V České republice užívá antikoncepci přibližně 20 % žen a až 300 z nich dostane každý rok trombózu. U těch, které užívají kombinovanou hormonální terapii, je riziko ještě vyšší. Při trombóze dochází ke srážení krve a vzniku tzv. trombu, který může ucpat cévy, žíly a tepny.

Trombóza stojí za řadou chorob, na něž se v České republice nejvíce umírá, například cévní mozkové příhody, infarkt, nedokrvení orgánů či plicní embolie. O vlivu hormonální terapie na vznik trombózy bude na letošní Česko-slovenské konferenci o trombóze a hemostáze mluvit přední český hematolog doc. MUDr. Petr Dulíček, PhD.

„Hormonální antikoncepce ovlivňuje systém krevního srážení. Nejvyšší riziko vzniku trombózy je v prvních 6 měsících až 1 roku od nasazení léčby, a to bez ohledu na věk ženy. Jestli trombóza vznikne nebo ne, ovlivňují i další rizikové faktory, jako je například obezita nebo kouření,“ říká doc. Dulíček.

Podle něj se trombóza objeví ročně u 2 až 3 žen z každých 10 000 uživatelek hormonální antikoncepce.

Nebezpečí trombózy tkví v tom, že se často zpočátku neprojeví vůbec nebo velmi nenápadně. Nemoc se nejčastěji ukáže na dolních končetinách v podobě otoků, bolestivosti, zarudnutí, pocitem napětí či teplou pokožkou v místě sraženiny.

Trombóza způsobuje i bércové vředy či žilní nedostatečnosti. „Než lékař předepíše ženě hormonální antikoncepci, měl by se jí řádně vyptat na další rizikové faktory,“ dodává doc. Dulíček.

Trombóza se léčí několika způsoby podle závažnosti, v akutních případech lékaři rozpouští krevní sraženinu pomocí trombolytické terapie, případně volí chirurgický zákrok. Dalšímu vzniku trombů pak brání léky proti srážení krve a režimová opatření.