Domů     Vesmír
Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“
Jan Zelenka 12.5.2021

Už pět let provozuje Slezská univerzita dalekohled WHOO! (White Hole Obrervatory Opava), který od začátku svého provozu posloužil již několika studentům kvýznamným závěrečným pracím voboru astronomie a astrofyziky.

Observatoř se dokonce podílí i na spolupráci sagenturami ESA a NASA..

Vedle těchto možností pro vědecko-výzkumné aktivity je ale dalekohled použitelný také pro běžná astronomická pozorování, a očekává se, že po dalších stádiích rozvolňování bude zase nabízet dvakrát do měsíce pozorování objektů noční oblohy pro širokou veřejnost.

WHOO! (White Hole Observatory Opava) je astronomická observatoř na Fyzikálním ústavu v Opavě, třetí svého druhu v České republice – tedy univerzitní. Slouží především studentům Slezské univerzity k jejich vědeckým pozorováním a rozšiřuje tak vědecký záběr Fyzikálního ústavu vedle teoretických výzkumů a rentgenové astronomie i na oblasti pozorovací astronomie.

Observatoř byla uvedena do provozu v roce 2016. Vznikla v rámci projektu „Rozšíření a modernizace přístrojové základny” a byla vybudována stavební úpravou půdních prostor budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě v budově na Bezručově náměstí 13.

Vstup do místnosti pro pozorovatele je ze 4. nadzemního podlaží, odkud je po schodišti přístup do vlastní kopule hvězdárny. Laminátová kopule observatoře má průměr 3,2 metru a je v ní umístěn dalekohled Meade LX200 o průměru 250 mm na paralaktické montáži.

Na dalekohledu je trvale namontována CCD kamera Atik, ale překlápěcí hranol umožňuje také přímé vizuální pozorování. Právě díky tomu lze dalekohled využívat i pro veřejná pozorování noční oblohy.

Vsoučasnosti slouží observatoř především studentům. Ti ji využívají pro pozorování a získávání vědeckých dat do svých závěrečných prací, jejichž výsledky jsou dále využívány například i v ESA nebo NASA. První úspěšné práce jsou věnovány tzv.

zákrytovým proměnným hvězdám, tedy hvězdným soustavám, které jsou tvořeny různě jasnými složkami a jejich postupným vzájemným zakrýváním se pro pozorovatele na povrchu Země mění jasnost celé soustavy.

Výzkum proměnných hvězd pomáhá už po mnoho let astronomům pochopit vznik a vývoj hvězd ve vesmíru, zejména jejich vzájemnou interakci.

„Moje bakalářská práce se zabývala studiem krátkoperiodické proměnné hvězdy v souhvězdí Lištičky. Hvězda je zástupcem proměnných hvězd typu W UMa, hvězdných soustav nesoucí cejch doposud nevyřešené záhady astrofyziky.

Pozorovala jsem ji během několika měsíců po dobu řady nocí právě na observatoři WHOO! a díky dobrému technickému vybavení observatoře jsem pak mohla výsledky diskutovat i s předními odborníky vědecké sekce České astronomické společnosti, kteří pozorování použili v dalších odborných publikacích,“ popisuje Simona Beerová svou bakalářskou práci z roku 2018.

Na podobný problém se zaměřil i student Martin Fuzik, který stejně jako Beerová využil teleskop WHOO! „Věnoval jsem se záhadnému hvězdnému systému, který objevil mezinárodní projekt SWASP a kterému chyběla dostatečná řada pozorování pro lepší určení jeho vlastností.

Pomocí teleskopu WHOO! jsem jej proměřil v různých oborech spektra a pomohl tak určit jeho vlastnosti. Šlo o dvojhvězdu typu W UMa, která má extrémně rychlou dobu vzájemného oběhu a mezi oběma složkami dochází k dramatickým změnám a reakcím kvůli jejich silnému magnetismu,“ vysvětluje ve své práci.

Dalekohled je určen i k astronomickým pozorováním pro širokou veřejnost, a to dvakrát do měsíce za příznivého počasí. Tato činnost byla kvůli pandemické situaci přerušena, ale očekává se, že po rozvolnění bude dalekohled opět přístupný i veřejnosti.

Dalekohledem lze pozorovat jasné objekty Sluneční soustavy, mlhoviny, hvězdokupy, dvojhvězdy i galaxie. Za denního světla pak také třeba Měsíc nebo skvrny na Slunci. Neposledně probíhá pozorování vzácných nebeských úkazů jako zatmění Slunce, konjunkce planet a podobně.

Související články
Vesmír 26.7.2025
Ještě na jaře to vypadalo jako celkem velká senzace. Tým z Cambridgeské univerzity tehdy oznámil, že na vzdálené planetě K2-18b, nacházející se 124 světelných let od nás, možná objevil stopy po plynu, který je na Zemi výhradně produktem života. Dimethylsulfid, zkráceně DMS, na naší planetě vzniká především díky mořským řasám a jiným mikroorganismům a pokud […]
Technika Vesmír 24.7.2025
Papírová vlaštovka, která zvládne návrat z vesmíru? Zní to jako dětský sen – ale japonští vědci se rozhodli zjistit, jestli by to šlo. Výsledky překvapily i samotné autory experimentu. Složit si vlaštovku z papíru zvládne téměř každý školák. Ale co když by měla zvládnout návrat z výšky 400 kilometrů, odkud obíhá Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)? […]
Medicína Vesmír 17.7.2025
Myší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odhalují tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru – od chování v mikrogravitaci až po změny na úrovni genů. Od dob Apolla 17, kdy pět „lunárních myší“ obletělo Měsíc, až po současné experimenty na ISS se myši staly klíčem k pochopení toho, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje (lidské) tělo. […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Příroda Vesmír 13.7.2025
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Některé výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle jedné studie by na jiných světech mohly fungovat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz