Medvědi hnědí (Ursus arctos) na jaře, po probuzení z hibernace, mění stanoviště a pouští se do strategie aktivního lovu. Lákají je totiž telata sobů a losů, kterých je v tomto období dostatek.
Výzkum, zahrnující odborníky na ochranu přírody z Nottingham Trent University, University of León ve Španělsku a norské a švédské vědce, zjistil, že zvířata přizpůsobila své domovské areály a využívala krajinu k zrcadlení stanovišť zranitelné kořisti.
„Jeden ze studovaných medvědů zabil 38 novorozených sobů během jednoho měsíce a 18 mladých losů v dalším,“ uvedl doktor Antonio Uzal Fernandez, odborník na ochranu divoké zvěře z Nottingham Trent University School of Animal, Rural and Environmental Sciences.
Patnáct medvědů bylo vybaveno obojky GPS a monitorováno po dobu dvou let v Norrbotten v severním Švédsku a více než 2500 dospělých sobů bylo také sledováno, aby upozornili výzkumníky na blízké setkání.
Studie zjistila, že medvědi se „vynořili“ z šestiměsíčního zimního spánku na jaře, kdy začalo období telení sobů.
V této době změnili svou preferenci stanovišť v blízkosti mokřadů a stálezelených lesů na členitější terén a vyšší nadmořské výšky oblíbené u sobů s mláďaty. Po skončení období telení sobů a zahájení období telení losů se dravci začali stahovat do jimi preferovaných oblastí – blíže k listnatým lesům a starým holinám.
Ale v létě, jakmile období telení skončilo a lidská činnost se stala běžnější, medvědi přešli na stravu z bobulí a hodně se vzdálili od štěrkových cest, dokud nenastal čas znovu hibernovat.
„Velcí masožravci částečně obnovují své dřívější areály na více kontinentech, a přestože to může poskytnout ekologické výhody pro mnoho ekosystémů, může to také přinést nežádoucí důsledky, jako je např. drancování dobytka,“ dodal Fernandez.