Domů     Vesmír
Mělo Slunce své dvojče?
Martin Janda 25.8.2020

Hvězdy vznikají ve hvězdných porodnicích a poté je působení vzájemných gravitačních sil vyšle na jejich pouť vesmírem. Některé hvězdy si jsou při tomto procesu natolik podobné, že se jim říká hvězdná dvojčata. A právě takové dvojče možná mělo i naše Slunce..

„Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, se nachází Oortův oblak…“ Tak nějak by mohlo začínat vyprávění některého z vesmírných Večerníčků. I když, existence onoho Oortova oblaku sice není stoprocentně prokázána, tak s vysokou pravděpodobností se dá konstatovat, že do říše pohádek nepatří.

Neptun je sice poslední planetou sluneční soustavy, avšak její území pokračuje i za ním. Od oběžné dráhy Neptunu ve vzdálenosti třiceti astronomických jednotek (AU) až do vzdálenosti 55 AU se táhne Kuiperův pás s mnoha malými objekty a také trpasličími planetami jako Pluto, Makemake nebo šišatá Haumea připomínající ragbyový míč.

Avšak, ani zde sluneční soustava ještě nekončí. Za Kuiperovým pásem se nachází ledový svět rozptýleného a odděleného disku. Odděleného proto, že na objekty v něm už nepůsobí gravitace vnějších planet, nýbrž pouze jen Slunce.

A ani zde by sluneční soustava ještě neměla svou pomyslnou celnici. Ve vzdálenosti zhruba 100 AU se rozprostírá heliopauza, kde přestává vát sluneční vítr. A ještě za touto sférou, ve vzdálenosti desítek tisíc AU, se nachází Oortův oblak, který se skládá z vnitřní a vnější části.

Ba dokonce, některé odhady hovoří o tom, že onen zvláštní útvar ve tvaru gigantické koule leží až ve vzdálenosti jednoho světelného roku, což je 63 000 AU. Proč badatelé přepokládají, že se jedná o kouli a nikoliv o disk v ekliptice?

Komety, které zde mají svůj původní domov, do centra sluneční soustavy přilétávají ze všech možných směrů, kdyby bylo Ortovo mračno diskem, jejich přibližovaly by se v rovině.

Právě Oortův oblak, jakýsi obal kolem sluneční soustavy, by se dal považovat za hranice našeho hvězdného systému. Byť, jak už bylo zmíněno, stoprocentní důkazy o jeho existenci zatím scházejí, většina astronomů o tomto útvaru nepochybuje.

Jeho obsah tvoří nevelká tělesa, obsahující kromě ledu i zmrzlý metan, kyanovodík nebo amoniak. Je jich ohromné množství, odhady hovoří o bilionu, avšak vzhledem k ohromným vzdálenostem je zde hustota hmoty velmi nízká.

Astronomové Abraham Loeb a Amir Siraj nyní přišli s teorií vzniku Oortova oblaku. Slunce a jeho dvojče fungovali jako jakási gravitační síť zachycující tělesa, které vznikala během zrodu obou hvězd.

„Dosud většinová teorie spojuje vznik Oortova oblaku se zbytky po vzniku Sluneční soustavy. Objekty v této oblasti by měly být rozptýlené planetami po obrovských vzdálenostech. Jenže tento model má problémy s pozorovaným množstvím objektů a tvarem oblaku. Náš model to řeší,“ řekl Loeb.

Oba astronomové nevylučují, že blíženec našeho Slunce může stále existovat. A to kdekoliv v naší galaxii.

Související články
Příroda Vesmír 19.9.2026
Básníky inspiruje, vlky podněcuje k vytí, moře zvedá do přílivu a lidstvo nutí zvedat oči k obloze. Takový je jediný přirozený satelit naší domovské planety. Nechybělo však málo a Země by, podobně jako třeba Venuše, žádnou oběžnici neměla. Jak by takový svět vypadal? Stalo se to v dobách, kdy planeta Země byla vlastně ještě dítětem. […]
Vesmír 13.9.2026
Temná energie by měla být z nejstálejších součástí dnešního obrazu vesmíru. Podle standardního kosmologického modelu se její vlastnosti v čase nemění a je to právě ona, kdo stojí za zrychlujícím se rozpínáním kosmu. Nová analýza téměř tří tisíc supernov typu Ia ale naznačuje, že realita může býtponěkud komplikovanější. Mezinárodní tým vedený kosmologem Ryanem Camillerim z […]
Vesmír 6.9.2026
Při prvním letu vydržela ve vzduchu sotva půl minuty a skončila pádem do moře. Podruhé už německá raketa Spectrum zamířila mnohem výš. Z norského kosmodromu Andøya úspěšně dosáhla oběžné dráhy a vynesla na ni pět malých družic. Německá společnost Isar Aerospace je tak první evropskou privátní firmou, která vlastní raketou dopravila družice na oběžnou dráhu. […]
Vesmír Zajímavosti 20.8.2026
Vlajka, medaile, plyšák, flétna nebo třeba Krteček. Astronauti si na oběžnou dráhu vozí nejen vědecké vybavení, ale také malé předměty s velkým příběhem. Teď dostává šanci vybrat český symbol veřejnost Co by mělo reprezentovat Českou republiku stovky kilometrů nad Zemí? Předmět připomínající českou historii, vědecký objev, kulturní tradici, sportovní úspěch nebo něco úplně jiného? Národní […]
Vesmír 8.8.2026
Pátrání po mimozemských civilizacích se už desítky let soustředí na hledání úzkopásmových rádiových signálů, které by příroda sama vytvořila jen stěží. Nová studie však naznačuje, že právě tato strategie může být až příliš svazující. Cestou vesmírem se totiž signál může natolik změnit, že ho naše algoritmy vyhodnotí jako obyčejný šum. A priori to samozřejmě neznamená, […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz