Domů     Vesmír
Země: modrá planeta
21.stoleti 6.5.2004

„Když stojíte na povrchu Měsíce a díváte se na Zemi, uvědomíte si, jak krásná planeta to je, jak je křehká, s omezenými zdroji.“.. (A. Shepard)„Když stojíte na povrchu Měsíce a díváte se na Zemi, uvědomíte si, jak krásná  planeta to je, jak je křehká, s omezenými  zdroji.“..  (A. Shepard)

Třetí planeta od Slunce je hmotností i velikostí pátá mezi planetami a hustotou na prvním místě. 66 % přicházející sluneční energie se podílí na procesech na Zemi a v jejím ovzduší. Toto prostředí umožnilo vznik života a jeho vývoj; Země je jediným vesmírným objektem, na kterém tento výjimečný fenomén známe.

Plynný obal
Kolem Země se rozkládá atmosféra o hmotnosti sice jen miliontiny planety, její přítomnost je však jednou z podmínek existence života. Zadržuje nebezpečné druhy záření a zabraňuje vzniku velkých tepelných rozdílů. 75,5 % (hmotnostních) tvoří dusík a 23,1 % kyslík. Podle změny teploty vzduchu s výškou rozeznáváme 5 vrstev: troposféra (do 9 až 17 km – oblast  počasí); stratosféra (12–50 km); v níž leží ozonosféra; mezosféra (50–80 km); termosféra (80–800 km), v níž mezi 50–400 km (ionosféra) dochází k ionizaci atomů a molekul vzduchu; exosféra, přecházející do meziplanetárního prostoru.

Zemské těleso
71 % povrchu pokrývá vodní obal. Bez vody by život na Zemi nebyl možný, v ní vznikl a po miliardy roků se vyvíjel. Pro charakter Země je podstatné, že teplota a tlak atmosféry umožňují přítomnost tekuté vody, vodního ledu i vodní páry – tedy všech tří skupenství.
Z šíření seismických vln jsme zjistili, že zemské těleso má vrstevnatou stavbu. Ve středu Země je při tlaku 350 GPa kapalné jádro. Kolem něho se vytvořily dvě vrstvy pláště a na svrchní pluje kůra z nejlehčích hornin – tenčí pod oceány, silnější pod pevninami. Kůru a přilehlou část pláště s vlastnostmi tuhé látky označujeme jako litosféru. Pod ní je plastická astenosféra.

Specialitou Země
je desková tektonika, kterou zatím u žádné jiné planety neznáme. Litosféra je rozčleněna na několik obrovských litosférických desek, rozdělených hlubokými poruchovými pásmy, v nichž se desky mohou od sebe zvolna odsouvat. Na uvolněné místo vystupuje materiál pláště a stává se součástí kůry. Příkladem je Středoatlantský hřbet, kde se stýká jihoamerická a africká deska a dochází ke zvětšování Atlantského oceánu. Pokud desky na sebe tlačí, dochází k jejich podsouvání, doprovázenému seismickou a vulkanickou činností. Indický subkontinent jako část australsko-indické desky způsobil tlakem na euroasijskou desku vrásnění Himálaje, které stále ještě probíhá.

Telegraficky z dějin Země
Formování Země shlukováním protoplanet skončilo před 4,57 miliardami lety, avšak velké bombardování trvalo dál. Před 4,3 mld. let pokrývala povrch roztavená láva a nad ní se vytvořila atmosféra oxidu uhličitého, dusíku a vodních par. Před 4 mld. lety klesla teplota ovzduší natolik, že se vodní páry srážely do kapek – několik dalších milionů let pršelo. Když se zemský povrch ochladil, vytvořily se oceány. Souvislá vrstva oblačnosti se roztrhla a na Zemi poprvé zasvítilo Slunce. Otevřela se nová kapitola – období života. Už nejstarší zachované horniny obsahují zkamenělé mikroorganismy. Byly jednobuněčné a žily ve vodě. Mnohobuněčné organismy vznikly před 570 miliony let a obratlovci před 520 miliony let. Před 500 miliony let se nad hladinu vynořila souvislá pevnina, zv. Pangea. Na tuto souš život vystoupil poprvé před 380 miliony let a našel tam prostor pro další vývoj. Před 150 miliony let se Pangea začala rozpadat na kontinenty a tento proces probíhá dodnes.

Charakteristické údaje
Hmotnost  1 (??)
Průměr 12 756,3 km
Hustota 5515 kg/m3
Povrchová teplota +15-20 °C (min -88/ max 58)
Doba otočení kolem osy 23,934 h               
Odklon rotační osy od kolmice k dráze 23,45°°
Přitažlivost na povrchu  1
Doba oběhu kolem Slunce 365,24 d
Velká poloosa dráhy  1,00000011 AU (149,597,890 km, 147,1-125,1 mil. km)
Excentricita 0,01671022
Inklinace  0,00005° 
Počet měsíců  1

Další článek
Související články
Vesmír 1.3.2026
Astronomové zveřejnili mimořádně rozsáhlý snímek centrální části Mléčné dráhy, který v bezprecedentním rozlišení ukazuje propletenou síť vláken kosmického plynu. Datový poklad vznikl díky radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a vědcům otevírá cestu k detailnímu studiu zrodu i zániku hvězd v nejdramatičtější oblasti naší galaxie, která se nachází v těsném sousedství supermasivní černé díry v […]
Vesmír 28.2.2026
Americká NASA oznámila zásadní úpravu architektury programu Artemis. Agentura přidává novou misi a posouvá první návrat astronautů na měsíční povrch až na rok 2028. Změna se týká především mise Artemis III. Ta se původně měla stát historickým okamžikem, kdy se lidská noha po více než půlstoletí dotkne měsíčního povrchu. Nově však mise s trojkou v […]
Vesmír Zajímavosti 23.2.2026
Je to ničivá exploze! Obrovská síla vyvrací masivní stromy, jako by neměly vůbec žádné kořeny. A šíří se oheň. Zkáza proniká do široké oblasti kolem epicentra a pohltí stovky kilometrů čtverečních. Právě vybuchl asteroid. Možnost, že se modrá planeta střetne s nějakým vesmírným tělesem, je samozřejmě reálná. Dinosauři by o tom mohli vyprávět. Pro to […]
Vesmír 22.2.2026
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se stala ústřední postavou jednoho z nejzajímavějších astronomických příběhů roku 2025. Objevena byla 1. července 2025 pomocí dalekohledu ATLAS v Chile a je to po ʻOumuamua z roku 2017 a kometě 2I/Borisov z roku 2019 teprve třetí potvrzený objekt, jehož porodnice se nacházela mi Sluneční soustavu. Jak to tak bývá, i kolem […]
Vesmír 21.2.2026
Když se v lednu 2019 kolem vzdáleného tělesa jménem Arrokoth prohnala sonda New Horizons, vědci koukali trochu překvapeně. Před nimi se objevil objekt připomínající sněhuláka, přičemž na něm nebyly patrné žádné dramatické krátery ani žádné známky jiné násilné minulosti. Bylo to pět let poté, co sonda New Horizons dosáhla svého primárního cíle, totiž průletu kolem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz