Panorama

Jazyk a hudbaExistuje prokazatelná souvislost? Na otázku, zda jsou hudební skladatelé ovlivnění svým mateřským jazykem, odpověděli vědci z amerického Ústavu neurověd Univerzity v Jolle.

Výsledkem analýzy, která po hudební stránce analyzovala francouzštinu a angličtinu a zároveň skladby francouzského skladatele Clauda Debussyho a Angličana Edwarda Elgara, je zjištění, že mezi jazykem a hudbou existuje velmi těsný vztah. Podle vědců se však jako „muzikálnější“ jeví angličtina.

Zločinnost mládeže se zvyšuje
Mohou za to komplikace při porodu?

Jedna ze studií Francouzské lékařské akademie zjistila, že problémy novorozenců s dýcháním při porodu může mít i jiné následky, než jsme si do této chvíle mysleli. U deseti až patnácti procent dospívajících, kteří byli vystaveni v průběhu porodu nedostatku vzduchu a přežili traumatický šok, se totiž postupně rozvíjejí znatelné následky. Zatím co v dětství mohou být jen hyperaktivní, v dospívání se u nich mohou projevit násilnické sklony.

Sopky ovlivňují globální ekosystém
Hrozí nám doba ledová?
Z různých výzkumů a pozorování vyplývá, že sopečná aktivita ve formě velkých sopečných výbuchů významným způsobem ovlivňuje teplotu naší planety. Např. sopečná aktivita indonéského vulkánu Tambora, ke které došlo v průběhu 10. – 11. dubna 1815, zapříčinila snížení teploty na naší planetě až o 1,5 stupně Celsia a k podobnému efektu došlo i v roce 1991 při výbuchu sopky Pinatubo na Filipínách. Při těchto erupcích se podle odhadů vědců dostalo v průběhu 24 hodin do atmosféry zhruba 100 – 115 krychlových kilometrů sopečného materiálu. K citelnému zamoření ovzduší Země stačí však mnohem méně.

Polymer z citrusů
Nahradí pomerančové slupky ropu?
Profesor Geoffrey Diates z americké Cornell University vyvinul se svým týmem katalyzátor, s jehož pomocí je možné připravit novou polymerní látku, tzv. polylimonen karbonát. to z oxidu uhličitého a limonenu, který je hlavní složkou oleje vylisovaného z citrusových slupek. Nová sloučenina svými vlastnostmi připomíná polystyren a výhodou je, že výchozí surovinu k její přípravě není ropa.
Využití limonenu posledních letech výrazně vzrostlo nejen kvůli jeho příjemné pomerančové vůni. Používá se též jako rozpouštědlo anebo přísada do barev, čistících prostředků a sprejů. Za zmínku stojí i fakt, že se vyskytuje ve dvou formách d- a l-, přičemž po pomerančích voní pouze d-limonen. Jeho l-forma, ač má stejné chemické složení a stejnou strukturu, pouze s jiným prostorovým uspořádáním, voní spíše jako terpentýn.

Co bylo příčinou prudkého oteplení?
Oxid uhličitý!

Náhlé oteplení o 5 – 10 stupňů Celsia, ke kterému došlo před 55 miliony let a které trvalo přibližně 200 000 let, bylo pravděpodobně způsobeno rychlým uvolněním 1,5 teratuny oxidu uhličitého, který se jednak rozpustil v oceánech a zároveň pronikl i do atmosféry. Velké množství tavenin zemského pláště bohatých na uhlík způsobilo v severovýchodním Atlantiku uvolnění methanu, který pronikl do vody a do atmosféry stovkami průduchů, vzniklých poruchami a posuny tektonických desek. Oxid uhličitý vznikl zřejmě oxidací hydrátů methanu.
 
Vědci jsou na cestě k vakcíně proti AIDS
Pomůže při léčbě opičí protein?
Vědci z londýnského National Institute of Medical Research identifikovali u opic makak rhesus gen, který je chrání před vznikem onemocnění AIDS poté, co byly infikovány virem HIV. Gen pojmenovaný Trim 5 alpha produkuje protein, který brání viru HIV v množení – avšak pouze u opice. Drobná mutace tohoto genu u člověka způsobuje, že vzniká nepatrně odlišná, neúčinná bílkovina. Lidské buňky se však v stanou resistentní vůči AIDS, pokud je jim dodán opičí protein.

