom Meyer.

Byť se uskutečnilo několik expedic, které hodlaly poklad nalézt, nikomu se to dosud nepodařilo. Na žádném z míst, která jsou v měděném svitku popsána, se nic nenašlo. Navíc kolem pokladu existuje spousta otazníků.

Někteří historici nadhazují možnost, že zlato i stříbro bylo majetkem tajemných esejců, kteří jeskyně v oblasti Mrtvého moře obývali. Takový majetek by ovšem příliš neodpovídal asketickému způsobu života, který esejci údajně – pokud existovali – preferovali.

Další teorie říká, že Židé cennosti použili na obnovu zničeného Jeruzaléma. Nedá se vyloučit ani možnost, že veškerá práce se schováváním zlata a stříbra byla marná a Římané je nakonec objevili.

A nakonec kdoví, zda hromady zlatých a stříbrných mincí či prutů nepatří do říše bájí a mýtů. Avšak po celém světě stále řada hledačů pokladů sní o tom, že právě na ně se usměje štěstí a oni pohádkově zbohatnou.