Jako skutečná učebnice ekologie krajiny může sloužit snímek centrální části afrického kontinentu, pořízený koncem loňského roku speciálním přístrojem MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradoometer), umístěným na AQUA satelitu NASA.
Zachycuje jak geologické poměry, vývoj krajiny, tak lidské zásahy a ovlivňování celého ekosystému. V horní (severní) části je pouze moře písku a kamení, tedy poušť Sahara. V levé střední části je dobře viditelné jezero Čad podané ve smaragdové barvě. V dolní části snímku, tedy na jihu kontinentu je vidět kouř z hořících požárů, nejspíše založených zemědělci. Mezi hranicí Sahary a jižní oblastí zelené savany je přechodný pás vegetace, zvaný Sahel, podaný v hnědozelené barvě. Sahel je ekosystém nesmírně citlivý na lidské zásahy, ve kterém rok od roku ubývá dešťových srážek. Na vině je člověk, který oblast zemědělsky využívá tisíce let pro pastvu a pěstování plodin, přičemž likviduje křehkou vegetaci. Následkem je dezertifikace, čili rozšiřování pouště.
Obrovská prašná bouře, jejíž závoj, táhnoucí se od jezera Čad vidíme v horní polovině snímku, má místo svého zrodu v části bývalého dna jezera, tzv. Bodele Deprese, která je dnes největším zdrojem jemného prachu na světě.
Jezero Čad umírá
Čad, jedno z nejvýznamnějších jezer ve středu Afriky, připomínající dnes jen větší louži, mělo před 5 – 10 000 roky svoji hladinu až o 120 metrů výše nad mořskou hladinou, než dnes. Jen za posledních 35 let se jezero zmenšilo o 95%! Vědci to zdůvodňují lavinovým efektem, kdy se plocha rychle zmenšuje intenzívním využíváním vody k zavlažování a likvidací vegetace, která by pomohla recyklovat vodu zpět do atmosféry. Důsledkem jsou nižší srážky a další snižování hladiny jezera. Jeho postupný zánik je už dnes katastrofou pro okolní země Nigérii, Čad a Kamerun.