Dvojitá zkamenělina
Láva zakonzervovala i bakterie

Poměrně velké překvapení čekalo na paleontology z americké Ohio State University, zkoumající elektronovým mikroskopem zkameněliny drobných členovců, které nalezli v horách Antarktidy. Fosilie členovců jsou totiž jakoby složeny z ještě drobnějších zkamenělin bakterii. Před 180 miliony let si pravděpodobně bakterie pochutnávaly na tělíčcích uhynulých členovců, když drobná jezírka, ve kterých vše probíhalo, překryla vrstva lávy. Bakterie pak absorbovaly minerály ze svého okolí a samy zkameněly. Tak vznikly neobvyklé fosilie organismů, například právě členovců, bez pevných schránek.

Křemíkový laser skutečností
Izraelsko-americký výzkum přinesl své výsledky
Nevýhodou křemíku, který je nejrozšířenějším a zároveň také nejlevnějším materiálem v elektronice, je, že nedostatečně propouští světelné záření. Propojení elektroniky a fotoniky na jednom levném křemíkovém čipu díky tomu nebylo možné a bylo nutné využít  výrazně dražší materiály jako arsenik galitý a fosfor inditý. Přibližně 15 let staré experimenty s UV zářením vybuzenou fluorescencí elektrochemicky leptaného křemíku sice dokázaly tento prvek pěkně oranžově rozzářit kvůli nanostrukturám vzniklým na jeho povrchu, avšak k praktickým aplikacím to nevedlo. Nyní však skupina amerických a izraelských fyziků zhotovila čistě křemíkový infračervený laser pracující na základě Ramanova jevu na vlnové délce 1669,5 nm.

Umělá chrupavka?
K použití v praxi do pěti let!
Chrupavky se po úrazech hojí velmi obtížně, což vedlo k řadě výzkumů v této oblasti. Zajímavý přípravek, který  by mohl pomoci při léčbě takových zranění, vyvíjejí na Harvard Medical School. Jde o kapalinu, která obsahuje chrupavku produkující buňky v chemicky modifikované hyaluronové kyselině. Ta představuje důležitou součást chrupavčitých tkání. Do směsi se přidává i iniciátor polymerace citlivý na světlo a tento přípravek je následně vpraven na místo, kde je chrupavka poškozena. Po osvícení ultratifalovým světlem kapalina polymeruje, tj. ztuhne. Vznikne tak něco, co se dá označit jako umělá chrupavka. Polymer se časem rozloží a nahradí jej plnohodnotná chrupavčitá tkáň. Očekává se, že by tato metoda mohla být zavedena do klinické praxe již během následujících pěti let.

Tajemství vzniku kukuřice poodhaleno
Přesný mechanismus však není znám

Biologům z americké University of California v San Diegu podařilo odhalit gen, který je zodpovědný za vznik kukuřice. Kukuřice (Zea mays) vznikla asi před 7 000 lety z traviny zvané teosint (Zea diploperennis), rostoucí divoce v mexickém pohoří Sierra Madre. Na rozdíl od jiných kulturních plodin však neznáme žádné mezistupně. Gen řídící větvení rostliny můžeme u teosintu najít v mnoha různých variantách, kukuřice má však jen jednu jedinou. Ačkoliv dosud neznáme přesný způsob domestikace, je zřejmé, že vznik jedné varianty genu větvení rostliny změnil divoký teosint na kulturní kukuřici, která si s ním není podobná ani vzhledem a navíc se bez pomoci člověka nemůže vůbec rozmnožovat. V průběhu domestikace totiž kukuřice ztratila schopnost uvolňovat semena z palice.

Srdce v ohrožení?
I nízká úroveň radiace škodí!
Jak se zdá, i nízká úroveň radiačního záření může mít souvislost se vznikem srdečních onemocnění. Některé dřívější lékařské studie již naznačovaly, že i nepatrná radiace by mohla u některých lidí způsobovat kardiovaskulární choroby. Geoffrey Howe se svým týmem z Kolumbijské univerzity v New Yorku zkoumal příčiny úmrtí 53 698 zaměstnanců, kteří pracovali na 52 amerických jaderných elektrárnách v průběhu let 1979 – 1997. Howe analyzoval celkové množství, a to i nepatrného ozáření, kterému byli vystaveni. V rámci tohoto výzkumu nenašel souvislost mezi vystavením radiaci a úmrtním na rakovinu, avšak určitou souvislost mezi působením radiačního záření a úmrtím na choroby srdce prokázal.

Toxiny útočí!
Bakterie zkoumají své okolí
Výzkumy ukazují, že bakteriální buňky komunikují se svým okolím více, než se vědci doposud domnívali. Např. bakterie Enterococcus faecalis, která odolává většině antibiotik, někdy produkuje velmi nebezpečný toxin, který je smrtelný jak pro lidské buňky, tak i pro některé jiné bakterie. Donedávna však nebylo jasné, jaký mechanismus spouští tvorbu tohoto toxinu. Poslední zkoumání ukázalo, že Enterococcus faecalis vypouští do svého okolí dvě látky, které se pevně váží jedna na druhou. První z nich se ale váže i na buněčný povrch všech cizích buněk v okolí, a to aniž jim jakkoliv škodí. Tím však nemůže reagovat s druhou sloučeninou, jejíž koncentrace v okolí v důsledku toho naroste. A právě dostatečná koncentrace této druhé látky v okolí buňky Enterococcus faecalis přináší informaci o sousedních buňkách a spouští tvorbu nebezpečného toxinu.

Vzniká největší dalekohled světa
Překoná i Hubblův kosmický teleskop!
 
Rekordně velký optický teleskop má mít zrcadlo o průměru 25,4 metru, přičemž ještě před nedávnem se zdálo, že průměr deseti metrů je zcela nepřekonatelný. Přístroj, který ponese jméno Velký Magellanův dalekohled (Giant Magellan Telescope), bude umístěn v severním Chile. Rozlišovací schopností překoná tento pozemský přístroj svého vesmírného kolegu, Hubblův kosmický teleskop, a to tak, že desetinásobně. Výstavba Velkého Magellanova teleskopu bude trvat přibližně jedenáct let a podle projektu by měl být dohotoven v roce 2016.

Pokrok v atomové silové mikroskopii
Vědci pronikají do buněčných jader!

Mikroskop typu AFM (Atomic Force Microscope), tj. zařízení, jež pomocí supertenké jehly ohmatá povrch v atomovém rozlišení, přestává být pouze prostředkem výzkumu, ale stává se výrobním nástrojem. V Nizozemí jej přeměnily na miniaturní plnící pero, která na zlatý povrh napíše monomolekulární vrstvu 1-oktadekanthiolu. Thiolová skupina –SH se pevně váže na zlatý povrch, což umožní provádět modifikace povrchu na molekulární úrovni. Jde o již dlouho známou techniku, avšak v tak miniaturním provedení, kdy jehla AFM mikroskopu vytvoří čáry o průměru 0,5 mikrometru, byla použita poprvé. Husarský kousek s AFM mikroskopem se podařil týmu Dr. Nakamury z japonského National Institute of Advanced Industrial Science and Technology. Hrotem AFM pronikli až do buněčného jádra, aniž buňku jakkoli poškodili. To znamená, že bude možné provádět operace s jednotlivou buňkou, např. odebírání či vkládání jednotlivých organel nebo makromolekul.

Pokročilá technologie výroby 
Toshiba zatočila s teplotní nestabilitou

Společnost Toshiba oznámila nový způsob potlačení teplotní nestability a ztrátového proudu v tranzistorech MOS, které se používají při výrobě čipů 45-nm technologií. Tradiční NiSi vrstva představuje tepelně velice nestabilní místo – vystavení této vrstvy teplu má za následek ztráty ve vedení proudu. Společnosti Toshiba se podařilo vyvinout metodu, jak této teplotní nestabilitě předcházet, a to tak, že před vytvořením NiSi vrstvy jsou do jejího povrchu implantovány fluorové ionty. Tato nová metoda navíc nevyžaduje žádné dodatečné výdaje, neboť implantaci fluorových iontů lze provádět s využitím stávajícího výrobního zařízení a bez jakýchkoliv vedlejších účinků zbytek výrobního procesu.

Češi učí informatiku v Nairobi
I tak může vypadat pomoc zemím třetího světa

V hlavním městě Keni, Nairobi, zahájeny kurzy práce s počítačem a internetem určené studentkám a profesorům střední dívčí školy z Uthiru, předměstí keňské metropole. Projekt, který probíhá pod patronací Mezinárodní telekomunikační unie a jeho praktickým uskutečněním je pověřena Česká republika a Ministerstvo informatiky, je realizován v učebnách Afrického telekomunikačního institutu. Jde týdenní praktické kurzy základů práce s počítačem a internetem, přičemž každého z těchto kurzů se zúčastní 6 profesorů a 14 studentek uthirské střední dívčí školy. Tento projekt je prvním svého druhu a měl by se stát základem pro další spolupráci Mezinárodní telekomunikační unie, ale i soukromých firem, s rozvojovými zeměmi v oblasti podpory informační společnosti. Z fondů Mezinárodní telekomunikační unie bylo rovněž financováno vybavení počítačové učebny a připojení uthirské střední dívčí školy k internetu. Projekt je konkrétním příkladem naplňování závěrů Světového summitu o informační společnosti Organizace spojených národů, který za závažný označil problém nerovného přístupu zemí severu a jihu k informačním technologiím a vyzval vyspělé země, aby se tuto nerovnováhu snažily řešit. Jen méně než tři procenta z celkového počtu obyvatel afrického kontinentu mají totiž přístup k telekomunikační síti. Rozvoj informačních a komunikačních technologií je přitom úzce svázán s problematikou svobodného přístupu k informacím.

Čtvrtina obyvatel ČR má doma připojení k internetu
Podíl uživatelů internetu roste

Z pravidelného výzkumu společnosti Factum Invenio vyplynulo, že celkem 24 % obyvatel ČR starších 15 let má přístup k internetu z domova. Tento podíl plynule roste – za poslední tři roky došlo k nárůstu o více než 100% (z 11 na 24 %). Internet doma využívají zejména mladí lidé, studenti, podnikatelé, vysokoškolsky vzdělaní a lidé s vyššími příjmy. I přes výrazný pokles v posledních měsících zůstává nejvyužívanějším způsobem připojení k internetu z domova klasické vytáčené připojení. Výše nákladů domácích uživatelů internetu na připojení zůstává dlouhodobě poměrně stabilní. Nejvíce, tj. více než třetina aktivních uživatelů utratí za domácí připojení k internetu částku v rozmezí 250 – 500 Kč, necelá třetina vydá měsíčně mezi 500 a 1000 Kč. Méně než 250 Kč za měsíc platí 16 % aktivních uživatelů, přičemž ve většině případů se jedná o uživatele využívající vytáčené připojení.

Úspěchy českých vědců
Obstojíme i v mezinárodní konkurenci!

Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, který je zároveň profesorem University of Nottngham ve Velké Británii, je jedním ze čtyřčlenného mezinárodního týmu fyziků, kteří oznámili pozorovaní spinového Hallova jevu. Tento fyzikální objev, učiněný v polovodičovém čipu s několik nanometrů tenkou vodivou vrstvou, otevírá v mikroelektronice novou a velmi atraktivní možnost zmagnetovat polovodič pomocí elektrického napětí. Na práci se spolu s Tomášem Jungwirthem podíleli  Jörg Wunderlich a  Bernd Kaestner z Hitachi Cambridge Laboratory ve Velké Británii  a  Jairo Sinova z Texas A&M University v USA. Hallovy jevy jsou známým pojem jak ve fyzice, tak i v řadě mikroelektronických aplikací. Jejich charakteristickým znakem je nahromadění elektrického náboje u hrany vodiče a s tím související vznik napětí napříč toku elektrického proudu. Spinový Hallův jev se liší tím, že místo elektrického náboje se na hraně indukuje magnetizace.
První teoretická práce o spinovém Hallově jevu se objevila již v roce 1971. Popisuje proudící elektrony, které v sobě nesou miniaturní magnet nazývaný spin a díky srážkám s nečistotami v materiálu jsou odkláněny k hraně vzorku, kde vytvářejí magnetizaci. V roce 2003 dva týmy, v jednom z nichž pracovali Sinova a Jungwirth, došly nezávisle na sobě k závěru, že ke zmagnetování může dojít i bez srážek. Wunderlich a Kaestner  vyvinuli pro měření spinového Hallova jevu mikročip, který umožňuje detekovat magnetizaci na hraně velmi tenké vodivé vrstvy pomocí zabudovaných svítících diod. Spolu s Jungwirthem a Sinovou pak v této speciálně navržené polovodičové struktuře spinový Hallův jev indukovali a analyzovali na základě měřené polarizace vybuzeného diodového záření.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Císařských řezů přibývá. Někdy je to zcela zbytečný zásah do těla

