Rakovina je u dospělé populace druhou nejčastější příčinou úmrtí (po kardiovaskulárních chorobách) a Česká republika patří, vzhledem k výskytu onkologických onemocnění, k celosvětovým rekordmanům.

Proto se vědci a nejen na národní úrovni, ale i mezinárodní skupiny, věnují intenzivnímu výzkumu v oblasti léčby zhoubných nádorů, aby v budoucnu pomohli zvrátit tato tragická data..

Ilustrační foto

Při zmínce o laserových aplikacích a urychlovačích částic napadne většinu lidí velký Hadronův urychlovač, který je umístěn hluboko v srdci Alp mezi Švýcarskem a Francií, nebo laser ELI, nový přístroj sloužící vědcům v novém výzkumném centru v Břežanech nedaleko Prahy.

Urychlovače částic ale nejsou čistě vědeckými přístroji. Velké naděje jsou vkládány do využití Hadronové terapie v oblasti léčby rakoviny. Projekt vedený Liverpoolskou univerzitou spojil ke společné práci a výměně zkušeností více než 40 mladých vědců, kteří měli v průběhu studia urychlovačů možnost pracovat pod vedením expertů a vědců různých specializací z předních světových výzkumných center, univerzit, ale i zástupců specializovaných obchodních firem.

Zjištění, ke kterým došli, a s nimi ruku v ruce jdoucí potenciální dopad do praxe, jsou ohromující: kromě využití urychlovačů v rozličných průmyslových odvětvích mohou být tyto obří stroje v budoucnu též užitečnými pomocníky v oblasti péče o zdraví a léčbě rakoviny díky možnosti selektivně cílit pouze na nádorové buňky.  Jde o přístroje, mající široké potenciální využití napříč obory, díky nimž budeme jednou schopni porozumět struktuře biomolekul, jako jsou proteiny a další chemické sloučeniny, měřit tlak v tryskových motorech nebo vytvářet úplně nové materiály.

Obří urychlovač nadějí pro rezistentní nádory

První výsledky klinických studií ukazují, že tzv. Hadronová terapie může být potenciální alternativou pro léčbu nádorových onemocnění, zejména pak nádorů rezistentních ke konvenční radioterapii.

A to při minimu negativních vedlejších účinků a bez poškození tkání v okolí nádorů. Co je však nevýhodou této metody, je stávající velikost a cena přístroje. A právě tyto faktory byly hlavní výzvou projektu LA3-NET, který probíhal pod hlavičkou vědeckých programů s názvem Marie Skłodowska-Curie Initial Training Network (ITN) a kterého se, vedle vědců z dalších zemí, zúčastnili také mladí čeští badatelé. “Záměrem našeho projektu LA3-NET bylo naučit mladé vědce, jak propojit znalosti v oblasti laserových technologií spolu s urychlovači částic,” popsal profesor Carsten Welsch, koordinátor celého projektu záměr, s nímž do výzkumu vstupovali.

“Právě to, že se nám podařilo propojit odborníky z celé Evropy ke spolupráci, může být rozhodujícím momentem v dalším osudu této moderní technologie. A co považuji za nejdůležitější, že nešlo pouze o teoretický projekt, ale o spolupráci, která již bezprostředně po skončení projektu přinesla mezinárodní partnerství i spolupráci vysoce specializovaných společností z oblasti byznysu.”.

Foto: hadronový urychlovač – zdroj wikipedia

Odborníkem, který se projektu LA3-NET také účastnil, je zástupce české společnosti FOTON, vyrábějící vysoce specializované součástky pro vědecké účely. “Pozvání k účasti na projektu oceňuji a již dnes mohu říct, že participace v tak zajímavém podniku nebudu nikdy litovat,“ říká Jaroslav Moravec, generální ředitel společnosti FOTON. “Byla to fascinující zkušenost.

Měl jsem možnost potkat velmi zajímavé lidi a již nyní i v naší firmě vidíme výsledky. Od jeho ukončení jsme podepsali několik mezinárodních kontraktů na vývoj specializovaných součástek a dílů pro vědecké účely.

A samozřejmě velice pozitivní bylo, že projekt poskytl zároveň prostor mladým vědcům, kteří pak mají větší motivaci pracovat na poli vědy a rozvíjet dále aktuální znalosti a vědomosti,” shrnul zkušenosti s projektem LA3-NET Moravec. “Mají-li šanci potkat se s opravdu motivovanými lidmi žijícími vědou, pak je lehké vzbudit vášeň pro vědu i v mladých lidech a studentech,” připojil k hodnocení projektu polský spolupracovník Kamil Nowacki. I pro profesora Welsche je klíčové inspirovat především mladou generaci.

Proto již léta spolupracuje se školami ve svém okolí a i tato část byla zakomponována do projektu: “Nikdy není příliš brzy začít učit děti přemýšlet vědecky a vlastně logicky. Otázky, které dostávám téměř při každé návštěvě základní školy od samotných dětí, jsou překvapující.

Jsou vlastně důkazem toho, že dítě již ve velmi raném věku je schopné dojít k obdivuhodným závěrům,“ řekl Welsch.

K době, kdy budeme schopni plně využít potenciál konvenčních urychlovačů částic, vede ještě dlouhá cesta. Bude to vyžadovat další roky studia a tvrdé práce, ale odborníci jsou již nyní přesvědčeni, že úsilí za to jednoznačně stojí.

Mladí vědci, kteří byli součástí vědeckého projektu LA3-NET, mohou být právě těmi, kteří přinesou revoluční řešení i průlom v oblasti postupů léčby rakoviny do zdravotnických zařízení v České republice a s tím spojený zvrat v léčbě měnící zásadně statistiky přežití Čechů s onkologickým onemocněním.

Redakčně upravená tisková zpráva.