Jsou ptáci přežívající skupinou dinosaurů? Vzniklo jejich opeření původně k ochraně tělesné teploty, pro potřeby vnitrodruhové či mezidruhové komunikace nebo jako vábnička samce k upoutání samice, a teprve mnohem později bylo využito k letu?
Čím dál tím víc paleontologů je o tom na základě posledních nálezů z Číny přesvědčeno. Malá skupina však stále oponovala. Měla zatím jeden silný argument. Objev prvního z autorů tohoto článku, který bude zveřejněn a podrobně zdokumentován v červencovém čísle prestižního amerického odborného časopisu Journal of Experimental Zoology (Part B: Molecular and Developmental Evolution), tento argument vyvrací. Po souhlasu redakce Journalu jsou čtenáři 21. STOLETÍ prvními na světě, kteří se s tímto objevem mohou v předstihu seznámit.
Opeřené překvapení z Číny
Paleontolog Dr. Mark Norell z Amerického muzea přírodních věd v New Yorku nedávno prohlásil: „Fosílie (zkameněliny) opeřených nelétavých dinosaurů, nalezené v poslední době v Číně, mění radikálně náš pohled na tato zvířata. Ukazují na to, že pokročilí teropodi (draví dinosauři pohybující se po zadních) vypadali zřejmě mnohem víc jako fantastičtí ptáci než obrovští ještěři.“ Co ho vedlo k tomuto závěru?V současné době jsou známé opeřené formy již v pěti různých čeledích neptačích dinosaurů. Jsou mezi nimi drobné druhy zhruba velikosti vrány i mnohametroví obři čeledi Therizinosauridae s obrovskými drápy dlouhými až 80 cm, z nichž největší je devítimetrový Therizinosaurus cheloniformis. Opeřené formy neptačích dinosaurů byly nalezeny i jinde (např. patagonský rod Unenlagia, jehož jediný dosud známý druh byl dlouhý asi 2,5 m), většina těchto nálezů, které v poslední době tak radikálně mění náš pohled na dinosaury, však pochází z čínské provincie Liaoning. Rozbor důvodů, které právě zde vedly k mimořádně kvalitní fosilizaci drobných kostřiček (proměně v nerostnou hmotu) i zachování struktury opeření těchto jedinců, což je v paleontologii raritou, by byl rovněž zajímavý, přesahuje však již rámec tohoto článku.
Je jich už jen hrstka, ale tím hlasitěji křičí
Na základě výše uvedených faktů by se mohlo zdát, že o vývojové spojitosti ptáků s dinosaury nemůže být pochyb. Navíc to není pouze opeření, které je spojuje, ale i kosterní znaky. Paleontolog Gauthier prokázal, že existuje přes 120 znaků na kostře, které jsou společné jen ptákům a teropodním dinosaurům a které nemá žádná jiná skupina obratlovců. Na druhé straně všechny společné znaky tekodontů a ptáků nebo krokodýlů a ptáků, což jsou dvě skupiny, od nichž se dříve podle některých hypotéz rovněž vznik ptáků odvozoval, jsou zastoupeny i u dinosaurů. Je dobře známo i to, že některé fosílie archaeopteryxe, u nichž nebylo opeření patrné, byly dlouho považovány za pozůstatky malých dravých dinosaurů. Přesto existuje malá skupina paleontologů, která nesouhlasí s tím, že by ptáci na teropodní dinosaury vývojově navazovali. U prvních nálezů výše zmíněné skupiny čínských fosílií odmítali uznat, že tito tvorové byli porostlí peřím, později pod tíhou dalších objevů couvli k prohlášení, že se v těchto případech nejednalo o teropodní dinosaury, ale o nelétavé ptáky. Posledním argumentem v tomto směru byla pro ně skutečnost, že neexistoval nález opeření u teropodního dinosaura, který žil před archaeopteryxem. (Stáří archaeopteryxe je cca 145 milionů let, čínské nálezy z provincie Liaoning jsou asi o 20 milionů let mladší). Od července letošního roku, kdy bude oficiálně publikován výše zmíněný objev prvního z autorů tohoto článku, však tento argument přestane platit.
