Domů     Medicína
Protikoronavirová opatření zdánlivě zbrzdila šíření meningokokových infekcí
Jan Nováček 26.2.2022

Česká republika od letošního roku zavedla hrazené očkování dětí ve věku 14 let proti onemocněním způsobeným meningokoky. Právě dospívající jsou společně s nejmenšími dětmi nejvíce ohroženou skupinou.

Vzhledem k nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19 došlo v posledních dvou letech ke snížení výskytu řady infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří i invazivní meningokokové onemocnění (IMO).

Špatnou zprávou ovšem zůstává, že tato infekce má velmi rychlý a nebezpečný průběh.

„K úmrtí dochází dle statistik v deseti až dvaceti procentech případů, další pětina z přeživších pacientů má závažné celoživotní následky – amputace prstů, končetin, neurologická postižení (epilepsie, hluchota, mentální retardace) nebo problémy s fungováním ledvin,“ říká MUDr. Jana Pazderková, lékařka infekčního oddělení Krajské zdravotní – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Z předloňských pětadvaceti případů v České republice skončila infekce fatálně ve třech případech. Úmrtí byla způsobena séroskupinami B, C a W, šlo jim tedy předcházet očkováním.

„Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejzávažnější bakteriální infekce. Nejtěžší formou jsou meningokoková meningitida a sepse se selháním životně důležitých orgánů. Tato onemocnění mají velmi rychlý průběh, k úmrtí může dojít i přes včasnou léčbu do 24 až 48 hodin,“ pokračuje MUDr. Jana Pazderková.

Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních čtyřech hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po osmi hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo.

Po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Přestože na toto onemocnění existuje účinná léčba pomocí širokospektrých antibiotik, pokud není zahájena v řádu hodin, nemusí stačit.

Doposud stát hradil očkování u meningokoka skupiny B, pokud bylo zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, pakliže vakcinace proběhla jednou dávkou v druhém roce života.

Od ledna letošního roku navíc platí, že ze zdravotního pojištění je hrazeno také očkování v období mezi dovršením 14. a 15. roku. Vyplývá to z novely zákona č. 48/1997 Sb., která byla schválena v září roku 2021.

Infekcí se může nakazit kdokoliv v jakémkoliv věku, nejvíce jsou však ohroženy děti od narození do 4 let a dospívající ve věku 15–19 let.

„Věková skupina teenagerů, adolescentů a mladých dospělých, tedy od cca 14 do cca 26 let, je druhou nejrizikovější skupinou pro výskyt invazivního (závažného) meningokokového onemocnění. Je to dáno především způsobem života, a tedy vyšší pravděpodobností nákazy:

shlukováním se, rizikovým chováním, například v podobě popíjení alkoholu ze společných sklenic, únavou či nepravidelným režimem včetně nedostatku spánku,“ upozorňuje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

Pokud se nemoc nerozvine, stává se z jedince bezpříznakový nosič, což je vcelku častý jev. V populaci je takových lidí přibližně deset procent, ve věkové skupině kolem 19 let je tento počet nejvyšší – dosahuje téměř jedné čtvrtiny.

„Dospívající a mladí dospělí jsou také našimi nejčastějšími pacienty. Prakticky každý pacient s tímto závažným onemocněním vyžaduje velmi rychlou a intenzivní léčbu i podporu celého organismu a monitoring všech vitálních funkcí.

Bohužel i přes maximální úsilí zdravotníků dochází někdy k úmrtí pacienta; mnohem častěji ale k závažným komplikacím s trvalými následky. To vše velmi těžce zasáhne nejen do života nemocného, ale ovlivní i celou rodinu a blízké okolí.

Proto i přes malá celková čísla nemocných doporučují lékaři očkování proti těmto infekcím,“ dodává MUDr. Jana Pazderková.

Využít možnost prevence očkováním zdůrazňuje také MUDr. Alena Šebková. „I když vše ´dopadne dobře´, tedy nedojde k úmrtí nebo jiným závažným fyzickým následkům, může prodělané onemocnění stejně významně ovlivnit další život – výjimkami nejsou poruchy motoriky, nutnost učit se znovu mluvit, znovu se učit dříve nabytým znalostem, psychické potíže nebo vznik epilepsie,“ vysvětluje.

V současnosti jsou na trhu dvě vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka. První vakcína pokrývá typy A, C, W a Y, a druhá typ B. Pro co nejširší ochranu odborníci doporučují kombinaci obou typů očkovacích látek.

Související články
Medicína Ostatní 20.11.2024
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
Medicína 16.11.2024
Puberta startuje u dívek kolem 10 až 12 let, ale stále častěji se objevují případy, kdy k tomuto procesu dochází mnohem dříve. Nové studie naznačují, že jedním z faktorů, které mohou hrát roli při předčasném nástupu puberty, jsou chemikálie přítomné v prostředí, s nimiž děti přicházejí do styku od útlého věku. Chemikálie, které jsou spojovány […]
Medicína Ostatní 15.11.2024
Postupná ztráta vlasů u mužů je přijímána jako něco běžného a normálního. Oproti tomu o ztrátě vlasů u žen se příliš nemluví, přestože s ní bojuje až 40 % žen po čtyřicítce. Příčin může být hned několik. Vypadávání vlasů ve formě skvrn nebo úplná ztráta vlasů i tělního ochlupení je pak příznakem autoimunitního onemocněními, zvaného […]
Medicína 10.11.2024
Vědecký svět dosáhl dalšího významného milníku. Výzkumníci totiž dokázali vytvořit syntetická lidská embrya pouze z kmenových buněk, což znamená, že pro jejich vznik nebyly potřeba vajíčka ani spermie. Tento objev, který je považován za přelom v oblasti výzkumu embryonálního vývoje, nabízí nové příležitosti pro pochopení genetických poruch a příčin opakovaných potratů. Zároveň však přináší řadu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz