Kalendář ukazoval 26. 9. 1973, když se na svůj první let s cestujícími přes Atlantik vydal legendární letoun Concorde. Concorde nebyl jediným, a dokonce ani prvním civilním letadlem, které dokázalo pokořit hranici rychlosti zvuku.
I přesto se tento britsko-francouzský stroj stal symbolem cestování nadzvukovou rychlostí..
Stroj Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 v akci
Momentka z podpisu britsko-francouzské smlouvy o vývoji nadzvukového letounu (1962)
Konstrukce kokpitu v bristolské továrně Filton v roce 1963
Designové návrhy letadla
Model Concordu na aerosalónu ve Farnborough v roce 1962
Výroba letounu v roce 1963
Interiéry v roce 1964
Čištění vnitřního trupu v roce 1967
Práce na jednom z křídel prototypu, rok 1967
Vibrační testy v Toulouse v roce 1967
Konstrukci navrhla a postavila francouzská Aérospatialeve spolupráci s britskou British Aircraft Corporation. Pohonná jednotka Olympus 593 byla dílem firem Rolls-Royce z Manchesteru a SNECMA z Courcouronnes ležícího nedaleko Paříže. Symbiózu Britů a Francouzů pak dokonalo provozování Concordů leteckými společnostmi British Airways a Air France.
Pohonná jednotka Olympus 593
Piloti a letecký personál v Toulouse v roce 1967
Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber byl velmi překročen a zpožděn, vývoj letounu nakonec vyšel na 1,3 miliardy liber.
Britská královna Alžběta II. u modelu letadla
Concorde se stal fenoménem i módní záležitostí. Cukráři vyráběli dorty ve tvaru letadla…
…některé ženy se pak v jeho stylu i líčily
Concorde se od ranveje poprvé odlepil 2. března 1969 ve francouzském Toulouse. Druhý exemplář, postavený v anglickém Filtonu, se do vzduchu dostal zhruba o měsíc později.
Concorde stále drží rekord v rychlosti civilní přepravy přes Atlantik, když v roce 1996 zvládl cestu mezi Londýnem a New Yorkem za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund.
Kabina pro dva piloty a palubního inženýra
Představení letadla veřejnosti v roce 1967 v Toulouse
První vteřiny ve vzduchu
Byť letenky byly velmi drahé, interiéry z počátku působily spíše stroze
Do osudu stroje, jehož bylo vyrobeno pouhých 20 kusů, se v červenci 2000 osudově zapsala tragická havárie. Kovová lamela ležící na ranveji pařížského letiště prorazila startujícímu Concordu pneumatiku, která explodovala a protrhla nádrž letadla. To v plamenech dopadlo na zem a ve svých troskách pohřbilo 113 osob. Rok po tragédii byl upravený Concorde zařazen zpět do služby. Propad v letecké dopravě, který nastal po 11. září 2001, mu však zasadil definitivní smrtelnou ránu. Na svůj poslední pravidelný let se Concorde vydal 24. října 2003 a dnes ho lze obdivovat už pouze coby exponát leteckých muzeí.
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
Byl prvním sériově vyráběným hybridem, který způsobil revoluci v automobilovém průmyslu. Který z Toyoty udělal lídra v oblasti elektrifikace a vlastně i největší automobilku na světě. Dodnes je to první legenda – Prius. Už více než čtvrt století zanechává Prius automobilový otisk jako první sériově vyráběný elektrifikovaný vůz. Každá další generace přinesla lepší hybridy, lepší […]
Google dosáhl významného pokroku ve vývoji kvantových počítačů. S procesorem Sycamore nyní dokáže překonat nejlepší superpočítače na světě při provádění složitých a specifických výpočtů. Tento procesor s 67 kvantovými bity (qubity) vykazuje novou úroveň výpočetní síly díky pokročilým operacím, které vstupují do tzv. fáze slabého šumu. Je to důležitý milník v oblasti kvantových výpočtů, protože […]
Česko se chystá na největší tuzemský festival kosmických aktivit Czech Space Week, kde nemůže chybět jedna velká společnost z malého pošumavského města. V Klatovech totiž společnost ATC Space vyrábí komponenty pro novou evropskou raketu Ariane 6. Vlajková loď Evropské kosmické agentury už 9. července uskutečnila úspěšný první start, málokdo ale ví, že se raketa neobejde […]
Vyvinout silové a sdělovací kabely, které budou použitelné pro rekonstrukci nebo výstavbu nových bloků jaderných elektráren. To je hlavním cílem projektu, na kterém pracují vědci z Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně společně se společností PRAKAB Pražská Kabelovna a Ústavem jaderného výzkumu ŘEŽ. Nově vyvíjené kabely musí být odolné proti radiaci […]
