Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“ labradorů po „agresivní“ pitbully. Nedávný genetický výzkum však ukázal, že předpokládané rysy mohou mít s plemenem méně společného, než se dříve myslelo.

Moderní psí plemena začala vznikat ve viktoriánské době a jsou často fyzicky odlišná – například německé dogy jsou obrovské a čivavy drobné. Ale často se mělo za to, že u různých plemen lze také předvídat chování.

Nyní vědci říkají, že tomu tak je pouze u zlomku psích jedinců. „Náš výzkum odhalil obrovskou rozmanitost chování v rámci každého plemene,“ uvedla Elinor Karlsson z University of Massachusetts Umass Chan Medical School, spoluautorka studie.

Američtí vědci postupně analyzovali DNA 2155 čistokrevných psů i kříženců a hledali v genetické informaci odchylky, které by mohly předpovídat chování psů. Získaná data následně zkombinovali s dotazníky 18 385 majitelů domácích zvířat z projektu známého jako Darwinova archa, která je databází psích vlastností a chování, které vlastníci psů uvádějí.

„Většinou jsme neviděli výrazné rozdíly v plemenech, ale existují některé, které souvisí s chovem více než jiné,“ řekla Karlsson.

Zatímco žádné chování nebylo výlučné pro jedno plemeno, mezi jednotlivci existovala vysoká míra variability, což, podle výzkumníků, znamená, že je obtížné předvídat chování psa na základě jeho plemene.

„Celkem jedenáct míst v genomu psa souvisí s rozdíly v chování, jedná se o aktivity, jako jsou aportování, vytí nebo reakce na lidské chování,“ sdělila Karlsson.

Výsledky jsou v přímém rozporu s obecně rozšířenými předpoklady, na nichž je v řadě zemí světa založena legislativa – takzvaná bojová plemena nějakým způsobem omezuje celá řada států. „Genetika hraje roli v osobnosti každého jednotlivého psa, ale podle psího plemena se tyto vlastnosti u konkrétního psa předpovídají jen nespolehlivě,“ dodala na závěr Elinor Karlsson.