Domů     Medicína
Vědci vytvořili genetický manuál pro výzkum mořských prvoků
Pavel Polcar 11.4.2020

Dosud přehlíženým mořským prvokům, kteří však mají zásadní vliv na život na naší planetě, se nyní dostalo velké vědecké pozornosti. 113 vědců z 53 laboratoří ze 14 zemí světa se spojilo, aby vyvinuli genetické metody pro zkoumání těchto mikroskopických organismů, a posunuli tak výzkum světových oceánů o další krok vpřed.

Tuto rozsáhlou práci koordinovali molekulární biologové Drahomíra Faktorová a Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, společné výsledky byly 6. dubna 2020 publikovány v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature Methods. Výzkum financovala především soukromá nadace amerického mecenáše Gordona Moora.

Studie se zaměřila na různé druhy jednobuněčných eukaryot neboli prvoků. Ačkoli jsou tito mikroskopičtí obyvatelé moří často přehlíženi, představují klíčovou součást světového oceánu, bez nichž by život na naší planetě, tak jak jej známe, nemohl existovat.

Mořský plankton produkuje polovinu kyslíku na Zemi, odstraňuje z atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého a skleníkových plynů, rozhoduje o metabolismu oceánů a je významnou složkou potravního řetězce.

Je až s podivem, jak málo jsme toho dosud o mikroskopickém planktonu věděli,“ říká Julius Lukeš, ředitel Parazitologického ústavu BC AV ČR, jehož laboratoře pracují na výzkumu biologické rozmanitosti mořských prvoků.

Českobudějovičtí parazitologové se zaměřili na skupinu prvoků z rodu Diplonem, protože jsou příbuzné se zde zkoumanými parazity. „Když jsem poprvé začala pracovat s Diplonemou papillatum v roce 2004, byla to okrajová, obskurní záležitost, byly popsány jen asi další 3 druhy.

Dnes už víme, že diplonemy patří mezi druhově nejbohatší a nejpočetnější skupiny mořského mikrosvěta s desítkami tisíc druhů,“ říká Drahomíra Faktorová.

Aby bylo možné detailně prozkoumat, jak se prvoci chovají, jakou funkci plní či jak působí na celý ekosystém oceánů, zaměřili se vědci na studium jejich genů. Během téměř pětileté výzkumné práce se stovkami experimentů vytvořili z diplonemy laboratorní model pro mořskou biologii.

Popsali jsme přesnou laboratorní metodologii, jak provádět genetické analýzy u našeho modelu. Díky tomu může kdokoli studovat, jak fungují a k čemu slouží jednotlivé geny,“ upřesňuje Drahomíra Faktorová.

Do stejného úkolu, tedy připravit laboratorní modely různých mořských prvoků, se pustilo i dalších 52 laboratoří z 14 zemí světa z prestižních výzkumných pracovišť a univerzit, mezi nimiž figurovaly např. i proslulé univerzity Cambridge, Harvard, Sorbonna, MIT či kalifornská univerzita v Berkeley.

Jejich společným cílem bylo popsat v souhrnné studii metodologické postupy, které usnadní přípravu dalších modelových organismů.

V práci jsou zahrnuty nejen metodologické úspěchy, ale zároveň i neúspěšné přístupy, které stály velké úsilí a prostředky. Z třiceti devíti zkoumaných prvoků se podařilo vytvořit 22 modelových organismů, u sedmnácti se to zatím nepodařilo,“ shrnuje výsledky Drahomíra Faktorová, která společnou studii koordinovala.

Tato práce představuje zásadní krok pro pochopení fungování mořských prvoků, jejich rozmanitosti, příbuzenských a potravních vztahů. Dozajista přispěje k budoucímu rozvoji výzkumu světových oceánů.

Související články
Novopečené matky často popisují boj s „mozkovou mlhou“, kdy se potýkají s výpadky krátkodobé paměti, roztržitostí, problémy se vyjádřit či neschopností udržet pozornost. Tyto obtíže byly dlouhou dobu připisovány nedostatku spánku a stresu při péči o novorozence. Nyní se však ukazuje, že za tím stojí změny v mozku vyvolané těhotenstvím! Poporodní mozková mlha, v angličtině […]
Medicína 30.7.2026
Geny jsou zvláštní archiv. Pamatují si příběhy našich předků po tisíce generací a občas v nich zůstane i chyba, která se tiše dědí dál. Je nenápadná. Nepůsobí bolest ani únavu. Člověk o ní nemusí vědět celý život. Přesto může jednou rozhodnout o zdraví jeho dítěte. Právě to je případ řady dědičných onemocnění, například cystické fibrózy, […]
Je známou pravdou, že se na výletních lodích snadno šíří gastrointestinální infekce, jako je norovirus či E. coli, případně respirační infekce, jak tomu bylo na počátku pandemie covidu. Ovšem slyšet o prvním ohnisku hantaviru na výletní lodi bylo znepokojivé i pro odborníky. Zdá se, že nebezpečí bylo prozatím zažehnáno. Máme se bát nové pandemie? Hantavirus […]
Jsou lidé, kteří ať se snaží, jak chtějí, na schůzku nikdy nedorazí včas. A to i když vědí, že je nedochvilnost vnímána jako bezohlednost či projev nedostatečné úcty k protistraně. Nejnovější průzkumy ukazují, že za to lidé, kteří chodí chronicky pozdě, možná úplně nemohou. Jaké jsou nejčastější příčiny nedochvilnosti? A dá se s ní bojovat? […]
Medicína 25.7.2026
Injekční léky ze skupiny agonistů receptoru GLP-1 způsobují v léčbě obezity skutečnou revoluci. Dokážou výrazně potlačit chuť k jídlu a u mnoha pacientů vedou k úbytku hmotnosti, který byl dříve dosažitelný jen po bariatrických operacích, jako je žaludeční bypass nebo bandáž žaludku. Jejich masové rozšíření však přináší i nové poznatky o nežádoucích účincích. Nejčastější komplikace […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz