Fakt, že počítačové technologie stále více pronikají do běžného života, je na jedné straně příjemný, ovšem nelze zapomenout ani na čertovo kopýtko v něm skryté. Kyberzločincům se totiž stále otevírají nové a nové možnosti pro jejich nekalou činnost..
Chytrý nábytek, chytrá pračka, chytrá lednička, to vše se stává běžnými součástmi evropských domácností. Tyto technologické „vychytávky“ ulehčují život, ale počítačoví zločinci na ně nezapomínají. Ne snad, že by proměnili ledničku v Maryšu bratří Mrštíků, která by svému nešťastnému majiteli sypala do potravin jed.
Ale určitá nebezpečí se zde skrývají. A lidské životy nakonec také mohou být ohroženy….
V nebezpečí už nejsou zdaleka jen počítače. Naopak. Hackery už v současnosti více lákají mobilní zařízení. Ale potenciálním terčem agrese může být cokoli, co má v sobě výpočetní mechanismus a je připojeno k síti.
Ochranu tak budou potřebovat zmiňované ledničky, ale třeba i televizory, ba i termostaty či toustovače.
A kdo ví, zda se nám za pár let toustovače nezblázní, jako se to stalo posádce vesmírné lodi Červený trpaslík.
Praxe již ukázala, že se nejedná o planá varování. Už na přelomu let 2013 a 2014 došlo k sérii hackerských útoků, ve kterých figurovaly právě domácí spotřebiče. Šlo zejména o chytré televizory, routery, audiosystémy a multimediální centra. Ovšem zločincům se podařilo ovládnout i jednu ledničku.
Během této série útoků se ukázalo, že přístroje z oblasti nepočítačové domácí elektroniky jsou dosti zranitelné. Příčinou bývá jejich špatná konfigurace, slabá či továrně nastavená hesla a celkově nedostatečná ochrana proti útokům z internetu.
Může však být ještě hůře. Samozřejmě že chvíle, kdy se člověk dozví, že mu nějaký kyberlapka vyluxoval bankovní konto, je hodně nepříjemná, ale v budoucnu může být ohrožena i fyzická bezpečnost lidí.
Vždyť terčem kyberagrese se mohou stát i inzulinové pumpy či kardiostimulátory, konfigurované přes internet. Ve chvíli, kdy se hackeři proměňují ve vrahy, už opravdu přestává legrace. Bohužel, nedá se předpokládat, že by se v dohledné budoucnosti bezpečnost na internetu nějakým zásadním způsobem zvýšila…
Kamerové systémy pro hlídání objektů jsou dobrá věc, ale ani ony nejsou imunní proti agresi. Kyberzločinec se do nich může nabourat a sledovat pohyb v domácnosti. Na tomto základě si pak může vytipovat, jaký je pohyb v domě, či třeba skrze intimní záběry majitele domu vydírat.
Ve Spojených státech byl dokonce zaznamenán případ, kdy skrze chůvičky připojené k internetu hackeři strašili malé děti.
Podle průzkumu společnosti SAM Seamless Network je v rámci domácnosti nejzranitelnější, a to až ve 47 procentech případů, IP kamera připojená na síť, v 15 procentech pak centrály typu Amazon Alexa nebo Google Home.
Ovšem hackeři se mohou nabourat prakticky do všeho, co je připojeno k internetu.
Pokud útočník ovládne třeba cizí ledničku, neznamená to, že bude do potravin přidávat kyanid nebo arzen. Může ji ale zneužít tak, aby se podílela na tzv. DDOS útocích, kdy je vybraná webová stránka bombardována požadavky ze všech možných stran, až je přehlcená.
Drzost hackerů nezná mezí a jsou klidně schopni skrze ovládnutí cizí televize těžit kryptoměnu. Majitel přístroje se pak nestačil divit, jak se mu zvedl účet za elektřinu. Až skoro z jiného světa pak jsou příběhy o sexuálních pomůckách, které potají nahrávaly své uživatele. Bohužel, i toto již dějiny znají.
Jak se proti situacím, kdy útočník zneužívá přístroje v chytré domácnosti, bránit? Stoprocentní ochrana asi neexistuje, kyberzločinci jsou vždy o krok napřed. Některá opatření, jak snížit rizika, však možná jsou.
V první řadě je to kvalitní router s důkladným zabezpečením, protože právě on je jakousi virtuální branou do domácnosti.
Co se týče samotných chytrých spotřebičů, ani na nich se nevyplatí s ohledem na bezpečnost šetřit. Kritická a snadněji napadnutelná zařízení jsou obvykle čínské provenience. Důležité, a to jak u routeru, tak u spotřebičů, je změnit po jejich zapojení přístupové údaje.
Pokud pak člověk se spotřebiči komunikuje skrze webové rozhraní, je třeba k němu vymyslet velmi silné heslo, tedy nikoli heslo typu 123456 anebo jméno své partnerky či partnera. Ve skutečně silném heslu se střídají velká a malá písmena s čísly a může mít klidně o více než dvacet znaků.
Pravda, je to pak trošku trénink paměti, ale kvůli bezpečnosti se rozhodně vyplatí.