Domů     Medicína
Nositelé Nobelovy ceny: Manželé z pražského centra
Martin Janda 15.8.2019

Mluví-li se o českých držitelích Nobelovy ceny, zpravidla padnou jména Jaroslavů Heyrovského a Seiferta. České země však světu daly více laureátů tohoto ocenění, i když ne všichni měli jako svůj rodný jazyk češtinu..

15. srpna 1896 se v pražské Petrské ulici narodila holčička, kterou rodiče pojmenovali Gerty Theresa. V prosinci téhož roku jen o dva kilometry dál v Salmovské ulici přišel na svět chlapeček Carl Ferdinand.

Oba pocházeli z rodin, které k vědě měly velmi blízko, otec Gerty byl chemik, otec Carla pro změnu lékař a zoolog. A osud měl s oběma dětmi velké plány…

Carl Cori záhy Prahu opustil, protože jeho tatínek získal místo ředitele Zoologické zahrady v Terstu. V současnosti italské město bylo v té době nejdůležitějším rakousko-uherským přístavem.

Carl se však v osmnácti letech do Prahy vrátil, aby zde mohl studovat medicínu. Po roční anabázi ve válečných zákopech oblečený do šedé rakouské uniformy ve studiu pokračoval, a to již v éře samostatného Československa.

Právě na fakultě se Carl potkal s dívkou jménem Gerty. Oba mladí lidé se sblížili, a to nejen v osobní rovině, ale i v té pracovní. V roce 1920 odpromovali a přemýšleli, co dál. Místy maloměšťácká pražská společnost se jen obtížně srovnávala s tím, že se žena věnuje vědě, ba navíc ke všemu má ještě židovský původ.

A tak Carl a Gerty zamířili společně do Vídně, kde se tajně proti vůli svých rodičů i vzali.

Zde se však zdrželi jen krátce, i když původně zde hodlali zůstat natrvalo. Gerty v Rakousku pracovala jako dětská lékařka, Carl byl asistentem na univerzitě ve Vídni a Grazu (Štýrském Hradci). V roce 1922 však opět zvedli kotvy a vydali se na cestu. Evropě dali sbohem a zamířili do Spojených států.

Carlovi zde totiž bylo nabídnuto místo ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných onemocnění v Buffalu. Zatímco Rakousko patřilo v té době mezi poražené státy z první světové války a ekonomická krize jej doslova drtila, USA zažívaly ve dvacátých letech jedno ze svých zlatých období. A šikovní vědci měli v Americe dveře otevřené.

Do buffalského ústavu nastoupil nejen Carl, ale i Gerty. Už rok po příjezdu zde vydala svou první publikaci, ve které se věnovala působení hormonů štítné žlázy. Právě na fungování hormonů se oba manželé zaměřili především, a to i poté, co se přestěhovali do St.

Louis. Podařilo se jim popsat význam hormonů hypofýzy při metabolismu cukrů. Jeden z biochemických cyklů (tzv. katalytická konverze glykogenu) byl pojmenován jako „Cyklus Coriových“.

V roce 1947 byli oba za svou vědeckou práci odměněni Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství. Spolu s nimi cenu obdržel ještě fyziolog Bernardo Houssay.

Gerty se stala teprve třetí ženou, které se této pocty dostalo v oblasti přírodních věd. Zemřela v roce 1957. Z jejího manželství s Carlem vzešel syn Tom, který – jak jinak – rovněž studoval biochemii.

Carl se v roce 1960 oženil znovu a dlouhá léta vyučoval biochemii na Harvardově univerzitě. Zemřel v roce 1984.

Související články
Jak populace stárne, u většího množství lidí se projevují příznaky demence a kognitivního úpadku. Boj s demencí se tak stává jedním z nejpalčivějších problémů systémů veřejného zdraví po celém světě. Nejnovější studie, provedená australským týmem vědců, však přináší dobré zprávy. Podle jejích výsledků mají mladší generace menší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence ve […]
Když Světová zdravotnická organizace v roce 1980 oficiálně vyhlásila eradikaci pravých neštovic, jednalo se o jeden z největších triumfů moderní medicíny. Tento vysoce nakažlivý a smrtící virus, který si během staletí vyžádal stovky milionů obětí, se zdál být navždy poražen. Dnes se však znovu objevují varovné hlasy. Australská epidemioložka a odbornice na biosekuritu, profesorka Raina […]
V srpnu loňského roku svět obletěla zpráva o úmrtí nejstarší ženy světa, Marie Branyas Morerové, která se dožila úctyhodných 117 let. Narodila se ještě před první světovou válkou, přežila španělskou chřipku i covid, a přesto ji ve vysokém věku trápily jen běžné problémy s klouby a ztráta sluchu.   Na otázku, jaký je její recept […]
Kontaktní čočky, za jejichž vynálezem stojí český vědec Otto Wichterle, pomáhají korigovat zrakové vady už od 60. let 20. století. Nyní vědci vyvinuli nových druh čoček, který umožňuje vidění vlnových délek blízkých infračervenému světlu, ty by mohly mimo jiné pomáhat barvoslepým lidem opět vidět barvy. Neurovědci z Čínské univerzity vědy a techniky vytvořili kontaktní čočky […]
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od běžné léčby, která léčí pouze příznaky. Nyní se to americkým lékařům povedlo u malého dítěte. Miminko se narodilo s těžkým deficitem CPS1 neboli karbamoylfosfátsyntetázy. Jedná se o […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz