Domů     Medicína
Vyléčíme Parkinsonovu chorobu?
21.stoleti 18.3.2005

Vědci si již dlouhou dobu lámou hlavu nad problémem, jak vyléčit nebo nahradit poškozené či odumřelé mozkové buňky, aby se plně obnovila jejich funkce. Teď však pacientům s touto chorobou svitla naděje.Vědci si již dlouhou dobu lámou hlavu nad problémem, jak vyléčit nebo nahradit poškozené či odumřelé mozkové buňky, aby se plně obnovila jejich funkce. Teď však pacientům s touto chorobou svitla naděje.

Parkinsonova choroba je jedním ze závažných onemocnění, které postihuje mozek. Způsobuje pomalé odumírání mozkových buněk, které produkují dopamin, chemickou látku nezbytnou pro přenos informací mezi mozkem a ostatními částmi těla. V současné době neexistuje proti této chorobě žádná prevence a úplné vyléčení Parkinsonovy choroby je také prakticky nemožné.

Svitla naděje!
Přibližně před patnácti lety se pokusili švédští lékaři implantovat do mozku pacientů s Parkinsonovou chorobou buňky, které produkují dopamin u lidských zárodků. Léčba u většiny pacientů sice zlepšila jejich pohybové schopnosti, ale nikdy neodstranila všechny obtíže.
O pět let později vědci zjistili, že se mezi mozkovými buňkami lidského zárodku „skrývají“ i tzv. kmenové buňky, které jsou schopny se přetvořit v přesně takový typ buňky, jaké tělo potřebuje.   Proběhla sice celá řada úspěšných pokusů na hlodavcích, ale nebylo dosud ověřeno, zda by tento způsob léčby mohl být úspěšný i u člověka.

Zachráníme mozek?
Vědci z japonské Kyoto University nedávno odebrali opicím mozkové kmenové buňky a následně je transplantovali opicím, které trpěly stejnými příznaky jako lidé s Parkinsonovou chorobou. Transplantované buňky v jejich mozku pracovaly podle předpokladů a velmi výrazně zredukovaly symptomy choroby. Výsledky japonského výzkumu jsou významným posunem k možnosti transplantace mozkových kmenových buněk i lidským pacientům.
Zatím poslední výsledky výzkumů v této oblasti prokazují, že v lidském hippokampu, což je část mozku, která řídí paměť a učení, se buňky regenerují. Překvapující je i zjištění, že opicím, konkrétně makakům, se buňky v nejsložitější mozkové oblasti neustále obnovují.

Nemoc starců?
Parkinsonova choroba přichází nejčastěji ve stařeckém věku. Toto nervové onemocnění je charakterizováno zejména pozvolně se rozvíjející svalovou ztuhlostí, zpomaleným pohybem a klidovým třesem prstů na rukou, který se zmírňuje při mírném pohybu a ve spánku může zcela zmizet. Onemocnění je způsobeno úbytkem pigmentových buněk v mozkových gangliích (tj. shlucích nervů). Může se objevit i za mnoho let po prodělaném virovém zánětu mozku, po otravách manganem, oxidem uhelnatým či methylalkoholem, po dlouhodobé aplikaci antidepresiv nebo narkotik. Jsou popisovány i případy poúrazové, souvislost s rozvojem aterosklerosy a jisté příčiny lze najít i v nedostatečné činností jater a pohlavních žláz. Rozvíjející se chorobu dále zhoršuje fyzická a duševní únava. Později se přidává i třes dolních končetin, čelisti, jazyka, víček a čela. Na obličeji pak vzniká jakási „maska“, která se projevuje ztuhlostí mimického svalstva a ztíženou mluvou. Pacient je obvykle málo pohyblivý, pomalý, šourá se a dělá krátké krůčky. Trpí depresemi, má pocit méněcennosti a často pláče.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Medicína 18.8.2025
Účinný boj proti zhoubným nádorům! To je téma, kterým se zabývají mnohé vědecké týmy po celém světě. Mezi nimi také mezinárodní tým v čele s experty z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Ten přišel s inovátorskou metodou, jak dostat toxického „ničitele“ rakovinných buněk jen tam, kam je určen Celé to funguje na principu […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz