Zatímco náklady investované do vývoje nových léků stále vzrůstají, tu nejlevnější „medicínu“ máme údajně každý v sobě – jde o přirozenou lidskou schopnost smát se. Ne nadarmo říkali naši předkové: Veselá mysl půl zdraví. Smích jako pomocnou léčbu dnes ale doporučují i tak úctyhodné instituce jako je American Cancer Cociety (Americká společnost proti rakovině).
Léčba smíchem dostala dokonce už své učené jméno a nazývá se gelototerapie a zejména ve Spojených státech se na tento způsob léčení specializují nejen psychologové, ale už i celé instituce. Některé nemocnice zaměstnávají kvůli léčivému účinku smíchu dokonce profesionální baviče. V nemocnici sv. Josefa v Houstonu v americkém Texasu vyprávějí sestry a lékaři denně patnáct minut vtipy. Ze zkušenosti vědí, že pacienti mohou tak jít až o dva dny dříve domů.
Na některých anglických a amerických klinikách mají opravdové pokoje smíchu, ve kterých se promítají filmy se známými komiky a klauny, nebo kde rodiče a zdravotní personál baví děti vyprávěním veselých příhod. Z hojivého účinku smíchu však nemají prospěch pouze děti, ale i dospělí a staří lidé. V kalifornských domovech důchodců patří básně a návštěvy klaunů k úspěšnému standardnímu ošetření mozkových poruch či depresí.
Klub smíchu a Hasja jóga
V roce 1995 založil indický doktor Madan Kataria svůj první klub smíchu. Od té doby jich vzniklo v Indii i jinde na světě na osm stovek. Zatímco však kliniky v zahraničí fungují na principu nemocnic a smích je provokován vyprávěním komických příběhů nebo sledováním videa, indická terapie smíchem je naproti tomu spontánní a vlastní smích není aktivován ničím konkrétním.
Pro Indy je smích vážná věc, berou ho jako druh tělesného cvičení a především jako lék na všechny tělesné neduhy. Naučili se smát jen tak, bez důvodu. Pomohla jim speciální metoda „řízeného“ smíchu, využívající slabik cho cho cha cha cha – zvaná Hasja jóga. Na rozdíl od tradičních meditací a masáží není tak náročná na soustředění a přináší úlevu takřka okamžitě, a nejspíš proto získala mezi místní populací záhy velkou oblibu. A tak se pravidelně každý den třeba z parku Prijadaršini v jižní části Bombaje, k nelibosti obyvatel okolních domů, ozývá hurónský řehot.
Léčivá podstata smíchu
V čem vlastně spočívá schopnost smíchu léčit? Podle našeho známého psychiatra dr. Karla Nešpora smích působí na celý organismus a především mírní stres, jehož nadměrné a dlouhotrvající působení celkově oslabuje náš imunitní systém. A právě smích posiluje přirozenou obranyschopnost organismu, a tak se nepřímo podílí na procesu léčení mnoha nemocí. Zdá se vám to málo?
Mimoto má smích prokazatelně pozitivní vliv na dýchání, činnost svalstva, na krevní oběh i nervovou soustavu. U každého srdečného zasmání dochází k prohloubení dechu, čímž je uvedeno do klusu srdce, (profesor William Frey ze Standforské univerzity zjistil, že smích zrychluje puls již po pěti minutách na 130 tepů za minutu. Stokrát se zasmát prý působí jako deset minut veslování), hrudní koš, bránice a plíce. Tato svalová vibrace působí jako masáž na žaludek a střevní trakt, a tak povzbuzuje i naše zažívání.
Pokud se několik minut s chutí zasmějeme, náš organismus to vnímá jako kvalitní aerobní cvičení. Podle výzkumu jedné z bonnských klinik lze smích považovat také za prevenci zápalu plic a pomáhá i při léčbě pacientů s těžkým onemocněním. Právě pro ně je prý velmi účinnou terapií.
Bolí to? Zasmějte se!
V poslední době odborníci poukazují na to, že smích dokáže rovněž mírnit bolesti. To ovšem věděli už chirurgové ve 13. století, kdy ještě nebyla známa celková anestézie. Emoce totiž významně ovlivňují vnímání bolesti. Většina nemocí v nás vzbuzuje negativní pocity, které však naše utrpení nejen nezmenší, ale naopak zesílí a nejspíš i prodlouží trvání nemoci. A právě smích nám dává – podle dr. Nešpora – možnost se emočně přeladit a dopřát tak našemu organismu lepší podmínky pro léčivý proces.