Císařských řezů přibývá. Někdy je to...

Za posledních patnáct let se počet provedených císařských řezů ve světě...
Plně autonomní automobily dostanou v USA zelenou

Plně autonomní automobily...

Přestože se to zdá nemožné, Spojené státy uvažují, resp. Národní správa...
Etna se sesouvá do moře

Etna se sesouvá do moře

Sicilská sopka Etna se postupně řítí do moře. Její pohyb je zatím...
Meteorit sloužil jako zarážka dveří!

Meteorit sloužil jako zarážka...

Po 80 let se na farmě v Edmore v Michiganu používal desetikilový kámen...
Včel kriticky ubývá. Proti smrtelným virům by je měla ochránit látka z hub

Včel kriticky ubývá. Proti smrtelným...

V poslední době kriticky ubývá včel. Jejich vymírání je způsobeno především znečištěným...
Významný objev izraelských archeologů

Významný objev izraelských...

Izraelští archeologové objevili nápis, který je asi 2000 let starý. Na nalezeném...
Byla objevena kresba stará 73 tisíc let

Byla objevena kresba stará 73...

Archeologové objevili v jihoafrické jeskyni Blombos předmět starý až 73...
Nové menší a výkonnější nabíječky pro elektromobily byly představeny

Nové menší a výkonnější nabíječky...

Vědcům z North Carolina State University se podařilo vyvinout zcela nový,...
Střevní elektrické generátory

Střevní elektrické generátory

V našich střevech byla potvrzena existence bakterií,  které vydávají...
Selfie, které zabíjí: Za posledních 6 let zemřelo při jeho pořizování přes 250 lidí

Selfie, které zabíjí: Za posledních 6...

Sociální sítě se jimi plní den co den a někteří v touze zaujmout více než jiní...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Znáte 7 nejposvátnějších míst na Zemi?

Znáte 7 nejposvátnějších míst na...

Víra a náboženství provázejí lidstvo od počátku věků. Jako projevení úcty proto...
Kdo jsou nejsilnější ženy světa?

Kdo jsou nejsilnější ženy světa?

Jestli si myslíte, že ženy jsou slabší než muži, po...
Jaký byl účel tetování ledového muže? Vědci předpokládají, že léčba

Jaký byl účel tetování ledového muže?...

Ledový muž Ötzi, starý více než 5000, let si stále střeží některá ze svých...
Extravagance na hlavě: Marie Antoinetta nosila v loknách i láhev s vodou

Extravagance na hlavě: Marie...

„Čepici, kuklu, helmu nebo hučku?“ Ať si narazím na hlavu cokoli,...
Jak včely vyrábějí med?

Jak včely vyrábějí med?

Po desetitisíce let lidé používali med jako takřka jediné dostupné sladidlo....
Aktuálně: Na planetku Ryugu dosedli dva hopsající roboti

Aktuálně: Na planetku Ryugu...

Japonská sonda Hajabusa 2, která dorazila k planetce Ryugu,...
Scházeli se pravěcí obyvatelé Čech ke kanibalským hostinám?

Scházeli se pravěcí obyvatelé Čech...

Kolem ohně sedí skupinka pralidí. Nad plameny se opéká maso a jeho vůně...
VIDEO: Co kdybychom se dožili 1000 let?

VIDEO: Co kdybychom se dožili...

Dejme tomu, že bychom se v průměru nedožívali...
Unikátní polární šelmy: Jak přežívají v děsivých mrazech?

Unikátní polární šelmy: Jak...

Žijí daleko na severu za polárním kruhem na území ponořeném pět měsíců v roce...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.