Opeřenec starý 200 milionů let
Všechno začalo novým prověřením a vyhodnocením 150 let starého polozapomenutého fosilního otisku nohou a pánevní oblasti malého teropodního dinosaura ze spodní doby jurské, jehož stáří bylo určeno na 200 milionů let. Exemplář je označen číslem PMNH-EHC 1/7 a nachází se ve sbírce Edwarda Hitchcocka v přírodopisném muzeu Pratt v Amherstu ve státě Massachusetts v USA. Zvíře sedělo v bahně vzpřímeně, otisky předních končetin nejsou patrny. Zato otisk kontaktu pánevní oblasti s podkladem je velmi dobře zachován. Ocas byl zdvižen a podkladu se nedotýkal. Teropod neseděl v rovnovážné poloze, ale tělo bylo skloněno k levé straně, jak o tom svědčí také více vybočená stopa levé nohy. A právě na okrajích levé strany pánevní oblasti se nejlépe zachovaly otisky primitivního opeření, i když jsou patrny i na straně pravé. Jsou vytvářeny postupnou řadou vláken, ve většině případů spojených v chomáčích, někdy i překřížených. Mezi nimi je možno rozeznat mělké podélné prohlubně představující malé kanálky odtékající vody, vytlačené z podkladu vahou usedajícího zvířete. Na několika místech vláknitých struktur jsou patrné stopy shluků vodních kapek, stékajících z promočeného zvířete. Z charakteru těchto otisků i jejich uspořádání je patrno, že se jedná o primitivní peří, jak o tom svědčí nejen srovnání s odpovídajícími otisky u čínských nálezů, ale i blízká příbuznost s prachovým peřím embrya současného pštrosa krátce před vylíhnutím. Toto peří odpovídá i druhému vývojovému stupni rozřasení pera podle vývojového scénáře paleontologa Pluma. Jde tedy o nejstarší dokladový exemplář opeřeného teropodního dinosaura, o celých 55 milionů let staršího než archaeopteryx. Vývoj peří není tedy spojen se schopností létat a předchází ji o několik desítek milionů let. Objev potvrzuje i endotermii (teplokrevnost) dinosaurů a skutečnost, že v jedné ze svých vývojových větví, kterou nazýváme ptáky, přežívají dodnes.
Podvod s chybějícím článkem
Současné horečnaté snahy paleontologů objevit co nejvíce fosílií dokazujících přímou vývojovou vazbu neptačích teropodů na ptáky i faktu, že se za hledané fosílie platí až nepřiměřené finanční částky, využil nedávno podnikavý čínský podvodník z Liaoningu a pohotově vyrobil „chybějící článek“ této vývojové linie. Slepil k sobě horní polovinu těla starobylého ptáka Confuciornis sanctus a dolní část blíže neurčeného teropoda z čeledi Dromaeosauridae a svůj „objev“ propašoval za drahé peníze do USA. Přes určité pochybnosti a připomínky některých paleontologů byl takto vzniklý exemplář ve spěchu nazván Archaeorapror liaoningensis a s velkou slávou publikován i s velkou fotografií v listopadovém čísle ročníku 1999 prestižního časopisu National Geographic. Krátce potom byl podvod odhalen. Důkaz, že zásada dvakrát měř a jednou řež platí i v paleontologii.
Jaké opeřené dinosaury již v Číně našli?
S mimořádně významným nálezem čtyřkřídlého dinosaura Microraptor gui z čeledi Dromaeosauridae, který se pohyboval jen klouzavým letem a nebyl ještě schopen létat aktivně, jsme se již v 21. STOLETÍ seznámili. Ve stejné oblasti Číny však bylo nalezeno i několik nelétavých opeřených dinosaurů, jako např. compsognathid Sinosauropteryx prima, oviraptosaur Caudipteryx zoui, dromaeosaurid Sinornithosaurus millenii (popsaný na počest končícího 2. tisíciletí), therizinosaurid Beipiaosaurus inexpectus, alvarezisaurid Shuvuuia deserti a zástupci některých dalších rodů a druhů, z nichž někteří nejsou dosud popsaní. Kromě nich zde byli nalezeni v dobře zachovalém stavu i skuteční ptáci.
Opeřená monstra
Vzhledem k prokázanému opeření starších vývojových forem, které ve skupině teropodů časově předcházely obrovské dravé formy, jako např. rody Tyrannosaurus, Tarbosaurus, Albertosaurus aj., domnívají se četní paleontologové, že přinejmenším mláďata těchto obrů byla také opeřená, stejně tak jako dospělí jedinci, žijící v chladných oblastech poblíž pólů (např. nález tyrannosaurida u řeky Colville na severu Aljašky). „Kdyby se točilo pokračování Jurského parku dnes,“ prohlásil přední kanadský paleontolog Phil Currie, „byla by tam mláďata tyranosaurů opeřená!“