Dalším důvodem proč může smích mírnit bolest je to, že bolest často souvisí se stresem a se zvýšeným svalovým napětím. Smích ovšem nejen mírní stres, ale často přináší i spontánní uvolnění například od svalových křečí. Smích prý též podporuje produkci endorfinů – tzv. hormonů štěstí v našem mozku, které jsou charakteristické tím, že tlumí bolest a působí příznivě na náladu.
I když bouřlivý smích mohutně otřásající všemi částmi našeho těla lze jen těžko doporučovat například při vysokém tlaku, zánětech v břišní dutině, vyhřezlé ploténce, kýle, krátce po operačním zákroku či na zubařském křesle, je mnoho nepřehlédnutelných důvodů, proč se jinak smát co nejčastěji.
10 dobrých důvodů k smíchu
1. Posiluje imunitu
Smích a optimismus posilují imunitu, což zvyšuje odolnost vůči infekcím i nádorům. Dochází k vzestupu imunoglobulinu A, G, gamma interferonu, zvyšuje se počet NK buněk – „přirozených zabíječů“ nádorových nebo infekcí zasažených buněk, T i B- lymfocytů. Některé z uvedených změn přetrvávají nejméně 12 hodin po skončení smíchu.
2. Snižuje stres
Smích snižuje negativní účinky stresu. Brzdí produkci hormonů (dopamin, adrenalin, kortisol), jejichž zvýšená hladina je pro stres charakteristická. Přináší uklidnění organismu a uvolnění svalstva.
3. Cvičí za nás
Vydatný smích dobře procvičuje bránici. Právě ona spolu s mezižeberními svaly svými záškuby stahuje plíce tak silně, že ty pak ze sebe vyrážejí vzduch rychlostí až 100 km v hodině. A tyto zrychlené dýchací procesy mají za následek lepší zásobování všech buněk organismu kyslíkem. Při zvýšeném prokrvení se pak i rychleji odplavují toxické látky z těla. Navíc po šesti vteřinách opravdu „vydatného“ smíchu lze dospět do stavu takového tělesného vyčerpání, jako po hodině urputného cvičení v posilovně. Minuta „normálního“ smíchu působí jako 45 minut uvolňovacích cvičení.
4. Lepší dech
Při smíchu se plíce zbavují podstatně většího objemu vzduchu než za normálních okolností. Právě to může být prospěšné i pro pacienty s onemocněním dýchacích cest a podle některých odborníků i dobrou prevencí. Smích zabírá jako lék prý i proti astmatu.
5. Uvolňuje svaly
Během smíchu se uvolňují svaly, které se na smíchu nepodílejí, po jeho skončení i ty, které byly smíchem aktivovány. Svalové uvolnění může přetrvávat až 45 minut po skončení silnějšího smíchu a díky smíchu se mohou svaly uvolnit ještě více než za pomoci masáže. (Pozor! Při déletrvajícím smíchu se někdy může svalové uvolnění projevit i v nežádoucích partiích svalstva jako jsou vnitřní a kruhové svěrače.)
6.Působí proti bolesti
Účinek smíchu na bolest je už dnes slušně vědecky podložen a může u řady chronicky nemocných snížit spotřebu léků proti bolesti s řadou negativních vedlejších účinků. Pod vlivem smíchu totiž vzniká v mozku zvýšené množství endorfinu, které kromě pocitů libosti i tlumí bolest.
7. Podporuje činnost mozku
Smích prý také podporuje větší propojení neuronů v mozku a tím zlepšuje mimo jiné paměť. Navíc se má za to, že činnost mimických svalů při smíchu působí ochlazování žilné krve v mozku a potažmo stimulaci levé hemisféry, která nejen řídí pravou polovinu těla, ale také odpovídá za veškerou komunikaci člověka s okolím, je zde např. centrum řeči.
8. Zahání negativní emoce
Smích dokáže nejlépe uvolnit nahromaděné negativní emoce jako agresi, úzkost, strach i sexuální přetlak. Bez povšimnutí nelze přejít ani to, že dokáže navodit uvolněný klidný spánek bez moderních chemických pomocníků.
9. Prospívá dutině ústní
Při smíchu dochází i k větší produkci slin, což má blahodárné účinky na „slavné“ ph v dutině ústní.
10. Krášlí tvář
Srdečný smích dokáže výborně procvičit všechny obličejové svaly. Tím se uvolní svalstvo celé tváře i na šíji. Je to nejen dobrá relaxace, ale i prevence proti hlubokým vráskám.
