Než začali předkové dnešního člověka migrovat do různých míst na naší planetě, žili nejprve v oblasti Afrického kontinentu, konkrétně na území dnešní severní Botswany. Tam, kde jsou dnes solné pláně, bylo v minulosti dno rozsáhlého jezera Makgadikgadi.
Nové vědecké poznatky byly zveřejněny ve studii publikované v časopisu Nature, ale někteří odborníci její závěry zpochybňují. .
Hlavní autorka studie, jihoafrická genetička Vanessa Hayesová, na tiskové konferenci sdělila, že se dlouho ví, že se předchůdce nynějších lidí objevil před 200 000 lety v Africe. Dosud ale nebylo zřejmé, kde se nacházela jeho domovina.
K výzkumu odborníkům posloužilo 200 genetických znaků mitochondriální DNA zkoumané na dnešní populaci v Namibii a Jihoafrické republice, která byla pokládána za jednu z kolébek lidstva. Díky tomu se zpřístupnily modely migrace – pokaždé, když se změní místo pobytu, dochází i ke změně genetické informace člověka.
Vědci objevili stopy pravěkého předchůdce současných lidí v Khoisanech, což je etnikum lovců-sběračů, jež v oblasti žijí dodnes. Všichni lidé na světě by tak podle nich měli mít za předka právě Khoisany, kteří byli první moderní lidskou komunitou.
Postup studie však narazil na kritiku ze strany profesora Chrise Stringera z Muzea přírodní historie v Londýně, který vytýká především příliš rozsáhlé závěry, jež jsou ale založeny na velmi omezeném množství dat.
Z jiných archeologických prací totiž vzešel výsledek, že lidé pocházeli spíše z východní části Afriky.