Domů     Medicína
Vyléčíme Parkinsonovu chorobu?
21.stoleti 18.3.2005

Vědci si již dlouhou dobu lámou hlavu nad problémem, jak vyléčit nebo nahradit poškozené či odumřelé mozkové buňky, aby se plně obnovila jejich funkce. Teď však pacientům s touto chorobou svitla naděje.Vědci si již dlouhou dobu lámou hlavu nad problémem, jak vyléčit nebo nahradit poškozené či odumřelé mozkové buňky, aby se plně obnovila jejich funkce. Teď však pacientům s touto chorobou svitla naděje.

Parkinsonova choroba je jedním ze závažných onemocnění, které postihuje mozek. Způsobuje pomalé odumírání mozkových buněk, které produkují dopamin, chemickou látku nezbytnou pro přenos informací mezi mozkem a ostatními částmi těla. V současné době neexistuje proti této chorobě žádná prevence a úplné vyléčení Parkinsonovy choroby je také prakticky nemožné.

Svitla naděje!
Přibližně před patnácti lety se pokusili švédští lékaři implantovat do mozku pacientů s Parkinsonovou chorobou buňky, které produkují dopamin u lidských zárodků. Léčba u většiny pacientů sice zlepšila jejich pohybové schopnosti, ale nikdy neodstranila všechny obtíže.
O pět let později vědci zjistili, že se mezi mozkovými buňkami lidského zárodku „skrývají“ i tzv. kmenové buňky, které jsou schopny se přetvořit v přesně takový typ buňky, jaké tělo potřebuje.   Proběhla sice celá řada úspěšných pokusů na hlodavcích, ale nebylo dosud ověřeno, zda by tento způsob léčby mohl být úspěšný i u člověka.

Zachráníme mozek?
Vědci z japonské Kyoto University nedávno odebrali opicím mozkové kmenové buňky a následně je transplantovali opicím, které trpěly stejnými příznaky jako lidé s Parkinsonovou chorobou. Transplantované buňky v jejich mozku pracovaly podle předpokladů a velmi výrazně zredukovaly symptomy choroby. Výsledky japonského výzkumu jsou významným posunem k možnosti transplantace mozkových kmenových buněk i lidským pacientům.
Zatím poslední výsledky výzkumů v této oblasti prokazují, že v lidském hippokampu, což je část mozku, která řídí paměť a učení, se buňky regenerují. Překvapující je i zjištění, že opicím, konkrétně makakům, se buňky v nejsložitější mozkové oblasti neustále obnovují.

Nemoc starců?
Parkinsonova choroba přichází nejčastěji ve stařeckém věku. Toto nervové onemocnění je charakterizováno zejména pozvolně se rozvíjející svalovou ztuhlostí, zpomaleným pohybem a klidovým třesem prstů na rukou, který se zmírňuje při mírném pohybu a ve spánku může zcela zmizet. Onemocnění je způsobeno úbytkem pigmentových buněk v mozkových gangliích (tj. shlucích nervů). Může se objevit i za mnoho let po prodělaném virovém zánětu mozku, po otravách manganem, oxidem uhelnatým či methylalkoholem, po dlouhodobé aplikaci antidepresiv nebo narkotik. Jsou popisovány i případy poúrazové, souvislost s rozvojem aterosklerosy a jisté příčiny lze najít i v nedostatečné činností jater a pohlavních žláz. Rozvíjející se chorobu dále zhoršuje fyzická a duševní únava. Později se přidává i třes dolních končetin, čelisti, jazyka, víček a čela. Na obličeji pak vzniká jakási „maska“, která se projevuje ztuhlostí mimického svalstva a ztíženou mluvou. Pacient je obvykle málo pohyblivý, pomalý, šourá se a dělá krátké krůčky. Trpí depresemi, má pocit méněcennosti a často pláče.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Medicína Zajímavosti 26.12.2025
Vitamin D plní v lidském těle mnoho důležitých funkcí, jeho nedostatek je spojován s řadou zdravotních problémů, včetně zvýšeného rizika některých typů rakoviny a autoimunitních nemocí. Ví se, že existuje i souvislost mezi vitaminem D a zdravím srdce. Nyní se odborníci snažili zjistit, zda jeho suplementace může bránit rozvoji infarktu… Vitamin D má na tělo […]
Medicína Zajímavosti 25.12.2025
Věděli jste, že při tetování nezanecháváte stopu jen na kůži, ale také na imunitním systému? Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří […]
Medicína 22.12.2025
Úloha červených a bílých krvinek je v rámci fungování našeho organismu klíčová. První se starají třeba o transport kyslíku, druhé mají obrannou funkci. Krevní destičky jsou zase důležité při zastavení krvácení. Aby všechno klapalo, jak má, musí být destiček a krvinek dostatek. Vznikají při takzvané krvetvorbě. A právě na krvetvorbu se soustředili čeští vědci. Experti […]
Medicína Zajímavosti 19.12.2025
Mnoho psychiatrů se po celá desetiletí domnívalo, že z ADHD neboli poruchy pozornosti s hyperaktivitou lze vyrůst. Nyní se ukazuje, že se mýlili. U řady osob porucha přetrvává až do dospělosti, mnoho dalších je naopak diagnostikováno až jako dospělí. Je však pravdou, že se příznaky AHDH s přibývajícím věkem mění. Kdy se nechat vyšetřit? Podle […]
Medicína Objevy 15.12.2025
Alkohol škodí zdraví – to je známá věc. Při metabolickém procesu v játrech z něj vzniká acetaldehyd. O něm se dá říct ledacos, ale určitě ne to, že je nám prospěšný. Koneckonců jde o toxickou látku. Tělo se s ním musí nějak vypořádat a svým způsobem po něm uklidit. Tým odborníků z Ústavu organické chemie […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz