Zatímco na pomyslné dálnici Země–Mars je poměrně rušno a k rudé planetě míří jedna sonda za druhou, opačným směrem od Země je o poznání klidněji. To se však nyní bude měnit, protože svůj zrak k Venuši obracejí jak Evropané, tak Američané..
Dávno pryč jsou časy, kdy výzkum Venuše byl téměř výhradně v rukou Rusů. Veleúspěšný program Veněra byl ukončen v roce 1983. Rusko, resp. tehdy SSSR, se od té doby v hlubším vesmíru trápí a žádnou úspěšnou meziplanetární misi od té doby nezvládlo.
To Američané a v poslední době i Evropané jsou v tomto ohledu mnohem dál. Důkazem toho budiž mimo jiné i oznámení jak americké NASA, tak naší ESA uskutečnit nové mise k rodné sestře Země Venuši.
Venuše. To jméno asociuje laskavou a něžnou ženskou náruč. Pro člověka jsou však zdejší podmínky naprostým infernem. Teploty se zde pohybují kolem čtyř set stupňů, tlak atmosféry tvořené převážně oxidem uhličitým je oproti Zemi stonásobný, a do toho všeho se z oblohy tu a tam snesou kapky kyseliny sírové.
Člověk si tak ani nestačí vybrat, jestli se zde udusí, uškvaří, slisuje, nebo se nechá rozpustit. Inu, dá se předpokládat, že zájezdy pod Venušina oblaka v nejbližší době žádná z cestovních kanceláří v nabídce mít nebude.
Je však planeta zcela nehostinná? Spekulace, že by vysoko nad povrchem Venuše mezi mračny mohl existovat život, kolují vědeckou obcí už několik desetiletí. Vloni mezinárodní tým astronomů oznámil, že v atmosféře Venuše objevil fosfan, tedy plyn, který v pozemských podmínkách vzniká především činností mikroorganismů.
Další studie sice nález fosfanu už nepotvrdily, ale sotva utichl tento poprask, badatelé z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s tvrzením, že v atmosféře druhé planety se nachází amoniak.
Ten by teoreticky mohl kyselinu sírovou neutralizovat a Venuše by pak přece jen mohla ukázat okolnímu vesmíru vlídnější tvář.
Když si člověk není něčím jistý, je třeba se přesvědčit o daném problému na místě. To si zřejmě řekli v NASA, protože agentura již oznámila přípravu hned dvou nových misí ke druhé planetě. „Je ohromující, jak málo toho o Venuši víme, ale výsledky těchto misí nám v součtu odhalí příběh planety od mraků na jejím nebi, přes sopky na jejím povrchu, až po úplný spodek a její samotné jádro,“ prohlásil o chystaných misích vědec NASA Tom Wagner.
První z misí, která ponese název DAVINCI+, bude zkoumat složení atmosféry Venuše a také pátrat po tom, zda někdy v minulosti planetu pokrýval vodní oceán. Sonda sestoupí do husté atmosféry Venuše, kde bude provádět měření vzácných plynů a dalších prvků, aby pomohla rozkrýt, proč atmosféra Venuše ve srovnání se Zemí funguje jako skleník.
Kromě toho sonda DAVINCI+ pořídí snímky s vysokým rozlišením unikátních geologických útvarů na Venuši známých jako „tesery“, které mohou být srovnatelné se zemskými kontinenty. To naznačuje, že na Venuši existuje desková tektonika.
Druhá sonda, nazvaná VERITAS, bude mapovat povrch Venuše. Vědci si od ní slibují, že jim umožní nahlédnout do geologické historie planety, a tak pochopit, proč byl vývoj Venuše v mnohém tak odlišný od Země.
Na oběžné dráze Venuše bude sonda VERITAS pomocí radaru mapovat povrch téměř celé planety, aby poté vytvořila jeho 3D rekonstrukci a potvrdila, zda jsou na Venuši stále aktivní procesy, jako je desková tektonika a vulkanismus.
Že sopky na Venuši jsou, to už badatelé vědí, ovšem některé indicie naznačují, že aktivní vulkanismus není pro druhou planetu minulostí.
Byť jsou Američané ve výzkumu vesmíru stále jedničkou, na záda už jim dýchá Evropa. ESA chystá mise k Marsu, k Jupiteru a nově chce také navázat na práci úspěšné sondy Venus-Express. Ta byla vypuštěna v roce 2005 a na orbitě druhé planety zaparkovala o rok později.
Původně měla Venuši zkoumat dva roky, ale až v roce 2015 se její potenciál vyčerpal a zanikla v atmosféře Venuše.
Nový aparát EnVision by se na cestu k našemu nejbližšímu planetárnímu sousedovi měl vydat začátkem třicátých let. Jeho hlavním úkolem je zjistit důvody, proč svými rozměry tolik podobné planety, jako jsou Země a Venuše, prošly tak výrazně odlišným vývojem.
Proto sonda planetu propátrá takříkajíc od sklepa až na půdu, tedy od jádra až po svrchní vrstvy atmosféry. „Čeká nás nová éra zkoumání našeho nejbližšího, ale divoce odlišného souseda ve Sluneční soustavě,“ uvedl vědecký ředitel ESA Günther Hasinger a dodal:
„Spolu s nově ohlášenými misemi NASA na Venuši budeme mít na této záhadné planetě mimořádně komplexní vědecký program až do příštího desetiletí.“.
Zlé dvojče Země, jak v ESA Venuši rádi přezdívají, prozkoumají evropské přístroje od sonaru určeného pro podzemní výzkum až po spektrometry, které se zaměří na studium povrchu i husté atmosféry. Vzhledem k tomu, že členem Evropské kosmické agentury je i naše země, může se poprvé v historii na Venuši objevit i česká stopa.
Více vesmírného čtení naleznete v novém vydání Panoramy 21.století, které je právě v prodeji