Norské dřevo, to je pojem. Legendární skupina Beatles ústy Johna Lennona zpívá o tom, kterak norské dřevo pěkně hoří. Inspirován touto skladbou sepsal román nazvaný Norské dřevo japonský spisovatel Haruki Murakami.

Alespoň část původního významu se nyní norskému dřevu snaží vrátit norští architekti..

Norsko je výjimečně krásná země. Ostatně Slartibartfast ze Stopařova průvodce po galaxii za něj dostal cenu. Majestátní fjordy, hluboké lesy, křišťálově čistá jezera, to vše je Norsku vlastní. A sami Norové si podobně jako další Skandinávci přírody nadevše váží. Není tedy divu, že i v architektuře preferují přírodní materiály.

Když se řekne dřevostavba, člověk si obvykle vybaví srub nebo horskou roubenku.

V poslední době se však objevují i dřevěné stavby, které se nebojí výšek. Například v Londýně už nějakou dobu stojí devítipatrová Stadthaus Murray Grove. Ze dřeva jsou v ní i výtahové a schodišťové šachty.

Podobné budovy rostou třeba v Kanadě nebo v Rakousku. Nové technologie odstraňují i na první pohled zřetelnou překážku pro takové stavby v podobě náchylnosti k požárům.

Asi 100 kilometrů od norské metropole Osla u jezera Mjös vzniká stejnojmenná dřevěná stavba. Není ovšem lecjaká, má být nejvyšší svého druhu na světě. Její výška má dosáhnout 84,5 metru, o 20 metrů tedy převýší petřínskou rozhlednu v Praze.

Osmnáctipatrová budova bude sloužit nejen k bydlení, ale i k rekreaci a odpočinku. Architekti do ní vložili třeba restauraci, hotel nebo bazén. Stavba je samozřejmě i komerčním projektem, takže své místo v ní bude mít i administrativní část.

Obavy, že by se dřevěná věž proměnila v jednu velkou hořící pochodeň, jsou podle tvůrců stavby zbytečné. Trámy jsou dostatečně mohutné a navíc jsou opatřeny ohnivzdorným lakem. Použití dřeva přináší i tu výhodu, že stavební práce se ve srovnání třeba s litým betonem, zkrátí na polovinu.

Norové navíc zdůrazňují i nižší emise oxidu uhličitého a potřebu lehčích základů.

Základy stavby byly položeny v loňském roce a hotovo by mělo být v roce příštím. Z norského počinu asi nemají radost v Rakousku. Rakušané ve Vídni stavějí podobný dům a původně plánovali, že právě tato stavba bude ověnčena titulem nejvyšší dřevěná budova světa.

Norové však na poslední chvíli přidali do projektu 3,5 metru navrch, takže Vídeňáci asi ostrouhají. Na druhou stranu, možná je to tak spravedlivé, zatímco v Rakousku kombinují dřevo i s jinými materiály, Norové staví čistě ze dřeva.