„Když stojíte na povrchu Měsíce a díváte se na Zemi, uvědomíte si, jak krásná planeta to je, jak je křehká, s omezenými zdroji.“.. (A. Shepard)
Třetí planeta od Slunce je hmotností i velikostí pátá mezi planetami a hustotou na prvním místě. 66 % přicházející sluneční energie se podílí na procesech na Zemi a v jejím ovzduší. Toto prostředí umožnilo vznik života a jeho vývoj; Země je jediným vesmírným objektem, na kterém tento výjimečný fenomén známe.
Plynný obal
Kolem Země se rozkládá atmosféra o hmotnosti sice jen miliontiny planety, její přítomnost je však jednou z podmínek existence života. Zadržuje nebezpečné druhy záření a zabraňuje vzniku velkých tepelných rozdílů. 75,5 % (hmotnostních) tvoří dusík a 23,1 % kyslík. Podle změny teploty vzduchu s výškou rozeznáváme 5 vrstev: troposféra (do 9 až 17 km – oblast počasí); stratosféra (12–50 km); v níž leží ozonosféra; mezosféra (50–80 km); termosféra (80–800 km), v níž mezi 50–400 km (ionosféra) dochází k ionizaci atomů a molekul vzduchu; exosféra, přecházející do meziplanetárního prostoru.
Zemské těleso
71 % povrchu pokrývá vodní obal. Bez vody by život na Zemi nebyl možný, v ní vznikl a po miliardy roků se vyvíjel. Pro charakter Země je podstatné, že teplota a tlak atmosféry umožňují přítomnost tekuté vody, vodního ledu i vodní páry – tedy všech tří skupenství.
Z šíření seismických vln jsme zjistili, že zemské těleso má vrstevnatou stavbu. Ve středu Země je při tlaku 350 GPa kapalné jádro. Kolem něho se vytvořily dvě vrstvy pláště a na svrchní pluje kůra z nejlehčích hornin – tenčí pod oceány, silnější pod pevninami. Kůru a přilehlou část pláště s vlastnostmi tuhé látky označujeme jako litosféru. Pod ní je plastická astenosféra.
Specialitou Země
je desková tektonika, kterou zatím u žádné jiné planety neznáme. Litosféra je rozčleněna na několik obrovských litosférických desek, rozdělených hlubokými poruchovými pásmy, v nichž se desky mohou od sebe zvolna odsouvat. Na uvolněné místo vystupuje materiál pláště a stává se součástí kůry. Příkladem je Středoatlantský hřbet, kde se stýká jihoamerická a africká deska a dochází ke zvětšování Atlantského oceánu. Pokud desky na sebe tlačí, dochází k jejich podsouvání, doprovázenému seismickou a vulkanickou činností. Indický subkontinent jako část australsko-indické desky způsobil tlakem na euroasijskou desku vrásnění Himálaje, které stále ještě probíhá.
Telegraficky z dějin Země
Formování Země shlukováním protoplanet skončilo před 4,57 miliardami lety, avšak velké bombardování trvalo dál. Před 4,3 mld. let pokrývala povrch roztavená láva a nad ní se vytvořila atmosféra oxidu uhličitého, dusíku a vodních par. Před 4 mld. lety klesla teplota ovzduší natolik, že se vodní páry srážely do kapek – několik dalších milionů let pršelo. Když se zemský povrch ochladil, vytvořily se oceány. Souvislá vrstva oblačnosti se roztrhla a na Zemi poprvé zasvítilo Slunce. Otevřela se nová kapitola – období života. Už nejstarší zachované horniny obsahují zkamenělé mikroorganismy. Byly jednobuněčné a žily ve vodě. Mnohobuněčné organismy vznikly před 570 miliony let a obratlovci před 520 miliony let. Před 500 miliony let se nad hladinu vynořila souvislá pevnina, zv. Pangea. Na tuto souš život vystoupil poprvé před 380 miliony let a našel tam prostor pro další vývoj. Před 150 miliony let se Pangea začala rozpadat na kontinenty a tento proces probíhá dodnes.
Charakteristické údaje
Hmotnost 1 (??)
Průměr 12 756,3 km
Hustota 5515 kg/m3
Povrchová teplota +15-20 °C (min -88/ max 58)
Doba otočení kolem osy 23,934 h
Odklon rotační osy od kolmice k dráze 23,45°°
Přitažlivost na povrchu 1
Doba oběhu kolem Slunce 365,24 d
Velká poloosa dráhy 1,00000011 AU (149,597,890 km, 147,1-125,1 mil. km)
Excentricita 0,01671022
Inklinace 0,00005°
Počet měsíců 1